Za čtyři roky má na Břeclavsku a Hodonínsku, na území dvanácti katastrů mezi Lednicí a Vacenovicemi, nahradit stárnoucí technologie u celkem osmačtyřiceti vrtů novými tak, aby nedošlo k ohrožení obyvatel a přírody. „Utěsňujeme sondy, které vykazují vysokou míru rizika, že by tam v budoucnu mohlo docházet k úniku ropných látek, ložiskových vod nebo plynu, což je výbušný metan,“ popsal náměstek ředitele pro zahlazování následků hornické činnosti Igor Němec.

Pracovníci musejí nejdřív celý vrt vyčistit a provrtat tak, aby celých téměř dva tisíce metrů dokázali utěsnit. „Cementujeme nejen uvnitř vrtu, ale i části otevřené do okolního horninového prostředí,“ sdělil Vybíral.

Stát za likvidaci nepoužívaných vrtů zaplatí téměř pět set osmdesát milionů korun, aby tak zabránil uniku ropných látek nebo výbušných směsí. Odstraněním starých ekologických zátěží, nedostatečně zlikvidovaných sond po těžbě ropy a zemního plynu na území jižní Moravy, se zabývá Palivový kombinát Ústí již více než deset. Pocházejí převážně z období let 1925 až 1965. Hloubka sond se pohybuje v rozmezí 115 až 2 667 metrů. „Největší riziko představovaly staré ekologické zátěže v prostoru ochranného pásma jímacího území Moravská Nová Ves skupinového vodovodu Podluží. Ty mohly tento vodní zdroj trvale znehodnotit,“ sdělil ředitel státního podniku Petr Lenc.

Za deset let pracovníci kombinátu prověřili více než devět set starých ekologických zátěží. „Odvrtali téměř dvacet tisíc průzkumných vrtů, zadali 206 tisíc laboratorních analýz, vytěžili bezmála 336 tisíc tun kontaminované zeminy, ze které odstranili 8,5 tisíc tun ropných uhlovodíků,“ připomněl Vybíral.

Objev první ropy na pomezí Moravy a Slovenska je starší než sto let a je spojený s jménem kováře Jana Medlena. Zemní plyn si přivedl až do kovárny. Ta ale vybuchla. Vláda tam urychleně poslala peníze na průzkum přítomnosti ropy. Specialisté začali hloubit v říjnu 1913. V hloubce 163 až 168 metrů navrtali ložisko ropy. „Právě objev ložiska Gbely stojí na počátku československého naftového průmyslu,“ připomněla Pavla Benadová z Muzea naftového dobývání v Hodoníně.