VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejdéle sloužící starostové na jižní Moravě? V úřadu jsou čtvrt století

Jižní Morava - Deník Rovnost přináší čtyři příběhy nejdéle sloužících starostů a starostky na jižní Moravě. Jejich práce je stále baví, i když je velice náročná na čas i trpělivost. Všichni se shodují, že dobrá hlava obce musí umět komunikovat s lidmi a nehledí na úřední hodiny. Recept na úspěch u voličů vidí také v pokoře a ochotě uznat svou chybu, poctivost považují za samozřejmost.

14.12.2014
SDÍLEJ:

Novosedelský starosta František Trefilík.Foto: DENÍK/Lukáš Ivánek

S dosaženým se nespokojil. Vesnici vládne čtvrt století

Novosedly - Čtyřiadvacet let v úřadu? Těžkých a složitých chvil za tu dobu zažil starosta Novosedel na Břeclavsku František Trefilík spoustu. „Nebyl jsem ale v takových situacích sám. Vždy jsem se mohl spolehnout na pomoc ostatních," bilancuje muž, který stojí v čele obce nedaleko Mikulova bez přestávky.

Vesnici s víc než tisíci obyvateli vede i po říjnových komunálních volbách. Hned následující den po ustavujícím zastupitelstvu si vzal dovolenou. Relaxoval ve vinohradu, na zahradě a ve vinném sklepě. „Po těch vypjatých dnech jsem si vzít volno už musel," usmívá se Trefilík.

František Trefilík
Kde: Novosedly na Břeclavsku
V úřadu od: 4. prosince 1990
Věk: 57 let
Recept na vládnutí: „Žádný učený z nebe nespadl a nikdo nemá recept na moudro. Bylo a je těžké potýkat se s obšírnou problematikou, kterou je třeba při starostování absolvovat. Řídím se heslem: Nespokojit se s dosaženým."

Kandidát lidovců a nejdéle sloužící starosta na Břeclavsku tvrdí, že o motivaci nemá nouzi. „Pracovat budu se stejným nasazením jako starosta, který je na radnici jen chvíli," ujišťuje.

Podpora voličů mu lichotí. „Zároveň ale zavazuje. Všichni ode mě čekají uplatnění zkušeností v praxi," upozorňuje sedmapadesátiletý muž, který začal už své sedmé funkční období.

Konkrétní recept na vládnutí podle svých slov nemá. Přesto jedno životní krédo najde. „Neustále mám na paměti slova profesora ekonomiky ze střední školy, který říkal: Studenti, nespokojte se s dosaženým! Snažte se víc, bude to ku prospěchu vám i vašemu okolí," vzpomíná starosta.

Za svůj nejzáslužnější krok na radnici považuje pozemkové úpravy. Trvaly v několika etapách dvacet let. „Zastupoval jsem při nich zájmy obce, ale pomáhal jsem také lidem. Ne každý problematiku znal a orientoval se v ní," uvádí novosedelský rodák, který dřív pracoval v cihelně.

Je smířený s tím, že starosta nemá pevnou pracovní dobu. „Svou funkci plní čtyřiadvacet hodin denně," míní.

Trefilík si je vědomý i toho, že za dlouhé roky v čele obce mohl někdy rozhodnout jinak. „Člověk je tvor chybující, ani já jsem se určitě nevyvaroval pochybení. A navíc se nedá zavděčit všem," zdůrazňuje.

Vztahy mezi lidmi na vesnici jsou podle něj specifické. „Je stejně důležité umět naslouchat, jako najít kompromisní řešení, které bude přijatelné když ne pro všechny, pak aspoň pro většinu," přibližuje svou úlohu.

V Novosedlech si už vychovává možného nástupce. Místostarostu mu nově dělá o víc než generaci mladší informatik Adam Hrůza. „Má do budoucna potenciál i ambice na to, aby mě třeba jednou vystřídal ve starostovském křesle. Teď začne sbírat zkušenosti," uzavírá Trefilík.

Baví se s důchodci, děti mu vypráví, jak bylo ve škole

Brno - Na radnici v brněnských Vinohradech už jako starosta začíná čtvrté volební období. I po čtrnácti letech ve vedení městské části se Jiří Čejka pořád těší velké přízni.

Do politiky se dostal už v roce 1989, kdy obnovoval brněnskou sociální demokracii. „Do té doby jsem v žádné straně nebyl. Po revoluci se mi i z historického hlediska zdála sociální demokracie nejlepší," vysvětluje Čejka.

V ČSSD už potom také zůstal. V roce 1994 poprvé kandidoval do vinohradského zastupitelstva. „Ostatní mě přemluvili. A já jsem se nakonec do zastupitelstva jako jediný za ČSSD opravdu dostal," směje se muž.

Jiří Čejka
Kde: Vinohrady v Brně
V úřadu od: listopadu 2002
Věk: 59 let
Recept na vládnutí: „Nechovat se zpupně, být slušný k lidem a vážit si jich. Když lidé vidí, že je k nim člověk vstřícný, daleko lépe od něj přijímají i nepříjemné informace. Například zprávy o problémech, které je čekají, nebo které je potřeba řešit."

Pak už šlo vše ráz na ráz. ČSSD se na Vinohradech dařilo a další volby vyhrála. „Po úspěchu ve volbách v roce 1994 bylo logické, že jsem se stal starostou," říká Čejka. A hlavou obce ho pak zastupitelé zvolili i podruhé, potřetí a počtvrté. „Kdybych nekandidoval, byli by na mě lidé naštvaní. Už když jsem usiloval o senátorské křeslo, nevolili mě, protože nechtěli, abych odešel z naší městské části," tvrdí starosta.

Na období, kdy vládl poprvé, vzpomíná s drobnými rozpaky. „Zaskočilo mě to. Bál jsem se, protože jsem vůbec nevěděl, co dělat. Jak mám třeba řídit zasedání zastupitelstva," vzpomíná.

Zároveň byl ale podle svých slov plný ideálů. „Chtěl jsem změnit svět a nic pro mě nebylo nemožné. Vše se zdálo jednodušší," usmívá se.

Pak zjistil, že řídit městskou část není tak snadné, jak se zdálo. „Objevily se překážky. Jednou rukou jsem odrážel opozici, druhou řešil, jestli jsou některé mé kroky v souladu se zákony," vypráví.

Práce starosty ho ale i po víc než desetiletí ve funkci baví. „Rád se bavím s lidmi a jejich osudy mě zajímají," zdůrazňuje. To je podle něj také důvod, že ho lidé na ulici zastavují a chtějí si s ním popovídat. „Chodí za mnou i do kanceláře. Vědí, že přijmu každého. Babičky mi třeba často vyprávějí, jak jsou na tom se zdravím," říká.

Zažil ale několik situací, kvůli kterým se chtěl starostovské židle vzdát. „Kvůli předpisům jsem nemohl dát městský byt člověku, který ho potřeboval. To jsem měl opravdu pocit, že jsem na radnici k ničemu a přemýšlel jsem, že odejdu," přiznává.

Přeje si, aby úřadoval jako starosta na vesnici, který se se všemi zná. „Když jdu po Vinohradech, zastavuji se s důchodci, kteří mi vykládají, co dělají jejich vnoučata. Dětí se zase ptám, jak se jim dařilo ve škole. Neznám všechny, to ani v tak velké městské části nejde, ale mám pocit sousedství," vypráví Čejka.

Jestli bude kandidovat i popáté, neví. „Uvidím, zda mě budou chtít lidé. Zároveň už budu mít důchodový věk. I to je třeba vzít v úvahu," vysvětluje.

Pomoct je třeba i o půlnoci, ví nejdéle sloužící starostka

Starostka Stvolové Oldřiška Kořístková.Stvolová - Jako nejdéle sloužící starostka na jižní Moravě je na toto prvenství patřičně hrdá. Malé vesnici Stvolová, která se nachází na severním okraji Blanenska a nemá ani 150 obyvatel, vládne sedmapadesátiletá Oldřiška Kořístková už čtyřiadvacet let.

Pro oblíbenost a opakovanou důvěru voličů má jednoduché vysvětlení. „Nerada o sobě mluvím, ale je to asi tím, že se každému snažím vyjít vstříc. Chci, aby všichni byli spokojení. Starosta musí problémy řešit hned a své funkci se obětovat. To znamená být k dispozici třeba i o půlnoci," říká Kořístková. Kromě práce neuvolněné starostky má na starosti roznášení dopisů jako poštovní doručovatelka.

Vesnici věnuje veškerý volný čas. Jako přítěž svou funkci nevnímá, naopak je to pro ni koníček a životní poslání. „Na úřad chodím denně. Konec a začátek roku jsou vždycky časově náročnější. V tomto období se starostování věnuji tak dvě hodiny denně. Jinak o trochu méně," přibližuje Kořístková.

Oldřiška Kořístková
Kde: Stvolová na Blanensku
V úřadu od: 3. října 1990
Věk: 57 let
Recept na vládnutí: „Starosta se musí své funkci obětovat. A být k dispozici klidně o půlnoci, pokud mu někdo zavolá. Musí být také ochotný, vstřícný a schopný si mnohdy poradit sám."

Obecní úřad dokonce sama uklízí a seče kolem něj trávu. „Nepotřebujeme zaměstnance. Vím, co je nutné udělat a trvá mi to kratší dobu. Ale hlavně to dělám pro potěšení. Sázím okolo kytky, venku i na oknech. Mám ráda například surfinie a muškáty. Jsou krásné, když kvetou," usmívá se.

Poprvé kandidovala v roce 1990. Nechtěla dělat kariéru v politice, ale podílet se na rozvoji Stvolové. „Do Sametové revoluce jsme byli místní část Letovic, ale poté jsme se od města chtěli odtrhnout. Viděli jsme šanci, jak být samostatní, mít vlastní rozpočet a něco si vystavět a opravit. Lidé z vesnice do toho byli zapálení, pořádali jsme spoustu brigád. Stala jsem se starostkou a voliči mi i po tolika letech stále dávají důvěru. Toho si nesmírně vážím," svěřuje se Kořístková.

Její plány o rozvoji obce se postupně měnily ve skutečnost. „Zavedli jsme například plyn a opravili veřejné osvětlení, máme nové vodoměry. Na obecním hřišti jsme zřídili přístřešek pro hudebníky," vyjmenovala část vydařených investic Kořístková.

Nejtěžší zkouška pro ni byly povodně, které Stvolovou zasáhly v roce 1997. „Byla to první velká voda v historii obce. Zaplavila několik domů, ale naštěstí žádný nestrhla a nezpůsobila ani výrazně vysoké škody. Nakonec jsme všechno zvládli," vzpomíná.

Dlouholetá starostka je hrdá na opravený obecní úřad i knihovnu a přemýšlí o dalších investicích. „Je třeba opravit bývalou budovu základní školy a postavit nové hřiště, které ve vesnici chybí," plánuje do budoucna.

Místo chemie léta vyučuje boj proti lži a pokrytectví

Hovoranský starosta Josef Grmolec.Hovorany - Do pětadvacátého roku ve funkci starosty Hovoran na Hodonínsku vkročil před několika dny Josef Grmolec. Místo kariéry středoškolského učitele textilní chemie dal přednost vedení víc než dvoutisícové obce.

Podle něj za rozhodnutí mohla porevoluční euforie. „Mě i mnohé další Sametová revoluce vybudila. Učitelství se mi sice líbilo, ale s několika kamarády jsme tehdy založili místní Občanské fórum a v roce 1990 jsme sestavili kandidátku," vzpomíná dnes šedesátiletý Grmolec.

Ve volbách uspěli a šli do koalice s lidovci. „Měli jsme většinu a v tom obrovském přetřesu názorů a jmen vybrali právě to moje. Po poradě s manželkou jsem souhlasil," připomíná okamžiky před čtyřiadvaceti lety.

V komunální politice ho drží už téměř čtvrt století víra, že může dělat něco prospěšného. „Mám velké štěstí, že jsou kolem mě lidé, se kterými si dobře rozumím," říká hovoranský starosta.

Josef Grmolec
Kde: Hovorany na Hodonínsku
V úřadu od: 29. listopadu 1990
Věk: 60 let
Recept na vládnutí: „Jde o práci s lidmi, která je velmi zajímavá a také velice náročná. Člověk musí žít poctivě vůči svému svědomí, rodině i všem ostatním z obce. Všichni by si měli uvědomit, že jsme na světě jen pár pátků."

Vždy ve druhé půli funkčního období dostává nový impuls. „První dva roky připravujeme projekty a sháníme peníze. Ve třetím se je většinou podaří najít a pak přichází finální tečka," usmívá se bývalý pedagog.

Za éru svého starostování ho nejvíc potěšilo, že ve vesnici vyrostla nová škola s tělocvičnou a čistička odpadních vod i pro okolní obce.

V posledních volbách se musel spolu s kolegy vypořádat i s celostátním propadem jeho občanských demokratů. „Naštvanost voličů je oprávněná, problém ve státě si ODS udělala sama. V domácím prostředí jsme ale snad ukázali, že to myslíme dobře a důvěru si zasloužíme," porovnává Grmolec.

Hovoranský starosta nesnáší především lež, faleš a neupřímnost. „Vím, že mám své chyby a někteří lidé mě nemusejí. To je přirozené a chápu to. Jsem raději, když za mnou takový člověk přijde a řekne mi do očí, že jsem něco udělal špatně nebo jak to udělat líp. Lepší než když vás někteří pomlouvají u piva a pak vám pokrytecky podávají ruku a málem vás objímají. Jen co odejdete, tak by vám vrazili kudlu do zad," předává dlouholeté zkušenosti Grmolec.

V roli starosty má poměrně pestrý pracovní týden. „Už v neděli večer si chystám scénář, abych na něco nezapomněl. Ráno přijdu na úřad a zjišťuju, co je potřeba. Aktuální problémy řeším hned. Teprve ve dvě hodiny odpoledne se obvykle dostávám k tomu, co jsem měl naplánované. Zásadní je, že jsem byl u lidí a podařilo se vyřešit jejich problémy," dodává.

Autor: Lenka Šklubalová, Přemysl Spěvák, Petra Srstková, Petr Turek

14.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Obsluha strojů 19 000 Kč Obsluha ostatních strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a kožešinových výrobků jinde neuvedená seřizovač. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracovní poměr na dobu neurčitou., Pracovní poměr na neurčitou., Zajímá tě technika, a jak stroje fungují? Chceš najít atraktivní a perspektivní práci?, Pak hledáme právě tebe!, Hledáme šikovné pracovníky na rozšíření týmu v našem výrobním závodě v Letovicích., Náplň práce:, Seřizování a příprava strojů ve výrobě dle aktuálních zakázek, Manipulace s výrobním materiálem a vyrobenými polotovary, Obsluha a kontrola jednotlivých výrobních zařízení, Nástup možný IHNED! Vhodné pro absolventy!, Požadujeme:, vyučení v textilním /chemickém/ strojírenském nebo elektro oboru, aktivní zájem a schopnost samostatné práce , odpovědnost, zručnost, preciznost, vhodné i pro absolventy, Nabízíme:, práci na plný pracovní úvazek, finanční bonusy k životním i pracovním jubileím, stravenky, pět týdnů dovolené, precizní zaškolení, možnost kariérního růstu, nástupní plat až 17 000 Kč, V případě zájmu nás kontaktujte osobně v sídle naší společnosti:, Tylex Letovice a.s. , Brněnská 20/3, 679 61 Letovice,, emailem: pstrakova@tylex.cz , nebo telefonicky na tel.: 516 801 204. Pracoviště: Tylex letovice, akciová společnost, Brněnská, č.p. 20, 679 61 Letovice. Informace: Pavlína Straková, +420 516 801 204. Výroba - Výroba Montážní dělník 14 000 Kč Montážní dělníci elektronických zařízení Montážní dělník. Požadované vzdělání: bez vzdělání. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Nabízíme:, •dobré finanční ohodnocení, •příspěvek na penzijní nebo životní pojištění, •týden dovolené navíc, •příspěvek na stravování, , , , , Požadujeme:, •znalost a orientace v dokumentaci , •platná vyhláška č. 50 §6 výhodou, •manuální zručnost. Pracoviště: Adast systems, a.s., 679 04 Adamov 1. Informace: Aneta Váradiová, +420 516 519 201,737 217 745. Výroba - Výroba Seřizovači 24 000 Kč Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) Seřizovač válcovací linky. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 24000 kč, mzda max. 29000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracovní poměr na dobu určitou., POŽADUJEME: praxi, pečlivost, spolehlivost., NÁPLŇ PRÁCE: seřizování, obsluha a údržba válcovací linky, zajišťování plynulého provozu výroby., První kontakt telefonicky na čísle: 516 481 039 nebo na mail: hana.strnadova@eden-eu.com. Pracoviště: Eden europe, s.r.o., náměstí Práce, č.p. 483, 679 04 Adamov 1. Informace: Hana Strnadová, +420 725 512 433. Věda a výzkum - Věda a výzkum Výzkumný a vědecký pracovník 28 000 Kč Inženýři ve výzkumu a vývoji v ostatních oborech pracovník/ce vývojového oddělení. Požadované vzdělání: bakalářské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 28000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracovní poměr na dobu určitou 1 rok s možností prodloužení., Požadavky: VŠ vzdělání technického směru (Bc.) - možno absolvent/ka, znalost AJ slovem i písmem, orientace ve výkresové dokumentaci, práce v programu SolidWorks, AutoCad, CorelDraw, MS Office, zkušenost s programováním CNC výhodou, schopnost pracovat samostatně i v týmu, ŘP sk. B., Zaměstnanecké výhody: stravenky, mobil., První kontakt mailem.. Pracoviště: Riho cz, a.s., 680 01 Boskovice. Informace: Zdenek Krejčíř, +420 516 468 222.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Videosouhrn 25. září 2018

Zabijácká jízda superbu v centru Prahy a bourání mostu v Mostě: videa dne

Pohled na kulturní dům v Drnovicích, který poničil požár.

Dozvuky požáru: z drnovického kulturního domu přesouvají plesy jinam

Sbírá otvíráky, má jich už přes dva tisíce. Z ostrova Bali nebo i králičí packy

Podivín - Nikdo v České republice nemá takovou sbírku. Miloslav Dobšíček z Podivína na Břeclavsku shromáždil 2470 různých otvíráků na korunkové uzávěry lahví ze 76 zemí. „První jsem získal před pětačtyřiceti lety. Byl to soudek se Švejkem. Organizovaně sbírám přes dvacet let,“ svěřuje se Miloš Dobšíček.

Naši prvňáčci: představíme školáky ze ZŠ Černá Hora

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku startuje druhý ročník úspěšného a oblíbeného projektu Deníku - Naši prvňáčci. První společná tabla letočních prvňáků z vašeho regionu najdete vždy ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost. Tentokrát, 26. září 2018, představíme prvňáky ze ZŠ Černá Hora.

Zopakoval legendu s kolem. Na dno si herec Vitázek sáhl už prvních deset minut

Brno - Za jediný den pokácel v Lednici strom, vyrobil z něj dřevěné kolo a šedesát kilometrů ho po silnici dokutálel až do Brna. Herec Dušan Vitázek takto první zářijovou neděli zopakoval téměř čtyři sta let starou legendu koláře Jiřího Birka. Výtěžek akce věnoval Vitázek na charitu a Nadační fond Emil, který podporuje handicapované sportovce. "Sáhl jsem si na dno, ale díky podpoře všech lidí ve vesnicích, na trati i v cíli jsem se nakonec šťastně dobelhal do cíle," říká sedmatřicetiletý člen Městského divadla Brno. 

Chtěli ji znásilnit, svěřily se děti. Šikanu nahlásily už dva a půl tisíce žáků

Brno /ANKETA/ - Kamarádku šikanují, fyzicky i psychicky. Dokonce už ji chtěli i znásilnit. Chce být silná, ale už to dlouho nevydrží. I s takovými problémy se svěřují děti brněnskému projektu Nenech to být. V online schránce důvěry nahlásilo případy šikany už přes dva a půl tisíce žáků.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT