„Na návrší v sousedství hřbitova bylo odkrytých osmašedesát objektů, část z nich náležela polykulturnímu pohřebišti," informovala vedoucí výzkumu Blanka Mikulková z vyškovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče.Nedaleko archlebovského hřbitova objevili archeologové kostry pravěkých lidí, kteří zde žili před čtyřmi tisíci let. Výbavu řady hrobů ochudili jejich vykradači, i tak badatelé objevili výjimečnou hrobovou jámu, v níž měl zemřelý u nohou nádobu s popelem.

V lokalitě pohřbívali své blízké lidé ze tří pravěkých kultur – kočovníci se šňůrovou keramikou, zemědělci se zvoncovými poháry a únětický lid, který přinesl do regionu znalost zpracování bronzu. „Je to docela zvláštní jev. Zřejmě došlo k tomu, že všechny tři kultury si náhodně vybraly výraznou vyvýšeninu nad krajinou. Právě v eneolitu si podobná místa volily pro svá pohřebiště, například lid se šňůrovou keramikou měl ještě nad poměrně velkými hroby, které byly od sebe vzdálenější, mohylu," vysvětlila archeoložka.

Ta spolu s kolegy u Archlebova objevila hned tři hroby této kultury. „Jámy měly čtvercový půdorys a černohnědý zásyp. Dvě z nich byly již v minulosti vyloupené. Třetí hrob, který se nacházel v centrální části návrší, obklopovala kruhová palisáda a porušovala jej mohutná únětická hrobová jáma," přiblížila nejstarší místo posledního odpočinku Mikulková.

O něco mladší je pohřebiště kultury se zvoncovými poháry, která se zřejmě dostala do střední Evropy z jihozápadu. „V severní části staveniště se nacházela skupina mělkých obdélníkových hrobů. Ve všech byly kosterní pozůstatky ve skrčené poloze na pravém či levém boku, někdy ve značně torzovitém stavu," upozornila vyškovská výzkumnice.Nedaleko archlebovského hřbitova objevili archeologové kostry pravěkých lidí, kteří zde žili před čtyřmi tisíci let. Výbavu řady hrobů ochudili jejich vykradači, i tak badatelé objevili výjimečnou hrobovou jámu, v níž měl zemřelý u nohou nádobu s popelem.

Úplnou zvláštností byl birituální hrob, u nohou zemřelého se nacházela v nádobě kremace, tedy popel z dalšího člověka. „Těchto hrobů je velmi málo," podotkla archeoložka s tím, že výbavu tvořila keramika i typické bohatě zdobené poháry. Kromě nich byly v zemi uložené kamenné nástroje či nátepní destičky. „Jde o kamenný obdélník, který se upevňoval na předloktí, aby je chránil před zpětným rázem tětivy luku, který byl tehdy typickou zbraní," osvětlila Mikulková.

Největší část hrobů patřila pohřebišti únětické kultury. „Šlo o obdélníkové jámy s torzovitě zachovalými kosterními pozůstatky, všechny byly vykradené. Po dobových zlodějích zůstala jen část původní výbavy, například keramika, bronzový náramek, dýčka, sekerka, vlasové ozdoby či jehlice," upozornila archeoložka.

Jeden z hrobů dosahoval monumentálních rozměrů. Hluboký byl více než tři metry, široký a dlouhý kolem dvou metrů. Kromě pohřebiště archeologové objevili několik vakovitých zásobních jam patřících únětické kultuře, v jedné z nich se zachovala vrstva zuhelnatělých obilek, které teď čeká rozbor.Nedaleko archlebovského hřbitova objevili archeologové kostry pravěkých lidí, kteří zde žili před čtyřmi tisíci let. Výbavu řady hrobů ochudili jejich vykradači, i tak badatelé objevili výjimečnou hrobovou jámu, v níž měl zemřelý u nohou nádobu s popelem.

Investorem záchranného výzkumu, na kterém se podílelo až dvacet pracovníků, jsou těžaři z MND. „Součástí průzkumných činností na jižní Moravě je úzká spolupráce s archeology. Jejich účast při těchto pracích vyplývá i ze stavebního zákona v okamžiku, kdy jsou prováděné průzkumy v oblastech s možným výskytem archeologických nálezů," sdělil mluvčí MND Dan Plovajko.

O nálezy má zájem i Archlebov. „Oslovil jsem archeology s možností, že by část nálezů byla umístěná u nás. Připravujeme pro ně nějakou místnost," řekl archlebovský starosta Oldřich Ždánský.