S úředníky na palubě chce projet noční křižovatky náměstek brněnského primátora pro dopravu Matěj Hollan. Analyzovat budou fungovaní semaforů v nočním režimu. Získané informace jim pomohou rozhodnout, jestli má smysl celonoční provoz semaforů omezit. Části řidičů totiž vadí, že i při malém nočním provozu musí čekat na červenou – a to až na několika křižovatkách po sobě.

Červená vlna, kdy se řidiči zastaví na několika křižovatkách po sobě, může dopravu výrazně zpomalit. „Zadali jsme analýzu všech křižovatek, které fungují v nočním režimu. Chci znát počet nehod na nich. Naším záměrem ovšem není vypnout v noci všechny křižovatky v Brně,“ prohlásil Hollan.

Kde semafory fungují celou noc
∙ v Brně je 151 křižovatek a přechodů řízených semafory, na čtyřiadvaceti z nich dopravu řídí světla i přes noc
∙ celonočně svítí semafory třeba na křižovatkách ulic Křížové a Poříčí, Vídeňské a Jihlavské nebo Lidické a Koliště
∙ čtyři křižovatky fungují v takzvaném celočerveném režimu, kdy na nich stále svítí červena, ale pokud přijíždí auto dodržující povolenou rychlost, přepnou se na zelenou

Celonoční provoz se v Brně týká čtyřiadvaceti ze 151 křižovatek a přechodů řízených semafory. Příkladem jsou křižovatky ulic Křížové a Poříčí, Vídeňské a Jihlavské nebo Lidické a Koliště. „Není nic horšího než v prázdném městě stát od červené k červené. Je to také neekologické, když se auto musí stále rozjíždět a brzdit,“ řekl předseda spolku Brno autem Jan Mandát. Rovněž je podle něj potřeba stav křižovatek v celonočním provozu prověřit a případně změnit.

Důvodem, proč některé křižovatky řídí semafory i přes noc, je bezpečnost. „Jde většinou o křižovatky, na kterých se v minulosti staly dopravní nehody s fatálními následky,“ vysvětlila mluvčí Brněnských komunikací Vladimíra Navrátilová. Zdůraznila také, že nejméně dvakrát ročně se schází pracovní skupina, která hodnotí údaje z provozu křižovatek.

Semafory svítí i kvůli hromadné dopravě. Po jedenácté hodině večer je totiž na křižovatkách vypnuté upřednostňování MHD. „Kvůli bezpečnosti to podporujeme například na křížení ulice Koliště za viaduktem nebo na spojení Moravského náměstí a Lidické ulice,“ sdělila mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Lukšová. Semafory totiž umožňují bezpečné projetí křižovatky i z vedlejší ulice.

Dopravce ale podporuje zkrácení času provozu semaforů na dobu nutnou kvůli bezpečnosti. „Mnohdy stojí naši řidiči večer a o víkendu na křižovatkách déle, než přes den. A přitom řidič kouká na křižovatku s minimálním provozem,“ dodala Lukšová.

Pro srovnání v Praze je přes pět set křižovatek řízených signalizačním zařízením. „V nepřetržitém provozu přibližně pětaosmdesát procent z nich. Kvůli bezpečnosti to vyžaduje policie,“ přiblížila mluvčí pražské správy komunikací Barbora Lišková.

Technicky lze změnit systém řízení křižovatky za několik dní. V praxi je to ale složitější. „Změny bychom museli udělat na základě analýz a konzultací s Brněnskými komunikacemi, policií, odborem dopravy a dalšími,“ uvedl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.