Kůrovcová těžba je podle lesníků objemově zhruba poloviční oproti předchozím kalamitním rokům. „Kůrovcem jsou napadené spíše jednotlivé stromy nebo menší skupiny a máme tedy dostatek prostoru a kapacit tyto stromy vyhledávat a včas zpracovat. Nicméně řešíme další následky suchých let a to prosychání korun listnáčů, zejména starších buků, které se stávají pro návštěvníky lesů nebezpečnými," uvedl vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky Školního lesního podniku Křtiny Lumír Dobrovolný.

Kůrovcem aktuálně nejpostiženější oblastí je severní část univerzitních lesů v okolí Jedovnic s nejvyšším zastoupením smrku v lesních porostech. Buky pak prosychají jednotlivě po celé ploše univerzitního majetku, nejvíce na slunných svazích. „Výhodou našich smíšených pestrých lesů je, že vzniklé holiny z úmyslných i nahodilých těžeb mají téměř vždy maloplošný charakter," zmínil Dobrovolný.

Až do 12. listopadu hlasují Brňané o názvu nového parku v Komárově. Ve hře je pět možností.
Na Luhu nebo U Ledňáčka. Brňané hlasují o názvu nového parku v Komárově

Lesníci Školního podniku Masarykův les Křtiny se nyní mohou po letech více věnovat takzvaným úmyslným těžbám nebo například přirozené obnově lesa z náletu semen, kterou z pohledu biologického i ekonomického upřednostňují. „Letos jsme již takto vykázali pětadvacet hektarů přirozené obnovy," poznamenal Dobrovolný.

Výhodou letošního roku je podle odborníků jeho příznivý vláhový průběh. „Zejména přirozená obnova vykazuje nadprůměrný výškový přírůst. Ztráty na výsadbách jsou minimální do patnácti procent, přitom v suchých letech byly i na padesáti procentech," dodal Dobrovolný.

Do výsadeb v univerzitních lesích se mohou zapojit i obyvatelé Brna a obcí na území Školního lesního podniku.