O projektu se často baví při setkání s prezidenty okolních států. „Analýzy jasně ukazují, že vodní koridor Dunaj Odra Labe by po dobu patnácti let zaměstnal šedesát tisíc lidí. Z větší části by ho přitom mohla zaplatit Evropská unie, podobně jako francouzský průplav Seinasever," prohlásil před časem Zeman.

Upozornil přitom i na další výhody stavby. „Vodní koridor zdaleka nebude sloužit jenom dopravě. Využití najde i v oblasti energetiky, vodohospodářství a samozřejmě rekreace," vysvětlil prezident. Dodal, že klíčová role průplavu je také při povodních, kdy slouží jako ochrana.

Právě podpora hlavy státu je podle mluvčího Ředitelství vodních cest České republiky Václava Straky klíčová. Stavbu naplánovanou už v roce 1901 se prý díky tomu podaří prosadit rychleji. „Průplav je projekt nadnárodního významu. Je třeba, aby se na něm shodli všichni politici. A to nejen u nás, ale také v Polsku a částečně Rakousku se Slovenskem. Prezident všechny země navštívil a postoj státníků, se kterými jednal, je pozitivní. Jsme vlastně nejblíže možnosti, že se skutečně bude stavět," upozornil Straka.

Dodal, že kanál má význam nejen v nákladní dopravě, ale díky osobním lodím také může přivést turisty do okolí průplavu. „Zajistí i energetickou nezávislost díky tankerům," řekl.

Ideálně za pět let

Pokud půjde vše hladce, je podle něj možné začít stavět za pět let. „Ale rádi budeme, i když to stihneme do deseti let. Pět let je ideální varianta," podotkl Straka.

Ještě opatrnější je mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák. „Je to náročná stavba velkého rozsahu, je tedy potřeba mít dostatek peněz a vyřešeny veškeré přípravné práce. Teoreticky lze se stavbou začít kolem roku 2025. Stavět se pak může až patnáct let," nastínil časový plán Novák. Dokončení stavby je podle něj reálné kolem roku 2040.

Zatím není jasné, kolik má stavba stát. Odhady se pohybují mezi 120 a 250 miliardami korun. Jisté naopak je, že investoři stavbu rozdělí na několik etap. Pravděpodobně čtyři. A jižní Moravy se dotkne právě už ta první. „Je pravděpodobné, že začneme s napojením Hodonína na Dunaj. Nebo Ostravska na Odru," poznamenal mluvčí Ředitelství vodních cest Straka.

Takový plán vítají starostové měst a obcí podél plánovaného průplavu. Slibují si od něho ekonomický rozvoj. „Jsem fanouškem tohoto projektu. A to již dlouho. Vodní doprava je záležitostí budoucnosti. Rozvíjí se v celé Evropě," uvedl starosta Břeclavi Oldřich Ryšavý.

V souvislosti s Břeclaví, jako dopravním centrem, se zvažuje varianta, že tam skončí cesta Dunaje. „Projekt by přinesl i nová pracovní místa. Vzpomínám si, že před lety jedna automobilka hledala v Břeclavi plochu pro stavbu svého závodu. Jedním z předpokladů pro ně byla vodní cesta. Na druhou stranu je to záležitost velmi drahá," doplnil Ryšavý. Zdůraznil přitom, že je nutné stavět šetrně k životnímu prostředí.

Pro zvětšení klikněte.

Debaty dědů

Také starosta Veselí nad Moravou na Hodonínsku Miloš Kozumplík je pro stavbu. „Já si osobně myslím, že by to bylo vhodné. Počítáme, že v budoucnu se průplav postaví a povede přes naše území. Ta myšlenka je stará už sto let, debatovali o ní již naši dědové," upozornil Kozumplík.

Zatím není jisté, kterou z variant vedení průplavu stát při stavbě první etapy zvolí. O ideální verzi se rozhodne v následujících několika měsících. „Varianty zhodnotí studie proveditelnosti, kterou letos začneme zpracovávat," uvedl mluvčí ministerstva dopravy Novák.

Pro jižní Moravu připadají v úvahu čtyři varianty. Píše o nich Jaroslav Kubec ve své knize Křižovatka tří moří. Jedna trasa začíná ve slovenském Devíně a vede podél Moravy do Hodonína. Druhá začíná ve Vídni a vede mimo území Moravy až po Břeclav. Třetí je kompromisní. Začíná ve Vídni a vede průplavním mostem. Čtvrtá měla prokázat, jestli se nedá jít přímo řekou Moravou. „To je ale nesmysl, protože by to narazilo na ekology. Není to dost dobře proveditelné ani technicky," píše ve své knize Kubec.

Právě ekologové navrhované vodní dílo dlouhodobě kritizují. „Kanál by měl také závažné dopady na říční nivy Moravy a Dyje, které patří k nejcennějším biotopům střední Evropy," vysvětloval před časem například Pavel Přibyl z Hnutí Duha.

Kritiku ekologů mluvčí Straka odmítá. „Každá stavba má dopad na přírodu. Průplav postavíme tak, aby ji zasáhl co nejméně," řekl.

Jenže ani ekonomové nejsou z plánu nadšení. „Průplav je příliš drahý. Nedokážu si představit, že na něm bude takový objem dopravy, aby ty miliardy zaplatil," upozornil analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík.

I na zhodnocení ekonomické výhodnosti projektu ministerstvo dopravy čeká. „Bude součástí studie proveditelnosti," uvedl mluvčí Novák.

Mluvčí Ředitelství vodních cest Václav Straka říká: Stavba průplavu je nejblíže od roku 1901, kdy nápad vznikl
Jižní Morava - Stavba průplavu Dunaj Odra Labe je pro Českou republiku velká příležitost. Pomůže dopravě, ekonomice, energetické soběstačnosti i turismu. A nejedná se o utopický projekt. Tvrdí to mluvčí Ředitelství vodních cest České republiky Václav Straka. „Stavba průplavu je z technického hlediska reálná. Ale je nutné, aby se pro ni našla politická shoda. I v zahraničí. Stavba se totiž dotkne také Polska, Rakouska a Slovenska," říká Straka.
Prezident Miloš Zeman často opakuje svoji podporu stavbě průplavu. Jaká je v současnosti jeho úloha?Prezident navštívil všechny země, kterých se stavba dotkne. A postoj jednotlivých státníků je pozitivní.
Takže je cesta ke stavbě volnáOd roku 1901, kdy se průplav poprvé dostal do říšského zákoníku, jsme nejblíže tomu, že se skutečně začne stavět. Nyní se připravuje studie proveditelnosti, která řekne, zda je výhodné kanál stavět. Ale o výhodnosti už dnes odborníci nepochybují.
Kanál se postaví najednou?Není možné stavět celou trasu najednou. Je to věc technicky i finančně velmi náročná. Určitě tedy budeme stavět po etapách. Mluví se o dvou místech, kde lze začít. Jedním je napojení Hodonína na Dunaj a druhým Ostravska na Odru.
Průplav má význam jen dopravní?Ne. Bude multifunkční. Snad nejvýznamnější je protipovodňová ochrana. Bude mít takovou kapacitu, aby odvedl vodu z Moravy beze škod. Na druhou stranu je možné jej použít k čerpání vody v těch místech Moravy, která mají málo srážek. Kromě toho budou turbíny v kanálu vyrábět elektřinu a tankery se zemním plynem zase zabezpečí energetickou bezpečnost, pokud nám bude někdo chtít uzavřít kohoutky.
Doprava bude jen nákladní?Ne, význam má i osobní. Od malých lodí po velké plovoucí hotely, které přivezou turisty do měst v okolí průplavu.
Neohrozí průplav životní prostředí?Postupně se propracováváme k odhalení možných rizik. Každá stavba přírodu ovlivní. Ale nejsme firma, která chce něco ničit. Musíme najít kompromis, který zmenší škody a vykompenzuje je jinde. Příklad si bereme z koridoru Rýn Mohan Dunaj. Tam na mnoha místech nepoznáte, že je kanál uměle postavený. Okolí je zarostlé, vše je přátelské k lidem i zvířatům.
Průplav má stát minimálně 120 miliard. Kdo ho zaplatí?Je mnoho variant. Jedna z nich jsou i peníze z Evropské unie. V současnosti to vypadá tak, že průplav bude součástí evropského dopravního systému a bude mít nárok až na pětaosmdesát procent nákladů. Ale možné je také partnerství se soukromníkem. Další možností je to, že každou etapu zaplatíme jiným způsobem.

Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík říká:

Průplav je příliš drahý. Provoz investici nezaplatí

Brno - Postavení průplavu mezi třemi velkými evropskými řekami je nesmysl. Hlavní problém je, že je příliš drahý. A investované peníze se jen těžko vrátí zpět. Myslí si to brněnský analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík. „Je to vizionářský projekt. Ale kvůli tomu, kolik stojí, je úplně mimo realitu. Nejen letos či příští rok, ale i za pět let," upozorňuje ekonom.

Je podle vás správné, že prezident Miloš Zeman chce prosadit postavení kanálu Dunaj Odra Labe za minimálně 120 miliard korun?

Nejsem si jistý, zda je něco podobného reálné. Asi se na stavbě mají podílet i okolní země, ale stejně nevím, jaké peníze by pak měl průplav přinést zpět. Přijde mi to jako další výstřelek pana prezidenta. Státní rozpočet je už teď natolik utažený, že si nedokážu představit, že se najdou takové peníze. Zvláště když nejsou ani na opravu dálnice D1.

Stát plánuje stavět průplav na etapy. Nemůže takové rozdělení na menší a levnější části stavbě pomoci?

Jinak to snad ani nejde. Tak velké projekty musí být na etapy. Jenže to je pak na pár desítek let. Změní se deset vlád, jedna bude průplav podporovat, jiná ne. A ani rozdělení do etap nic nezmění na tom, že to bude moc náročné. Stát musí hlavně ukázat přínos, jaký bude průplav mít.

Nevidíte žádná pozitiva projektu?

Jako projekt je průplav zajímavý. Možná pomůže zvýšit přepravu zboží, ulehčí silnicím a železnici. Neříkám, že je k ničemu, ale stále je třeba porovnávat s tím, kolik stojí.

Průplav má například pomoci rozvoji obcí v okolí i díky turistice.

Nepochybně jim turistický ruch může přinést několik milionů. Ale v žádném případě to není přínos v miliardách. Ani nevím, odkud a kam by bohatí turisté měli cestovat. Všichni stejně míří jen do Prahy či Karlových Varů. Nevím, jak je stát přesvědčí, aby se plavili po průplavu.

Stát mluví také o energetické soběstačnosti díky tankerům.

To by mohlo být téma k diskuzi. Ale za ty peníze je to stále ustřelené. Riziko uzavření kohoutků na plynovodech se přehání. Navíc i loď na průplavu mohou někde třeba zastavit Slováci. Jaká to pak je soběstačnost? Na-opak ropovody u nás máme pod kontrolou.

Má vlastně u nás lodní doprava nějakou tradici? Počítá se s ní i do budoucna?

Historii nemá. Na velkých řekách nějaká lodní přeprava je, ale aby to mělo význam pro průplav, bylo by nutné úplně přeorientovat veškerý byznys. Musí vzniknout zcela nové logistické trasy, aby firmy zboží nějak převezly k lodi. Loď je mnohem méně flexibilní než auto a i méně flexibilní než vlak. Ten má alespoň odbočky. Neříkám, že průplav nenajde zákazníka třeba pro dopravu do Německa. Ale jde o objemy dopravy. Ty takové, aby byl průplav výhodný, nebudou.