Kliknutím zvětšíteUnikátní přístup zvolili v Kyjově, kde obavy dětí rozptylují nově herní asistentky. Výjimkou nejsou klauni, psi, či exkurze školáků. „Nenechávejte děti nikdy o samotě,“ radí odbornice.
Kvůli traumatu z lékaře si nedávno malý chlapec způsobil dokonce úraz. „Vzdoroval tak, že si narazil koleno a musel být ošetřený na chirurgii,“ uvedla příklad dětská psycholožka Zuzana Vaňková z Hodonína.
Rodiče vyhledali její pomoc. „Příčin může být mnoho. Dítě mohlo zažít trauma v raném dětství. Ktomu stačí aby bylo izolované od maminky při pobytu v nemocnici. Záleží i na přístupu lékařů, někdy je na vině úzkostlivé chování rodičů,“ uvedla možné příčiny strachu Vaňková.
V Kyjově proto zaměstnali herní asistentky. „Nejen, že s dětmi tvoří a hrají si, ale plní i roli jakéhosi důvěrníka. Malí pacienti si k nim vybudují vztah, důvěřují jim a nechají si snáz vysvětlit, jaký průběh léčby či zákrok je čeká. To je pro lékaře vítaná pomoc,“ přiblížil novinku mluvčí tamní nemocnice Filip Zdražil.
Dvě pracovnice se dětem věnují sedm dní v týdnu. „Těm, které jsou napojené na infuze dělají společnost přímo na pokojích. Nahradí tak rodiče, kteří nemají možnost trávit s nimi v nemocnici celou dobu,“ dodala vrchní sestra dětského oddělení Renata Masaříková.
Obavy dětí tam léčí i cvičený zlatý retrívr Baron. Do nemocnice s ním dochází Milan Doktor z Canisterapeutického sdružení Jižní Morava. „Psychika dětí při kontaktu s canisterapeutickým psem se zlepšuje. Když dávají zvířeti pokyny, uvědomí si, že je někdo poslouchá a samy se více uvolní,“ vysvětlil.
Jak na syndrom bílých plášťů:
Podle odborníků způsobuje fóbii traumatický zážitek z raného dětství. Například odloučení od matky při pobytu v nemocnici.
Nemocnice se snaží o přívětivější přístup k malým pacientům.
V Kyjově zavedli novinku, zaměstnali takzvané herní asistentky.
Pomáhá i terapeutický pes nebo zdravotní klauni.
V Břeclavi vsadili na prevenci poznání a umožňují školní exkurze.
Ve Vyškově oblékají lékaři barevné obrázkové uniformy a umožňují pobyt rodičů s dětmi při hospitalizaci.
Úspěch mají i takzvané Kiwanis panenky. „Jsou to hračky z bílé látky, kterým malí pacienti namalují barevnými fixami obličej. Stávají se z nich kamarádky,“ popsal Zdražil.
Panenek využívají i lékaři. „Prostřednictvím nich mohou malému pacientovi vysvětlit, jaké vyšetření ho ještě čeká, případně se od něj dozvědí, kde a co ho bolí,“ přiblížil Vladimír Glaser, prezident Kiwanis klubu Slovácko, který látkové hračky do kyjovské nemocnice dodává.
V Břeclavi vsadili zase na prevenci. „Strach z bílých plášťů většinou pramení z nepoznaného, proto nabízíme základním školám exkurze. Školáci se podívají na to, jak fungují přístroje, mohou si prohlédnout heliport i plně vybavenou sanitku,“ uvedla mluvčí nemocnice Táňa Svobodová.
V oblibě jsou i zdravotní klauni. Pravidelně dochází do nemocnice v Hodoníně, Kyjově i Břeclavi.
Zdravotníci ve Vyškově zmírňují obavy dětí barevnými obrázkovými uniformami a košilemi. „Fonendoskopy na poslech dýchání a srdeční činnosti rozveselujeme dětským motivem. U malých dětí lékař nejprve poslechne například maminku, panenku nebo medvěda a pak teprve dítě,“ přiblížila náměstkyně pro ošetřovatelskou péči nemocnice Jitka Moravová.
Podle dětské psycholožky Zuzany Vaňkové je fóbie z bílých plášťů důsledek špatné zkušenosti. Proto doporučuje nikdy nenechávat děti v raném věku o samotě. Ať už se jedná o vyšetření, zákrok, či pobyt v nemocnici. „Rodiče ze své dospělé pozice zdravotnímu personálu důvěřují, ale dítě je jinde. Nechápe to, protože nezná lékaře, je to pro něho cizí člověk a bojí se,“ podtrhla psycholožka. Tento postup doporučuje minimálně do šesti let věku dítěte. „Tehdy začnou být děti sociálně uvědomělejší,“ dodala.
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
