Ani jedna meruňka, žádné ořechy, švestky. Bídnou úrodu sklidil letos předseda vyškovských zahrádkářů Jaroslav Kolečkář „Mám jen dvě bedýnky jablek ze čtyř stromů,“ povzdechl si. A podobně mluví i velkopěstitelé. „Nyní jsme na nule až polovině běžné úrody, záleží na poloze sadu a druhu ovoce,“ shrnul třeba šéf firmy Agro Stošíkovice na Znojemsku Libor Kahoun.

Na vině jsou mrazy, které přišly v květnu. A teploty pod nulou z dubna zase zničily broskve a meruňky. „Špatně jsou na tom jabloně v Těšeticích a Stošíkovicích na Znojemsku, můžeme mluvit o dvoutřetinové ztrátě. Situace je podobná i na jiných místech naší země,“ přiblížil znojemský ovocnář Jaromír Čepička.

Jeho slova potvrdil Michal Schovánek, který má na starosti sady společnosti Patria Kobylí na Břeclavsku. „Opakuje se loňský špatný rok,“ konstatoval.

Odhadované ztráty dokonce u jablek, švestek, meruněk a broskví předčí katastrofální výsledky z loňska. Hůř bylo v poslední dekádě až v roce 2012. Ovocnáři v celé zemi očekávají, že letos sklidí například osmadevadesát tisíc tun jablek. Obvyklá sklizeň za uplynulých deset let obvykle přesáhla sto tisíc tun.

Úroda ovoce.

Agrární komora chce ovocnářům pomoci. „Jsem připravený vyvolat jednání ohledně případných mimořádných podpor. Zatím je ale brzy. Ovoce je stále na stromech. Sklizeň vyhodnotíme po dvou až třech týdnech,“ sdělil předseda krajské agrární komory Jaromír Musil.

Na zmírnění škod způsobených suchem v letošním roce dostanou zemědělci a pěstitelé dvě miliardy korun od státu. „Také ovocnáři a lesní školkaři získají celkem přes dvě stě milionů korun jako náhradu za úrodu, kterou zničily dubnové a květnové mrazy,“ ujistila mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Za loňské ztráty kvůli špatné úrodě dostala firma Agro Stošíkovice od státu jen zlomek škody. „Přišli jsme o patnáct nebo šestnáct milionů, dostali jsme deset procent,“ vyčíslil ředitel Kahoun.

Mizerná úroda by ceny v obchodech neměla ovlivnit. „Produkce jablek pokrývá zhruba polovinu celkové spotřeby, zbytek na trhu je z dovozu a ceny určuje evropský trh,“ informoval ovocnář Čepička.

Pěstitelé se dokáží proti mrazům a také ničivému suchu bránit. „Všechny nové sady už máme zavlažované. Přemýšlíme, jak je pro příští roky odizolovat a použít například větrolamy. Při zakládání nových zahrad musíme volit odrůdy, které jsou odolnější vůči chladu,“ podotkl Schovánek.

Proti mrazům lze využít také generátory na výrobu mlhy a ohně. Tak postupují ve Stošíkovicích. „Smysl to určitě má, nejde ale ochránit úplně všechny plochy,“ upozornil ředitel Kahoun.

Oproti ovocnářům jsou na tom letos mnohem lépe pěstitelé brambor. „Blansko a okolí je na průměru nebo lehkém podprůměru. Podobně jako Vysočina a jiné oblasti republiky. Sklizeň má být celkově nižší o pět nebo deset procent,“ odhadl zemědělec Karel Plch z Dolní Lhoty na Blanensku.