Zejména v letních měsících je současný stav historického náměstí v památkové zóně ve Veselí nad Moravou nevyhovující. Kvůli jeho celkovému vydláždění tam především v horkých dech teplota enormně stoupá.

To je hlavní důvod, proč komise životního prostředí na posledním jednání iniciovala zvýšit v unikátní prostoru podíl zelených ploch a stromů. „Ale vzhledem k názoru památkářům je to, celkem neprůstřelné. I tak se budeme snažit s tím něco udělat, v létě se na velké betonové ploše nedá přežívat,“ řekla předsedkyně komise a botanička Ivana Jongepierová s tím, že bude ráda za každý metr zeleně.

Podle místostarosty Pavla Boudy zatím rada nebude úkolovat pro ozelenění městského architekta. Nejdřív ji totiž už začátkem příštího měsíc čeká jednání s památkáři. „Z jejich pohledu je ale naše náměstí jedno z nejlépe památkově ochráněných. Chceme spíše domluvit na některých květinových sestavách. Chceme ale komplexně pojat lokalitu starého města,“ sdělil místostarosta.

Jak doplnil odborník z Národního památkové ústavu Jaromír Míčka, řešení pro Bartolomějské náměstí se v letní sezoně nabízí v podobě žardiniér, tedy velkých mělkých květináčů. „Z památkářského hlediska je pak problém řešitelný tím, aby v blízkém okolí vznikly zelené plochy,“ uvedl Míčka. Navíc celé nábřeží řeky Moravy se může v budoucnu proměnit v jeden park. „Řešit zeleň na historickém náměstí odděleně od toho, že v okolí chybějí parky a zeleň v místech, kde mohla a měla být, není šťastné,“ vyjádřil se památkář.

Podobné těžkosti před časem řešil v okresním městě, tedy v Hodoníně, kde se v budoucnu chystá další pokračování rekonstrukce náměstí. „Historicky je náměstí veřejným fórem. V Hodoníně je ale problém v tom, že tam budou muset v blízké době řešit například dožívající platany, podobně jako borovice za kostelem. Nikdo se ale neodváží je skácet, protože očekává křik a protesty,“ přiblížil situaci na Masarykově náměstí Míčka.

Budoucností městské zeleně se zabývá i znojemská radnice. Na jednání, které k chystanému plánu svolala, poukazovali lidé právě i na chybějící zeleň v centru i nevhodnou dlažbu. „V centru města je v létě skutečně sahara. Poměrně rychlým a nekonfliktním řešením by mohly být velké kontejnery se vzrostlými stromy, které by poskytly alespoň nějaký stín. Pamatuji si, že před lety takhle bývaly třeba v Horním parku palmy, které pak správci zeleně na zimu ukládali do vestibulu vlakového nádraží,“ řekl při jednání Karel Fiala.

Historická náměstí
Bartolomějské náměstí ve Veselí nad Moravou je součástí památkové zóny a je v historickém jádru města. To vzniklo na ostrově před hradem, pravděpodobně je založil Petr ze Šternberka ve druhé polovině 14. století.

Horní náměstí ve Znojmě je trojúhelníkový půdorys vznikl vlivem směru dálkových cest jež vycházely ze starého tržiště před hradem. K nejstarším domům patří dvorní trakt pocházející z přelomu 13. a 14. století.

Kritiky se dočkala i městská dlažba. „Když byla loni ta největší vedra našla jsem u městského lesíku místo, kde byla původní městská dlažba, ta nová zámková, která ji nyní všude nahrazuje a trávník. Stačilo si na každou plochu sáhnout, aby člověk viděl rozdíl. Trávník byl chladný, stará dlažba vlažná a ta nová zcela rozpálená,“ poukázala v diskusi Marcela Mariašová.

Rozpálené město vadilo i další ženě. „V létě si ve svém věku netroufnu po náměstích v centru jít později než v devět ráno, aby mě z toho horka netrefil šlak,“ poznamenala důchodkyně.

Podle představitelů města jde o dlouhodobý problém. „O téhle záležitosti samozřejmě víme, a kdyby bylo jen na nás, tak stromy na náměstí vrátíme, ale dosud jsme my i naši předchůdci naráželi na stanoviska památkářů nebo některých architektů, že na historická náměstí stromy nepatří,“ vysvětloval při jednání místostarosta Jakub Malačka.

Autoři chystaného dlouhodobého plánu rozvoje zeleně ve městě přesto různé návrhy, například i na doplnění či založení alejí posoudí a případně do plánu zařadí. „Jde o to, aby město mělo dlouhodobý výhled a mohlo postupně naplňovat cíle, které z různých důvodů nejsou bezprostředně dosažitelné. I z jiných měst známe třeba případy, kdy v některých ulicích nejde hned vysázet aleje, které by tam byly užitečné, protože tam vedou různé inženýrské sítě. Situace se ale může změnit, za deset či dvacet let město bude mít peníze a zájem sítě přeložit, a pak se někde do ulice vrátí i stromy, “ přiblížil své zkušenosti projektant Martin Kovář z ateliéru, která plán pro město zpracovává. První návrhy představí projektanti na dalším jednání s lidmi v dubnu.