„Chodí poštou nebo e-mailem třikrát až čtyřikrát ročně, osobně nikdo s nabídkou nepřichází. Všechny ale nabízí za odkup směšnou částku. Jednorázovou sumou nedokáží vyvážit peníze, které získám z úrody na pozemcích. Vše proto hned házím do koše," komentuje obsah zpráv. Jak ale tvrdí, nikdy mu nikdo nenabídl směnu pozemků za jiné.

S prodejem zemědělské půdy má přitom jeho rodina už zkušenost. „Příbuzný pozemky prodal, protože se sám zemědělství nevěnoval. Pro mě byla jeho půda nezajímavá, protože ležela daleko. Moje pozemky jsou jen v okolí Tuřan a Makra zhruba v okruhu jednoho až dvou kilometrů," zdůvodňuje svůj nezájem.

Čtěte také: Zemědělská půda rekordně zdražila. Skupují ji bývalí „jezeďáci" i investoři

Svá pole si chrání a prodat je neplánuje ani v budoucnu. „Ve firmě už pracuje i můj syn, takže pokračování podnikání v zemědělství je v rodině zajištěné," je spokojený Šik.

Šik pěstuje zeleninu nejen na vlastních pozemcích, ale dokonce i na pronajaté půdě. Jestli jejich majitelé podlehnou svodům developerů a spekulantů a pozemky jim prodají, nedokáže Šik nijak zhodnotit. „Je to na nich. Kdo sám nehospodaří, toho mohou nabízené peníze jednoduše zlákat. Dal jsem ale majitelům nabídku, že pokud by chtěli přeci jen pozemky prodat, tak je od nich odkoupím sám," nastiňuje opatrně budoucí rozšiřování vlastního majetku brněnský zemědělec.

Spíše než od překupníků se Šik bojí budoucnosti kvůli poloze blízké dálnice D2 na Bratislavu nebo rizikům od nedaleko tekoucí řeky Svratky. „Některé pozemky v pronájmu patří městu Brnu. Nevím, jestli na nich nenaplánují například rozlivovou zónu kvůli Svratce, nebo rozšíření bratislavské dálnice. Prý také chtějí vysazovat rychlo rostoucí stromy na půdě, kterou mám od nich pronajatou," vyjadřuje své obavy z nejisté budoucnosti brněnský pěstitel zeleniny.