Jmelí roste v korunách listnatých stromů, na kterých parazituje. Získává od nich tolik vody, že pak koruny vysychají. „Roli hraje i hmotnost jmelí. V některých případech způsobuje lámání postižených větví,“ řekl arborista z Mendelovy univerzity v Brně Jiří Rozsypálek.
Jihomoravský kraj patří k nejpostiženějším regionům republiky. Odborníci jmelí přirovnávají ke kůrovci. Dlouhodobě hledají způsob, jak si s ním poradit. „Jmelí je stálezelený keř, zatímco hostitelské dřeviny, na nichž parazituje, jsou z pravidla opadavé listnaté stromy. Po určitou část roku, kdy je hostitel v bezlistém stavu, jsou pro jmelí daleko obtížněji dostupné látky, které z hostitele čerpá,“ uvedl Rozsypálek.
Jmelí bílé
- o co se jedná: keř, který k životu potřebuje jiný strom
- kde roste: v korunách listnatých stromů
- k čemu ho přirovnávají: ke kůrovci
Pokud vědci na listy jmelí v období, kdy je strom bez listů, aplikují vhodný růstový stimulátor, stálezelený keř otevře průduchy a zahájí fotosyntézu. „Jmelí tak nemá dostatečný přísun vody a potřebných živin, díky čemuž postupně odumírá,“ přiblížil Rozsypálek.
Na hostitelský strom přitom tato látka podle něj nemá vliv. „Vstřebává se skrze listy, které v době aplikace hostitelská dřevina nemá,“ vysvětlil arborista.
Nápad vědci rozvíjeli několik let. Letošní zimu svůj postřik vyzkoušeli ve Zlíně a Přerově na celkem čtyřiceti stromech. „Prvotní výsledky nasvědčují tomu, že bude naše snažení úspěšné a odumře devadesát procent jmelí, které jsme ošetřili postřikem,“ pochválil další člen vědeckého týmu Petr Martinek.