Mělo to být jednoho dávného roku v předvánočním čase, kdy se lehký kočár se dvěma brněnskými dominikány a kočím řítil setmělou lesní cestou. Tři muži zabloudili v neznámé krajině a obávali se o svůj život, blížila se totiž bouře. Najednou v dálce uviděli zářící okna a šedé obrysy velké stavby. „Za chvíli dorazili k velkým vratům, která se před nimi jak na povel sama otevřela. Vjeli na nádvoří a najednou se objevilo plno bílých postav s červenými kříži na pláštích. Jedni vypřahali a druzí vedli mnichy do světla a tepla," líčí jedna z pověstí o hradu Templštejn u Jamolic, kterému je věnován další díl letního seriálu Deníku Rovnost Tajemná místa jižní Moravy.

Další díl seriálu si přečtěte v sobotním tištěném vydání Deníku Rovnost:
Hrad Blansek na území Vavřince na Blanensku je od patnáctého století pustý. Nyní je z něj jen zřícenina. Váže se k němu několik pověstí o pokladech i bílé paní. Duchy však zatím nikdo neviděl.

Pověst na webu hradu dál líčí bohatou hostinu, kterou templáři hostům vystrojili. I dárek, těžkou truhlu, kterou na závěr od velmistra dostali. Když na zpáteční cestě dominikáni znovu zabloudili, ocitli se zase před zdmi Templštejna, ale viděli, že hrad je dávno opuštěný a v rozvalinách. Nakonec se zdárně vrátili domů a svému představenému předali truhlici, kterou dostali. „Když se jich zeptal, co je v ní, jen pokrčili rameny. Báli se říci, co zažili v noci. Představený nechal truhlici otevřít a sotva odskočilo víko, místnost se jen rozzářila. Byla až po okraj naplněna lesklými zlaťáky," uzavírá pověst.

Jak se k místu dostat
• Autem: Nejblíže je možné dojet do Jamolic. Z hlavní silnice mezi obcí a jadernou elektrárnou odbočuje k lesu štěrková cesta k jamolické lesovně po žluté turistické značce.
• Na kole, pěšky: Nejsnazší a nenáročná cesta mírně z kopce je od Jamolic, buď kolem letiště, nebo kolem lesovny. Cesta kolem bývalého letiště je kratší a mimo hustý provoz.

Templářská legenda ale pro některé návštěvníky hradu nezní jen cinkotem zlata. Místo pokladů hledají mezi troskami starodávného hradu pozitivní energie. „Na hrad chodívají třeba milovníci záhad, další tu čerpají přírodní sílu nebo konají jakési obřady. Občas nevím, co si o tom mám myslet," řekl před časem Deníku majitel Templštejna David Hamza.

Jak dodal, na hradě se cítí dobře, ale tajemné energie v tom nevidí. „Ezoterici říkají, že je tam silná pozitivní energie. Jistě, sám se tam taky cítím dobře. Ale když si člověk pročte historii hradu, co všechno se tam dělo za násilnosti, a uvědomí si, že se v těch místech všude nacházely lidské kosti, tak si o té energii bude myslet svoje," podotkl majitel zříceniny.

Zdůraznil přitom, že kvůli templářským legendám hrad před pěti lety rozhodně nekupoval. „Ano, templáři tu byli, Templštejn je dokonce jednou z mála částečně dochovaných památek na jejich působení v našich zemích. Ale pobyli tu možná tak padesát let a měli, myslím, svých starostí dost. Rozhodně nepředpokládám, že by ve studni ležely dvoumetrové zlaté sochy apoštolů. Většina templářských pověstí jsou výmysly devatenáctého století," poukázal Hamza.

Na Znojemsku a Krumlovsku v dobách křížových výprav měli své državy templáři i další rytířské řády. „V této oblasti tehdy působily tři velké rytířské řády. Většinou šlo o královské fundace, kdy panovník rytířům věnoval například patronát kostela a nějaké pozemky, ze kterých čerpali příjmy," připomněla Eva Grunová, která se historií Krumlovska dlouhodobě zabývá.

Hrad Templštejn postavili templáři na samém sklonku třináctého století, první psaná zmínka o něm pochází z 16. července 1298. Předtím sídlil v nedalekých Jamolicích. Už v roce 1312 ovšem řád templářů tehdejší papež Kliment V. zrušil.

I když vět-šinu majetku přebrali johanité, Templštejn získal nej-prve bohatý měšťan a poz-ději jej vlastnili páni z Lipé a nakonec Lichtenštejnové.