Převratná léčba Parkinsona? Muž z Brna nedošel ani na záchod, teď hraje bowling

Se ztrátou pohyblivosti a nekontrolovatelným třasem bojuje dříve či později každý nemocný. Trhané pohyby, špatná artikulace a bezvýrazný obličej jsou však jen závoj, za nímž se skrývá inteligentní a plnohodnotná mysl. „Člověk je zoufalý, říká si proč zrovna já. Těžko se to popisuje. Bylo to jako chodit po pás ve vodě. Nemohl jsem si ani udělat kávu, měl jsem problém se obléct. Nezvládal jsem v podstatě nic,“ zavzpomínal Libor Jaša.

Odložené zákroky v Brně: předně operace páteře, epileptici i lidé s Parkinsonem

Chorobu a s ní spojené problémy s pohybem způsobuje nadměrná ztráta mozkových buněk produkujících látku dopamin. Dopamin je mimo jiné zodpovědný za činnost té části mozku, která se podílí na řízení hybnosti. Pacientům s Parkinsonem se nejprve podávají léky, které hladinu dopaminu stabilizují. „Když mi léky dali poprvé, bylo všechno dobré. Mohl jsem znovu chodit a fungovat,“ vylíčil Jaša.

Léky a operace

Medikace nicméně po zhruba deseti letech ztrácí účinnost a začínají se projevovat vedlejší účinky jako zácpa, zvracení, deprese, euforie. Proto musel Jaša na operaci. Takzvanou hlubokou mozkovou stimulaci. „Je to procedura, kdy pacientovi do mozku voperujeme elektrodu, která vysílá slabé impulsy a blokuje nervové signály způsobující příznaky choroby a zlepšuje tak motoriku,“ doplnil Baláž. Ve svatoanenské nemocnici ji doposud podstoupilo 350 pacientů.

Liboru Jašovi elektrodu do mozku zavedli v roce 2013 a život mu změnila k nepoznání. „Když jsem se večer probudil, nezvládl jsem si zajít ani na záchod. Po operaci se ale všechno zlepšilo. Sice už to nikdy nebude jako dřív, ale jsem soběstačný. Dokonce zvládnu i bowling, který mám tak rád. Jen bez rozběhu,“ usmál se dnes sedmapadesátiletý Jaša.

Antigenní testy na Covid-19 odhalily na jihu Moravy dvanáct pozitivních školáků

Operace však není pro každého pacienta. Jašu nemoc postihla dříve, než bývá obvyklé. Nejčastější věk pacienta při stanovení diagnózy je jedenašedesát let. U lidí kolem čtyřicítky se projevuje v deseti procentech případů. „Léky Parkinsona zvládají léčit deset až patnáct let. Pacient, kterému nemoc diagnostikujeme v šedesáti, už po takové době kvůli jiným nemocem nemusí být ve stavu, kdy by byla operace možná,“ vysvětlil Baláž.

Při Parkinsonovi však nemocní nemusí spoléhat na lékaře. Kvalitu života mohou ovlivnit i sami. „Je nesmírně důležité se hýbat, cvičit, mít nějakou fyzickou aktivitu. Možností je i fyzioterapie,“ zmínil Baláž.

Neléčitelná nemoc

Příčina vzniku Parkinsonovy choroby je neznámá, pročež se nedá léčit. Lze jen potlačit příznaky. Sám o sobě není smrtelný, nicméně projevy nemoci mohou člověka dostat do stavu, kdy jej zabije i jinak relativně neškodná infekční nemoc.

Těžké je i určení prvotních příznaků, jelikož jich má desítky. Navštívit lékaře by měl však každý, kdo zpozoruje zhoršenou pohyblivost nebo se v jeho blízkém příbuzenstvu nachází dva lidé s Parkinsonem. „Příznaky dovedeme léčit poměrně dobře. S Parkinsonem se dá žít i třicet let. Důležité zkrátka je nic nepodcenit, zajít si včas na vyšetření a dodržovat zdravý životní styl,“ apeloval Baláž.

Objev jako Brno: na Vídeňské našli tisíce let starou lebku vyhynulého nosorožce

V Jihomoravském kraji se dle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny loni s Parkinsonem léčily téměř dva tisíce pacientů, což je vyjma Prahy nejvíce v republice. Jejich počet každým rokem mírně roste. „Je to však tím, že v Česku se zvyšuje průměrný věk a s ním i počet neurodegenerativních chorob. Také máme lepší diagnostiku, a i lidé se o své zdraví mnohem více zajímají,“ uzavřel Baláž.