Jsou šťavnatější a chutnější, přesto je lidé na pultech obchodů nenajdou. Pro broskve z jihomoravských sadů se musí zájemci vydat přímo k pěstiteli. Sadů však významně ubývá. Důvodem je podle zemědělců nezájem velkých obchodních řetězců. „Mají nasmlouvaný dovoz z Itálie, ten jim totiž pokryje až pětiměsíční zásobování, kdežto tuzemské broskve vydrží zrát maximálně dva měsíce,“ uvedl Radek Jansta ze stejnojmenného ovocnářství ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku.

Kvůli postoji řetězců nabízí lidem oblíbené plody přímo ze dvora farmy. „Je to pro nás pracnější a časově náročnější, ale lidé si tento způsob oblíbili. Jezdí k nám zákazníci až z jižních Čech, Vysočiny nebo z Blanska. Kilogram broskví u nás koupí za dvacet pět korun,“ přiblížil ovocnář.

Bedýnku s broskvemi koupil i Josef Chaloupka z Vysočiny. „Jezdíme sem na dovolenou a vždycky si koupíme pár kilo. Jsou mnohem lepší, než ty, které jsme koupili v obchodě,“ sdělil.

V sadu má Jansta na čtyři sta stromů a každý mu letos dá kolem dvaceti kilogramů ovoce. „Je to podprůměrná úroda. Po loňském suchu to stromy nezvládly a byla slabá násada,“ uvedl ovocnář.

Aby prodloužil dobu zrání, vysázel asi osmdesát nových stromů. „Jedná se o nové odrůdy, které natáhnou sezonu asi na dva měsíce,“ dodal.

Svým postupem je spíš výjimkou. Kvůli ztrátovosti se zemědělci broskvových sadů nyní naopak zbavují. „Broskvoně jsou na indexu. Není zájem je odebírat ve velkém, ani zpracovávat. Stromy jsou náročné na pěstování a v registru přípravků ubývají i pesticidy, které lze použít na jejich ochranu, především před houbovými chorobami,“ vysvětlil předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný.

Plocha broskvových sadů významně klesla třeba ve společnosti Pomona Těšetice na Znojemsku, v níž je Pokorný spoluvlastníkem. Také tam prodávají broskve přímo ze sadu. „Před lety jsme měli na sto hektarů, letos kolem třiceti a příští rok jich budeme mít už jenom pět,“ upozornil.

Podle situační zprávy zveřejněné na stránkách ministerstva zemědělství ubyla za poslední čtyři roky v celé České republice zhruba polovina broskvových sadů, na jižní Moravě jsou už jen na asi dvou stech hektarech. Před zhruba dvaceti lety to bylo desetkrát tolik. Tomu odpovídá i sklizená úroda, která je poloviční.