Loni vítězné brněnské náměstí Svobody spadlo v letošním hlasování až na šestou příčku s dvěma stovkami hlasů. Na jeho výzdobu přitom padlo nejvíc peněz ze všech náměstí v anketě, asi jeden a půl milionu korun. „Výsledek nás mrzí. Za výzdobou si ale stojíme. Letošní kampaň se nese ve střídmém duchu a její symbol je jednoduchá černobílá poloviční vločka. Podobnou čistotu jsme zvolili také u výzdoby stánků, pódia či při zdobení stromu," vysvětlila Adéla Nováková z Turistického informačního centra, které má výzdobu náměstí na starost.

Zjednodušování vánoční výzdoby a její střídmost je nyní všeobecný trend. „Například v Německu by bylo nemyslitelné, aby tam stromky blikaly jako kolotoče," upozornila Eva Poláčková ze společnosti Bon Jour Illumination, která se zabývá výrobou a instalací vánočního osvětlení.

Podle ní lze úspěchu dosáhnout i s malým rozpočtem. „Důležité je, aby ti, kdo výzdobu plánují, měli jasnou představu o výsledku. Pak už je vše jen o vkusu," dodala.

Sázka na klasiku

Vítězné Blansko vyšla vánoční výzdoba na čtyři sta tisíc korun, což je méně než třetina rozpočtu na výzdobu brněnského náměstí Svobody. „Použili jsme stejnou výzdobu jako loni. Tehdy jsme totiž ozdoby obměnili. Vánoční strom nám darovali manželé Drábkovi z místní části Klepačov," přiblížil Petr Rizner z blanenské radnice.

I v těsně druhém Vyškově vsadili na klasiku. Tamní náměstí zdobí smrk, který radnice nechala přivézt z lesa mezi Račicemi a Bukovinkou. „Byl zhruba dvacet metrů vysoký, nepoužili jsme ho však celý. Výzdobu postupně obměňujeme. Letos se rozšířila i na římsu a několik oken radniční věže," uvedl Stanislav Kolařík z vyškovské radnice.

S pouhými třiatřiceti hlasy se na posledním místě umístily Rosice. Téměř šestitisícové město na Brněnsku se rozhodlo ozdobit opadavý platan na Palackého náměstí. „Osobně se mi naše vánoční náměstí moc líbí. Není mi jasné, proč získal tak málo hlasů. Nejkrásnější na něm jsou vyřezávané dřevěné jesličky, které jsou přímo pod platanem," myslí si Jarmila Helsnerová z Rosic. Kromě platanu radnice letos nazdobila i smrk a borovici.

Podle etnoložky Moravského zemského muzea Jany Polákové je veřejné zdobení vánočních stromů novinka. „První zmínky o něm máme až z druhé poloviny devatenáctého století. Ještě před první světovou válkou nebylo zdobení vánočního stromu venku zvykem," poučila.

Cíl pro bombardéry

Rozvíjející tradici zastavila druhá světová válka a nástup komunismu. „Za války stromy ani náměstí svítit nemohly, protože by se podle nich mohla orientovat nepřátelská letadla. Protože byly Vánoce duchovní období a čas pro charitu, nepropagovali je ani komunisté," vysvětlila vědkyně.

PŘÍBĚH STROMU Z VÍTĚZNÉHO NÁMĚSTÍ V BLANSKU A ČLÁNEK O NÁMĚSTÍ V ROSICÍCH, KTERÉ SE UMÍSTILO POSLEDNÍ, ČTĚTE VE STŘEDEČNÍM VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST.