Je po deváté hodině a jako první se sjíždějí majitelé veteránů. Hlavně těch motocyklových. „Nultý ročník srazu se konal v roce 2004. Chlapi a kluci v obci měli několik historických motorek, tak jsme založili Motovet Nemojany. Zpočátku jsme dali dohromady na dvacet strojů. Skalní příznivci zůstali do současnosti a navázali jsme spolupráci s habrovanskými, pístovickými a račickými milovníky veteránů. Srazy u nás jsou malé, jsou hlavně o setkání s přáteli a o možnosti popovídat si,“ přibližuje pořadatel akce Emil Pěček. Sám vlastní motorku ČZ 125t z roku 1948. Opečovává ji od patnácti let.

Další tradiční akcí v Nemojanech je právě letní závod v lyžování. Obě se rozhodli pro letošek jejich organizátoři propojit. „Závod pořádáme pátým rokem. Vznikl vlastně jako protest. V obci jsme neměli hřiště pro děti, takže jsme běhali kolem hospody, aby bylo vidět, že si děti nemají kde hrát. Teď už je situace lepší, ale my se rozhodli pokračovat. Respektive lyžníci mě doslova uháněli, abych akci uspořádal znovu,“ přibližuje původ recesistické tradice organizátor Bohumil Kubát.

Mezitím se začínají scházet první závodníci. V třicetistupňovém slunečném počasí budí lidé oblečení v teplých kalhotách, podkolenkách a zimních bundách, kteří navíc nesou lyže v podpaží, pozornost. Své o tom ví Šárka Holcmanová. „Když jsem šla přes vesnici, zrovna byl silný provoz, ke všemu přijel i autobus. Lidé docela koukali,“ smála se mladá žena.

Dnes závodí poprvé. „Loni jsem fandila jako divačka, letos jsem se přihlásila z recese. Jaké mám pocity? Je mi hrozné vedro, ale těším se,“ čeká Holcmanová na zahájení závodu.

V deset hodin startují děti, které musí předem určenou trasu uběhnout s boby, ve kterých mají balonek napuštěný vodou. A ten nesmí vypadnout.

Poté už se na startovní čáru staví ženy. „Závod jsem pro letošek obohatil. V Česku je populární biatlon, proto účastníci musí míčkem trefit kelímek a když se jim to nepovede, poběží zpět na startovní čáru a čeká je trestné kolečko. Neopomněli jsme ani na povinný doping těsně před cílem – pití piva slámkou,“ seznamuje s pravidly Kubát.

Ženy s kulichy na hlavách ze sebe vydávají maximum. Pomáhá ji v tom i servis, který jim „navoskoval“ lyže. Holcmanová dobíhá druhá. I když po cestě ztrácí jednu lyži. Zábava nicméně nekončí.

Smích budí i další etapa závodu, kdy se na start postavili muži. Po doběhnutí jen těžko popadají dech. „Závod byl strašně náročný. Nejhorší bylo počasí, museli jsme se dobře obléct, aby nám nebyla zima. Ale servis byl skvělý, krásně namazali lyže, jen to svištělo,“ vtipkuje Miroslav Štěrba z Nemojan, který stojí na historických lyžích. Našel je na půdě, kde ležely desítky let.

Ještě o něco starší je pak většina veteránů, které můžou na místě lidé obdivovat. Ať už auta nebo motorky, na srazu se sešly opravdové skvosty. Pozornost budí hlavně americký Ford Thunderbird. Obdivuje ji například Michal Krauman, který dorazil i se svým dvouapůlletým synem Danielem. „Musí být nádhera toto auto vlastnit, to je poklad. Fiatů a brouků je spousta, ale toto je pecka,“ je nadšený.

V Nemojanech jsou na dovolené, přijeli z Jihlavy. „O akci nám řekli místní. Chtěl jsem podpořit místní kulturu a navíc ukázat synovi auta a motorky. Zvlášť motorky má velmi rád, když je vidí, mává jim,“ usmívá se otec.

Zamávat jim bude moct i za chvíli. Před polednem se totiž účastníci vydají na společnou projížďku přes Račice-Pístovice k Ježkovicím.