"Již ve svrchních navážkách byly zjištěny zlomky keramiky, které se hlásily k období středověku, což se následně projevilo i při hloubení základových pasů pro novostavbu. Archeologům zbyly k dispozici zajímavé situace v jednotlivých řezech a částečně i v ploše. K nejstarším dokumentovaným aktivitám na lokalitě patřila zemnice s kamenným krbem a obilní jáma z období Velké Moravy," přiblížil archeolog Petr Kos z Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Vědci objevili zůstatky středověkého osídlení z doby mezi třináctým a patnáctým stoletím našeho letopočtu.

"Kromě štěrkových úprav terénu, pravděpodobně dvorků, byly zachyceny pozůstatky dřevěných kůlů vymezujících ploty a konstrukci hnojníku. Jádro osídlení zde představovaly dva hluboké suterény, snad původně dřevo-hliněných nadzemních domů. Za poměrně zajímavý lze označit nález části propadeného lochu, z něhož se podařilo stavbou zachytit část vstupní chodby a podzemní komory s nástěnným výklenkem," doplnil Kos.

Jak dodal, vrcholné středověké osídlení na místě vzniklo v první polovině třináctého století. "Historicky lze relikty zaniklé osady ztotožnit se starou vsí Tvarožnicí, která byla v 15. století spojena se sousední vsí v jednu a nazvána Tvarožnou. K nejmladším situacím náležela na lokalitě jáma z období 2. světové války s pozůstatky prošlé munice a zápalných náplní, která byla díky majiteli včas posouzena pyrotechniky," dodal archeolog.