Nahrají pohnuté příběhy pamětníků války i politických vězňů. Pro další generace

4. 11. 2018

Brno - Za dva roky prošel šesti lágry a přišel o bratra. Karlu Ellingerovi z česko-židovské rodiny bylo patnáct let, když musel za protektorátu nastoupit do transportu do terezínského ghetta. Odtamtud putoval do koncentračních táborů, kde nebe osvětlovaly plameny z pecí krematoria. Pohnutý příběh Brňana zachytil pro další generace projekt Paměť národa společnosti Post Bellum. Ta minulou neděli otevřela regionální pobočku v bývalé káznici na Cejlu.

Ilustrační foto | Foto: Václav Pancer

V pobočce chtějí mimo jiné vyhledávat a nahrávat příběhy dalších Jihomoravanů. „Z Brna v současnosti existuje asi jen dvacet záznamů. Brněnská pobočka má čísla zvýšit,“ uvedl koordinátor regionálních poboček Paměti národa Martin Kroupa.

V Brně také chtějí zvyšovat povědomí o příbězích a událostech dvacátého století. „Budeme organizovat debaty a výstavy,“ nastínil ředitel pobočky David Butula.

Dušičky na Ústředním hřbitově v Brně. Ilustrační foto.

Nové pohřebiště budilo náboženské vášně. Ústřední hřbitov slouží Brnu už 135 let

Příběhy pro Paměť národa vypráví jak pamětníci druhé světové války, tak třeba političtí vězni z padesátých let nebo lidé, kteří popisují události srpna 1968.

Mezi brněnské pamětníky, kteří už svůj příběh organizaci vypověděli, patří třeba Božetěch Kostelka. „Pátého ledna 1949 zatkli komunisté otce a další den nejstaršího ze sourozenců, Miroslava. Vrátili se až na amnestii v roce 1960,“ vzpomínal muž.