Především nemoci stojí na výrazným nárůstem dočasné pracovní neschopnosti Jihomoravanů v minulém roce. Meziročně přibylo v kraji téměř padesát tisíc vystavených neschopenek. To bylo o pětadvacet procent více než o rok dříve. „Za meziročním nárůstem stojí bezesporu pandemie nemoci Covid 19,“ uvedla v aktuální krajské zprávě České statistického úřadu Milada Jonášová.

Branný den v areálu fotbalového hřiště v Lovčicích.
Jak neumřít žízní: branný den se vrátil do Lovčic

Ve srovnání jednotlivých jihomoravských okresů dopadl nejhůře hodonínský. Tady byl nárůst případů dočasné pracovní neschopnosti téměř třetinový. „Firmy ani tak netrápily nemocenské z pohledu financí, ale z pohledu zajištění provozu svých firem, kdy chyběl personál. Vidět to bylo nejen v soukromé sféře, ale také ve zdravotnictví,“ upozornil ředitel hodonínské Okresní hospodářské komory a ekonom Michal Švagerka s tím, že v prvních měsících pandemie se zvyšovaly počty lidí na nemocenské i kvůli nejistotě z tehdy připravovaných státních kompenzací.

Narůst nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na jižní Moravě

2019 a 2020 v okresech

Blansko:
13 176
17 075

Brno – město:
93 333
115 892

Brno – venkov:
29 154
37 406

Břeclav
16 675
19 530

Hodonín
20 463
26 755

Vyškov
12 967
15 533

Znojmo
11 431
14 308

Celkem Jihomoravský kraj
197 199
246 499

Ve zmíněném zdravotnictví se nápor koronaviru projevil nejvíce na podzim. To potvrzují i informace z Nemocnice Kyjov, kde pracuje více než tisícovka zaměstnanců.

„Zejména na přelomu října a listopadu jsme začali narážet na personální kapacity. Bezmála stovka zdravotníků byla tou dobou v pracovní neschopnosti z důvodu onemocnění covidem,“ přiblížil dopady v největší nemocnici hodonínského okresu Lubomír Wenzl.

Nákaza se šířila i v průmyslu. Podle odborového předáka z jihomoravské části svazu KOVO Václava Potužníka ale zaměstnancům v nelehké situaci pomohlo zrušení karenční doby, ke které došlo v polovině roku 2019. Pracovníkům se totiž opět začala částečně proplácet náhrada mzdy za první tři dny nemocenské.

„Lidem to výrazně pomohlo, jinak by se ocitli v ještě větších problémech kvůli propadu příjmu, navíc jim to umožnilo zůstat doma i s mírnějším průběhem koronavirového onemocnění, které tak nerozšiřovali po pracovišti. Následně pomohlo i prodlužování a navýšení ošetřovného u členů rodiny,“ upozornil dlouholetý zaměstnanec v kovoprůmyslu.

To může zároveň stát i za meziročním zkrácení průměrné délky nemocenské o více než dva dny. Loni se na jižní Moravě pohybovala v intervalu 37,1 dne v Brně-městě až po 50,6 na Břeclavsku.

„Pracovní neschopnost pro nemoc v okrese Břeclav trvala v průměru 48,5 dne, pro pracovní úraz 63,5 dne a pro ostatní úraz 73,5 dne,“ přiblížila jihomoravský okres s loni nejdelší nemocenskou Jonášová z Českého statistického úřadu.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti se na jižní Moravě přehouplo už přes pět procent. Přesto je v tomto ohledu mezi kraji druhé nejnižší, a to po hlavním městě Praze.

Další zajímavá data za kraj:

Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na jižní Moravě se meziročně zvýšil o 49,3 tisíc případů (25%)

Průměrná délka trvání 1 případu klesla o 2,3 dne na 41 dní

Denně stonalo v průměru 27,6 tisíc lidí

Počet nemocensky pojištěných: 507,5 tisíc lidí

pro nemoc: 91,7 % všech případů dočasné pracovní neschopnosti

kvůli pracovnímu úrazu: 4,2 tisíce případů

kvůli ostatním úrazům: 16,2 tisíce případů

Zdroj: ČSÚ