Povede totiž z kostela průvod krojovaných účastníků přes obec na hodovou slavnost. „Jméno nemá, říkáme jí všelijak ale ráda se ukazuje. Na dnešní slavnost jsme na ni vypiplali půl psího šampónu,“ směje se její majitel Lukáš Kouba společně s krojovanou přítelkyní Romanou Ondráškovou, která kozu v průvodu povede.

Mezitím v kostele zpívají místní, tón udávají mandolíny a farář hrající na kytaru. Přijeli i hosté zdaleka a to včetně autobusové výpravy z Opavy. „Nabírali jsme cestující i v Brně, Vyškově, Olomouci, Prostějově,“ poznamenává řidič autobusu parkující rovnou před kostelem.

Římsko-barbarský festival u Pasohlávek přenesl diváky o dva tisíce let zpátky
Válečná taktika? Zabít a zničit. Římané ale dali zajatcům u Mušova milost

Svátek si nenechala ujít ani starostka obce Božena Bošiaková. „Přijela také velvyslankyně Chorvatské republiky Ljiljana Pancirov, náš velvyslanec v Chorvatsku Milan Hovorka a další významní hosté,“ představuje některé z účastníků Bošiaková.

Chorvati byli vystěhováni

Před kostelem začíná vyhrávat dechová kapela a udává tempo průvodu, drží se ho i vůdčí koza. Sem tam zamečí, občas ukousne kytku v blízké zahrádce. V cíli u tanečního parketu na ni čeká nádoba s vodou a piškoty za odměnu. Děcka ji drbou za ušima a rodiče je fotí.

Krojované sukně roztáčí jejich nositelky v tanečním sóle, jiní popíjí burčák či ostřejší varianty alkoholu, zajídají je koláčky a klábosí.

Otevření síně slávy Martiny Sáblíkové a trenéra Petra Nováka ve Vinných sklepech Františka Lotrinského ve Velkých Pavlovicích.
Síň slávy Martiny Sáblíkové ve Velkých Pavlovicích září i špičkovým vínem

Kiritof má v Jevišovce dlouholetou tradici a ruku nad ním drží tamní sdružení Moravských Chorvatů, které tam má i své zázemí v opraveném historickém domu. „Naši předkové přišli na Moravu z Chorvatska už v šestnáctém století, usadili se zde a začali hospodařit. Dlouhá staletí žili ve třech obcích nedaleko Mikulova, v Jevišovce, Novém Přerově a Dobrém Poli, kde se jim podařilo uchovat si svůj jazyk, kulturu i zvyky,“ říká předseda sdružení Jan Kopřiva.

Zdroj: Deník/Dagmar Sedláčková

Po komunistickém převratu v roce 1948 byli Chorvati z obcí vystěhováni a z jižní Moravy se dostali do podhůří Jeseníků, na Opavsko, Olomoucko či Prostějovsko. „Po konci komunistického režimu se začali znovu organizovat, a tak vzniklo v roce 1991 naše Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR. To moravské Chorvaty zastupuje a reprezentuje. Kromě toho však také pečuje o zachování a dokumentaci chorvatské kultury a o to, aby se o menšině dozvěděla také většinová veřejnost,“ dodává Kopřiva.