Kliknutím zvětšíteVše začíná u lidského proteinu s názvem metalothionein, který Adam studuje posledních dvacet let. Bílkovina, kterou má v těle každý z nás, je podle všeho zodpovědná rovněž za to, že si nádory postupem času budují odolnost vůči lékům ničícím jejich buňky. „Podařilo se nám už i na zvířecích modelech potvrdit, že pokud zvýšíme tvorbu metalothioneinu v těle, zvýšíme tak odolnost nádoru vůči cytostatikům. Tyto teorie byly známé již dříve, nám se ale podařilo je věrohodně prokázat a podložit,“ doplnil vědec.
Snižování účinnosti léků je jednou z hlavních příčin častého úmrtí na rakovinu. A to i při jejím návratu. „Když se choroba vrátí, je kvůli vzniklé odolnosti těžší se jí znovu zbavit. Snahou posledního vývoje léků je tento problém vyřešit,“ řekla již dříve Deníku Rovnost onkoložka Markéta Palácová.
Právě prášek, který by na začátku léčby nádoru cytostatiky zvýšenou produkci metalothioneinu blokoval a nádor se tak lékům nemohl bránit, je cílem, k němuž Adamův tým směřuje.
Nejvhodnější kandidát
Jejich práce je ve fázi, kdy zkoumají různé podtypy proteinu a pozorují jejich vliv na zvyšování odolnosti nádorových buněk vůči lékům. „Z těchto podtypů jsme již objevili nejvhodnějšího kandidáta. Nyní budeme testovat, nakolik jeho blokace zefektivní léčbu. Již jsme s těmito experimenty začali a těšíme se na jejich první výsledky,“ dodal Adam.
Ačkoli výzkum zatím cílí primárně na nádorová onemocnění, Adam věří, že protein může hrát roli i u jiných chorob. „Ve spolupráci s kolegy ze Španělska jsme objevili velice zajímavou roli metalothioneinu u onemocnění jater. Jsme ve stádiu experimentů na zvířatech, avšak dosavadní výsledky se dají považovat za nový pohled na metalothionein a jeho roli v případě jiných než nádorových onemocnění,“ uzavřel.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
