Cílem je seznámit návštěvníky s nejrůznějšími druhy papírových platidel, jež se na území habsburské monarchie používala od doby vlády Marie Terezie až do zániku Rakouska-Uherska. Výstava potrvá do desátého září. Otevřeno je od středy do pátku od devíti ráno do pěti podvečer, v sobotu od deseti dopoledne do pěti a v neděli od jedné odpoledne do pěti podvečer.

Pro příchozí mohou být zajímavé například i vůbec první bankovky vydávané od roku 1816, na nichž mohou spatřit precizní ornamentální výzdobu, antické postavy nebo užití mikropísma coby důmyslného ochranného prvku proti padělatelům. „Zajímavostí je, že některé bankovky s vročením 1848 se zprvu používaly i půlené nebo čtvrcené kvůli nedostatku drobných mincí v bouřlivé revoluční době,“ vysvětlila kurátorka a spoluautorka výstavy Martina Kvardová.

Ve stejné době a posléze i během první světové války se podle ní vyskytuje pestré množství nouzových platidel vydávaných například obcemi, továrnami či zajateckými tábory a sloužících rovněž jako náhrada kovových mincí.

Prohraná válka s Pruskem v roce 1866 zase vedla k vydávání státovek s nuceným oběhem, jejichž výtvarné vyhotovení rovněž čerpalo z mytologie, a některé exempláře nesou i medailon s portrétem císaře Františka Josefa I.

Výstavu dále doplňuje několik padělků a k dokreslení dobové atmosféry nechybí různé trojrozměrné předměty pro ukládání kovových či papírových platidel jako peněženky, váčky, porcelánová dóza nebo v roce 1937 nalezený džbán se stovkami měděných mincí uvnitř. „Vzhledem k choulostivosti materiálu, v kombinaci s tehdejší praxí návratu vyšších nominálních hodnot zpět do banky a následné likvidaci, zůstaly papírové peníze dochovány jen ve skromném počtu exemplářů, a to ještě velmi často poškozených,“ zmínil generální ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček.

Desítky originálních ukázek, které si mohou návštěvníci prohlédnout, pocházejí převážně ze sbírky Numismatického oddělení Moravského zemského muzea.