Zájem o tanec je stále velký. Nejčastěji do tanečních chodí studenti gymnázií. „Mírný pokles jsme zaznamenali pouze u středních odborných škol. Tradičně málo chodí studenti z odborných učilišť," uvedla Evica Šedová z brněnské taneční školy Dynamic.
Od patnácti set
Spolumajitelka taneční školy Starlet Vlasta Buryanová staví na dlouhodobé spolupráci s některými institucemi. „Mnoho škol ale v současné době zkouší různé firmy nabízející taneční kurzy a pak zůstanou u té, která jim nejvíc vyhovuje," řekla Buryanová. Starlet v Brně působí už několik desítek let.
Na rozhodování může mít vliv třeba cena kurzů. V Brně stojí nejlevnější kurzy patnáct set. Nejdražší pak téměř dva tisíce korun. Většina škol nabízí jedenáct tanečních lekcí a k tomu i mnohé doplňkové akce. Jsou to například tančírny nebo taneční workshopy. Samozřejmostí bývá bílá prodloužená a závěrečný ples.
V menších městech bývají ceny o několik set nižší. „Na vyšší ceně kurzů v Brně se odráží dražší pronájem prostor," vysvětlil majitel taneční školy Danza Viktor Janč.
Většina tanečních škol však v plánu zlevňovat rozhodně nemá. „V Brně je velmi velká konkurence. Ani tak ale nemůžeme zlevnit. Současné ceny jsou na hranici nutného minima," dodala Buryanová.
Cena však není podle středoškolského učitele Josefa Šulera pro žáky rozhodující. „Kurzy jim stejně platí rodiče. A zvětšil se výběr škol, kam mohou chodit. Taneční školy se o žáky docela přetahují," přiblížil situaci Šuler.
Jedním ze studentů, který do tanečních chodí, je Martin Mašek ze Střední školy poštovnictví a finančnictví v Brně. „Zatím máme za sebou první kurz, ale už jsme se toho naučili poměrně dost. Bohužel nechodíme všichni ze třídy, nedohodli jsme se," posteskl si středoškolák.
Třetina jde dál
Kromě základních kurzů mohou žáci později navštěvovat také pokročilejší lekce. V těch pokračuje třetina tanečníků.
Nedílnou součástí tanečních kurzů jsou také základy etikety. Podle Petra Vlhy se lidé bojí udělat chybu. „Mají strach z faux pas a pak ztratí svoji přirozenost. Muži by si měli uvědomit, že oblek není uniforma a všechny knoflíky nemají být zapnuté. Naopak ten poslední má být rozepnutý. Je to pozůstatek z doby renesance, kdy šlechtici nosili meče a lépe se tak k nim dostali. Ženy by to neměly přehánět s líčením a vůní. Samozřejmostí jsou pro ně punčochy," radí učitel etikety.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE.
KATEŘINA FOLTÁNKOVÁ
HANA FLORIANOVÁ
Barevné košile nechte doma
Brno - Pro mnoho středoškoláků představují taneční kurzy první možnost hodit se takzvaně do gala. Většina tanečních škol učí své žáky nejen základy tance, ale i slušnému chování. Neméně důležité je také vhodně se obléknout.
Podle odborníka na pánskou módu Daniela Šmída se oblečení na společenské akce dlouhodobě nemění. „Společenské oblečení módu příliš nereflektuje. Stálicí už dlouhou dobu zůstávají jednobarevné tmavé obleky, které doplňuje bílá košile a kravata," vysvětlil Šmíd. Barevným košilím by se měli muži úplně vyhnout.
Dopřát si kvalitní oblek většinou znamená si připlatit. Na druhé straně přináší i větší pohodlí. Nejvhodnějším materiálem je vlna, která může obsahovat i příměs hedvábí nebo mohairu. „Mladší muže můžeme rozdělit do dvou skupin. Někteří oblek zdědí po otci nebo po sourozenci. Naštěstí se ale zvyšuje počet těch, kteří si do tanečních pořídí nový, kvalitnější oblek. Mohou ho pak využít i při jiných příležitostech," dodal Šmíd.
Ženy mají, co se týče barev, mnohem větší výběr. Do tanečních však mají volit šaty v jemných odstínech růžové, lila nebo modré. „Úplně nevhodné jsou černé šaty. Dívka pak vedle partnera vůbec nevynikne," podotkl Šmíd.
Že dívky při výběru šatů do tanečních příliš neexperimentují potvrzuje Miloslava Koberová z půjčovny společenských šatu. „Podle mého názoru to příliš neřeší. Jsou většinou mladé a nesahají po extravagantních modelech. Teprve až třeba na maturitní plesy bývají odvážnější," řekla Koberová.
Půjčení dámských šatů vyjde v průměru asi na čtrnáct set korun, dražší modely mohou stát i kolem dvou tisíc.
HANA FLORIANOVÁ
Vizážistka: Muži ztrácí galantnost
Brno - Začínala jsem jako poradkyně v oblasti líčení a oblékání. K celkové image však patří i slušné vychování. Proto jsem se rozhodla vyučovat kurzy etikety. Takto popisuje svou kariéru pětačtyřicetiletá Radka Sobotková. Brňany učí chovat se slušně už osm let.
Etiketu chtějí ovládat lidé různého věku. „Nejčastěji však přicházejí čerství absolventi, kteří hledají práci. Lidé ve středním věku se zase chtějí přesvědčit, že pravidla společenského chování stále znají," říká vizážistka.
Zkušenost má žena i s tanečními kurzy. „Moje dcera loni taneční absolvovala. Byla jsem překvapená, že mistři příliš nesledovali oděvy svých žáků. Výjimkou nebyly sportovní ponožky k obleku u chlapců, špatně uvázaná kravata nebo slečny bez punčoch," vzpomíná Sobotková.
Staří s šarmem
Chování lidí si Sobotková všímá i v soukromí. „Starší generace v sobě stále uchovává jakýsi šarm a eleganci, i když to samozřejmě neplatí obecně," myslí si žena.
Za nejčastější chyby považuje nevhodné oblečení při různých příležitostech a také chování lidí obecně. „Muži přestávají být galantní. Ne každý dá ženě přednost, pomůže ji s taškou či s oblékáním kabátu," podotýká.
Jejích služeb využívají především různé firmy. Poskytuje však konzultace i jednotlivcům. „Klienti je hojně využívají před různými společenskými akcemi. Řeším s nimi nejen vhodné chování, ale také oblečení nebo obsah pozvánky," popisuje svou práci rodačka z Českého Těšína.
Volné chvíle Sobotková nejraději tráví s rodinou nebo v přírodě. „Mým velkým koníčkem je také výroba bižuterie," říká odbornice na etiketu.
LENKA VOTŘELOVÁ
