Hned po poslední večeři, o Zeleném čtvrtku, se odebral Ježíš se svými učedníky do Getsemanské zahrady. Právě zahrady na úpatí Olivové hory v Jeruzalémě, kde rostou jedny z nejstarších olivovníků na světě, mají být místem Ježíšovy úzkosti, Jidášovy zrady a Ježíšova zatčení.

A přesně takové místo, jako symbolické zakončení Křížové cesty vedoucí na Svatý kopeček, má vzniknout v Mikulově na Břeclavsku. Nacházet se bude na dolním paloučku na úpatí Svatého kopečku, kde má dokonce vyrůst prosklená Kaple modlitby Ježíše Krista, kterou v přírodní skalní puklině doplní instalace tří kopií barokních soch spících učedníků.

Projekt odpočívá více než rok v šuplíku v kanceláři mikulovského starosty Rostislava Koštiala. „V horní partii Svatého kopečku je Kaple Božího hrobu. Na sousedním pahorku je město. Je tady Křížová cesta. Doposud zde ale chyběla Getsemantská zahrada, kde se odehrávalo předcházející dějství biblického příběhu zajetí a ukřižování Ježíše Krista až po jeho uložení do hrobu a nanebevstoupení,“ zdůvodnil Koštial, který na projektu spolupracuje se s režisérem Vojtěchem Fatkou, renomovaným sklářským výtvarníkem Valérem Kováčem, uměleckým kovářem Pavlem Tasovským či architekty Lenkou Horbalovou a Lubomírem Svobodou.

Poslední etapa

Po obnově čtrnácti zastavení na Křížové cestě před jedenácti, a kultivaci prostoru dolního paloučku před šesti roky, jde o třetí, a zároveň poslední, etapu projektu. Inspirací byl tvůrčímu týmu obraz Utrpení v zahradě od italského renesančního malíře Andrey Mantegny, který s troškou fantazie připomíná krajinu v okolí mikulovského Svatého kopečku.

Dominantou místa, které se nachází v ochranném pásmu Přírodní rezervace Svatý kopeček, má být transparentní kaple ze skla a světlého bělavého kamene připomínajícího místní vápenec.

Potíž by s její výstavbou z hlediska ochrany přírody být neměla. „Jistě by zde nemohl vyrůst supermarket, ale sakrální stavba ve volné přírodě, která doplní siluetu Mikulova, ano. S autory myšlenky jsme na toto téma měli dvě schůzky, naposledy asi před rokem a půl, kde jsme řešili, za jakých podmínek by bylo možné projekt uskutečnit. Zcela bez problémů by bylo využití skalního převisu k uložení zamřížovaných soch. Více jsme hovořili spíše o kapli. Zdůraznil jsem, že velké prosklené plochy by zcela jistě byly problematické z ornitologického hlediska. Proto je důležité, aby byly nějakým způsobem rozdělené, například vitrážemi. Doporučil jsem jim spojit se s Českou ornitologickou společností. V tomto směru jsme velmi obezřetní, přece jen jde v Mikulově o prostor, který vždy budil emoce a budit je nadále i bude,“ přetlumočil vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Kmet.

Kaple má svým tvarem a minimalistickou jednoduchostí harmonicky doplňovat přírodní a architektonickou scenérii úpatí Svatého kopečku. „Symbolicky vyjadřuje obraz sepjatých rukou při modlitbě a svojí štíhlostí připomíná krystal. Krystal víry. Směřování vzhůru do nebes. Nebe se tak stává součástí prostoru kaple. Její prosklení ze čtyř stran zase symbolizuje kříž, skleněná střecha nad středovou částí vytváří pocit odhmotnění a vyjadřuje spojení s Bohem. Dominantou otevřeného vnitřního prostoru bude ojedinělý kříž od Valéra Kováče. Prozářený bude přirozeným světlem skrz prosklené prostory. Ty opíší tvar skleněného kříže v přimykající stěně,“ popsal Koštial.

Torzo ukřižovaného Ježíše

Na kamenné podlaze uvnitř kaple je navržený motiv trnové koruny, který má symbolizovat utrpení Ježíše Krista při modlitbách v Getsemanské zahradě. „Před západním průčelím exteriéru kaple se pak bude nacházet kovová skulptura torza ukřižovaného Ježíše Krista vyrůstající z přírodního kamene a levitující před prosklenou fasádou stavby od Pavla Tasovského,“ vyprávěl starosta.

Sochy spících učedníků budou ve skalní průrvě umístěné na kamenných podstavcích. „Před mechanickým poškozením a odcizením je bude chránit umělecky ztvárněná mříž od Pavla Tasovského. V této mříži budou zakomponovány reálné kameny z Getsemanské zahrady z Jeruzaléma, což umocní celý příběh, a dodá mu další rozměry. Za mě je to fascinující projekt. Budu moc rád, pokud se mi ho jako ateistovi podaří dokončit,“ usmíval se Koštial.

Podle Kováče půjde o jedinečné dílo. Spojení skla, betonu a kovu. Za použití zcela nových technologií, které zatím tým tvůrců nechce prozrazovat. „Návrhy jsou jedna věc a realita druhá. O některých prvcích už ale máme jasno. Osobně jsem navštívil dvakrát Getsemanskou zahradu v Jeruzalémě, abychom neokopírovali nebo neopakovali nějaký motiv. Chceme, aby vše bylo unikátní, překvapivé a tím pádem zajímavé. Je to pro náš tým úžasný úkol,“ řekl Deníku Kováč.

Historie Křížové cesty

- Křížová cesta na Svatém kopečku, který je symbolem Pavlovských kopců, je dílem olomouckého biskupa a kardinála Františka z Dietrichštejna. Vznikla pravděpodobně jako snaha vyjádřit vděčnost bohu za skončení morové epidemie, která Mikulov zasáhla v roce 1622.

- První stavbou byla zřejmě kaple zasvěcená ochránci před morovou nákazou svatému Šebestiánovi. Její základní kámen byl svěcený 2. července 1623. Stavba byla dokončena roku 1630.

- V této době byla zřejmě vybudovaná i křížová cesta se sedmi kapličkami představujících sedm pašijových zastavení. Sedm kapliček doplnila roku 1662 kaple svaté Rozálie, která je umístěná na opačném konci cesty vedoucí na Svatý kopeček ze severu.

- V letech 1750 až 1776 vzniklo dalších sedm kapliček, čímž se naplnil v té době závazný počet čtrnácti zastavení.

- Nová křížová cesta byla slavnostně vysvěcena 1. září 1776. Celek s osmnácti zděnými stavbami však sloužil pouhých deset let. Za vlády císaře Josefa II. byla roku 1786 odsvěcena kaple svatého Šebestiána a společně s ní přestala věřícím sloužit i křížová cesta.

- Přestože se rod Dietrichštejnů rozhodl objekty zachovat a využívat je pro soukromé účely, začal areál postupně chátrat.

- V letech 1862 až 1865 byla křížová cesta včetně kaple svatého Šebestiána znovu vysvěcena. Během dalších dvou milénií se pak střídaly časy dobré i zlé. Křížová cesta přežila nejen válečná tažení, ale také dvě světové války.

- Po roce 1948 se vršek Svatého kopečku se stal pohraniční pozorovatelnou.

- S obnovou jedné z dominant Mikulova začal starosta Rostislav Koštial v roce 2009. Nejprve došlo na opravu Božího hrobu. O rok později byla kaple Božího hrobu znovu vysvěcena. Kromě Místní akční skupiny Mikulovsko k obnově pomohly peníze neznámých dárců, podnikatelů i soukromých firem.

- O pár let později, v roce 2013, začali Mikulovští s kultivací prostoru na úpatí Svatého kopečku, takzvaného dolního paloučku. Hotovo bylo o dva roky později. Na místě nyní rostou původní dřeviny a rostliny. Celý prostor pak doplňují informační tabule a odpočinková místa.

- Křížová cesta na Svatém kopečku je nejstarší dochovanou v českých zemích, a zároveň jednou z nejvzácnějších severně od Alp.