Lidí bez domova v ulicích příbývá. Stahují se do velkých měst a láká je Brno

Po zmáčknutí tlačítka na malém zvonku se otevírají těžké dveře. Za nimi sedí u několika stolů v malé jídelně lidé bez domova. O několik pater výš je ubytovna, kde můžou přespat, umýt se či si vyprat. Ze schodů namáhavě schází drobná starší žena. „Do prkýnka,” stěžuje si. „Já su slušnej člověk, já říkám do prkýnka,” dodává a směje se bezzubým úsměvem.

V centru sociálních služeb Josefa Korbela v Mlýnské ulici si bezdomovci můžou odpočinout, najíst se či napít, k příchodu je sem už ale nenutí venkovní teploty, jak tomu bývá v zimě. „Je tady ale zákaz kouření a vnášení alkoholu, někteří proto raději zůstanou venku,” vysvětlil ředitel Armády spásy, která centrum provozuje, Ivan Borek.

Město i ve spolupráci s ostatními organizacemi, jako je například zmíněná Armáda spásy, usiluje o řešení problému bezdomovectví. Jednou z možností je snaha o začlenění těchto lidí  zpět do běžného života.

V sociálním centru Josefa Korbela funguje terénní služba, noclehárna i azylový dům. Obsazenost budovy bývá okolo devadesáti procent. „Azylový dům má kapacitu pětaosmdesát lůžek. Ideální doba na socializaci v něm je zhruba jeden rok. Potom máme v rámci těchto pětaosmdesáti lůžek také šest garsoniér, kde má každý klient i svou kuchyňku a koupelnu,” popsal Borek. Snahou je tyto klienty následně ubytovat v pronajatých sociálních bytech a podpořit je ve fungování v běžném životě.

Pořídit bezdomovcům byty je pro stát nejlevnější řešení, říká odborník

Armáda spásy má pronajaté byty od brněnského magistrátu. „Platíme městu nájem a případné poplatky řešíme s klienty sami, takže město nijak nezatěžujeme. A to je ten smysl, přes noclehárnu, azylový dům a sociální bydlení lidi připravit na fungování v normálním životě,” sdělil Borek. Z celkového počtu lidí, kteří se dostanou do pronajatých bytů, jsou podle něj pouze jednotky případů, kdy se klienti vrátí k životu na ulici.

Brněnští strážníci jsou s bezdomovci v kontaktu každý den. „S přibývajícími teplotami přibývá také počet osob bez domova v ulicích, na místech, kde se scházejí. Tady tráví svůj čas do pozdních večerních hodin. S tím souvisí i nárůst oznámení a stížností,” sdělila mluvčí brněnských strážníků Jana Pokorná.

Setkali jsme se i s bezdomovci ve vyhrabané jámě, říká strážnice z Brna

Nejčastěji strážníci s bezdomovci řeší porušování zákazu popíjení alkoholu či žebrání na veřejných místech. „Dalším protiprávním jednáním, které hlídky v ulicích s těmito osobami projednávají téměř každý den, jsou přestupky proti občanskému soužití spáchané hrubým jednáním či ublížením na zdraví při vzájemných potyčkách,” dodala Pokorná.

Pravidelné sčítání bezdomovců se v Brně odehrává každé čtyři roky, naposledy v roce 2018 s výsledkem 1762 osob. „Ve sčítání jsou započteny věznice, ústavy, nemocnice, ubytovny, azylové domy, noclehárny i osoby na ulici. Vyloženě na ulici bylo tehdy odhadem zhruba 500 osob,” upřesnila mluvčí brněnského magistrátu Radka Loukotová.

Práce v polní praxi. Bezdomovce v Brně léčí přímo na ulici

V roce 2022 se sčítáni nekonalo kvůli nutnosti věnovat všechny kapacity řešení ruské agrese na Ukrajinu a tím vyvolaného příchodu desetitisíců válečných uprchlíků. Aktuálně má město v plánu sepsání projektu na hloubkové mapování osob, které mají problém s bydlením, včetně osob bez domova. Podle kvalifikovaného odhadu pracovníků Oddělení sociálních kurátorů mohlo dojít k nárůstu na zhruba 600 lidí na ulici.