Krize zapůsobila na pracovní trh katastrofálně. „Od poloviny roku 2008 do konce roku 2009 se počet nezaměstnaných v Jihomoravském kraji zvýšil o jednaosmdesát procent, přičemž ve stejné době poptávka po nové pracovní síle výrazně poklesla," připomněla ředitelka brněnské pobočky úřadu práce Marie Cacková.

Podle ní na jihu Moravy utrpěl zejména zpracovatelský průmysl a stavebnictví. „Po nástupu krize v něm ubylo třiadvacet tisíc pracovních míst. Ve stavebnictví to bylo přes sedm a půl tisíce pozic," doplnila Cacková, podle které nejvíce nových pracovních příležitostí našli lidé ve službách.

Na Vysočině byl ke konci března podíl nezaměstnanosti 8,1 procent. Volných míst je v kraji málo už dlouhou dobu. Čísla se ještě zhoršila na začátku roku. „Na úřad práce přišli klienti, kterým skončily pracovní poměry na dobu určitou nebo sezonní práce. Bylo také poznat, že firmy propouštěly lidi podle výhledu svých zakázek pro rok 2013," uvedl mluvčí jihlavského úřadu práce Miloš Zauf.

Najít si zaměstnání mají na Vysočině problém i učitelé. Na Jihlavsku jich je bez práce několik desítek. Někteří z nich poslali už stovky životopisů do mnoha měst v republice a jejich naděje se rozplývají. „Obeslala jsem školy na Jihlavsku i jinde. Z mnoha míst mi ani neodpověděli. Už několik lidí v oboru mi řeklo, že když nemám známé, jsem bez šance," popsala svou zkušenost jedna z uchazeček o místo pedagoga.

Na jihu Moravy se v posledních letech usazují především firmy z elektronického průmyslu, jako ABB, Tyco nebo FEI, a strojírenství – Siemens a Daikin. „Investice do jižní Moravy jsou menší než minulosti. Firmy upřednostňují menší investiční riziko a raději jen rozšiřují stávající provozy," sdělil ředitel odboru řízení investičních projektů vládní agentury CzechInvest Petr Pospíšil.

Vysočina také stále čeká na příchod nových investorů. Nové výrobní firmy nevznikají a ty stávající se v lepším případě jen rozšiřují. Potvrzuje to situace v třinácti průmyslových zónách kraje. V nich se za poslední tři roky podařilo vytvořit asi osm stovek nových míst. „Ze statistik agentury CzechInvest vyplývá, že v poslední době je větší zájem o výrobní haly k pronájmu a ke koupi," uvedla Petra Menclová z CzechInvestu. Méně se investoři zajímají o pozemky, na kterých by mohli stavět.

Nejnověji vznikla na Vysočině desetihektarová zóna ve Světlé nad Sázavou. Po krachu Skla Bohemia v roce 2008 tam prudce stoupla nezaměstnanost. V zóně se však doposud žádný investor neusadil. „Bylo tady šest nebo sedm zájemců," uvedl starosta Jan Tourek. Podle něj je jen otázkou času, kdy přijde první firma.

S nezaměstnaností úřady práce bojují především rekvalifikačními kurzy a také dotováním nově vzniklých míst. „Zájem byl zvláště o rekvalifikace v dělnických profesích, v masérském oboru nebo sociálních službách," informovala Cacková. Rekvalifikací na jihu Moravy v březnu prošli přes tři stovky zájemců.

Graf vývoje nezaměstnanosti v obou krajích od roku 2004 a příběh nezaměstnaného, který těžko hledá práci čtěte ve čtvrtek v Deníku Rovnost