Jedničkou mezi moravskými jednosálovými kiny se podle žebříčku Unie filmových distributorů loni stalo brněnské kino Scala. Ve stejné kategorii bylo třetí v celé České republice. Podle provozovatele Radka Pernici je Scala trochu jiná než běžná kina. „Náš dramaturgický profil je poměrně vyhraněný. Nehrajeme asi šedesát procent filmů, které jdou do distribuce. Vybíráme si jen to, o čem si myslíme, že se k nám hodí," řekl Pernica.

Chytré kino

Podle jeho slov do Scaly nechodí diváci kvůli konkrétním filmům. „Snažíme se vystavět chytré kino pro chytrého diváka. Nepromítali jsme tak třeba Padesát odstínů šedi," doplnil Pernica.

Úspěšný byl loňský rok i pro znojemské kino Svět. Jeho program cílí na milovníky hollywoodských trháků, ale i umění prostřednictvím filmového klubu. „Snažíme se v klubu promítat snímky, které uspěly na festivalech v Cannes, Benátkách, Berlíně nebo v Karlových Varech. A diváci to oceňují," shrnul Tomáš Rösner z kina Svět.

V Boskovicích přišlo loni do kina téměř o čtyři tisíce návštěvníků víc než v roce 2013. „Lidé jsou zde zvyklí chodit do kina. Loni navíc bylo hodně silných titulů," odůvodnil vedoucí boskovického kina Panorama Tomáš Marvan.

Tajemství úspěchu boskovického kina podle něj tkví také v tom, že se zaměřuje na všechny věkové kategorie. „Lidé k nám ale chodí i na výstavy, besedy nebo záznamy a přímé přenosy z rockových koncertů," jmenoval Marvan.

V doplňkových akcích vidí budoucnost také vedoucí blanenského kina Pavel Langr. „Nemá cenu ve velkém přidávat filmová představení, abychom zvýšili návštěvnost. Hráli bychom sice třikrát denně, ale na film by přišlo třeba dvacet lidí," objasnil Langr. V Blansku tak lákají třeba na projekce pro starší diváky nebo filmové festivaly.

V neobvyklém čase návštěvníkům otevírá kino ve Vyškově. Pro důchodce totiž zavedli dopolední projekce. „Ze začátku se konaly jednou za čtvrt roku. Měly ale velký ohlas, proto jsme asi před třemi lety přistoupili k pravidelnému pondělnímu představení. Svou roli na překvapivém zájmu měla určitě nejen nižší cena, ale i fakt, že si lidé můžou vyplnit svůj čas před obědem. Dodnes si dopolední promítání důchodci velmi pochvalují," zdůraznil ředitel Městského kulturního střediska Vyškov Luboš Kadlec.Pro zvětšení klikněte.

Od roku 2012 přibývá diváků v legendárním brněnském kině Art. „Snažíme se nabízet komplexní kulturní zážitek pro různé cílové skupiny," vysvětlil vedoucí kina Miroslav Maixner. Loni se stal Art šestým nejnavštěvovanějším dvousálovým kinem v České republice.

Podle vedoucího Ústavu filmu a audiovizuální kultury na Masarykově univerzitě Jiřího Voráče jsou právě malá a jednosálová kina nezastupitelná součást sítě kin. „V menších obcích představují klíčovou kulturní a společenskou instituci," zdůraznil.

Ani velké multiplexy si na malou návštěvnost stěžovat nemohou. Multikino Velký Špalíček v Brně loni provozovatelé modernizovali za 750 tisíc eur. „Díky tomu si mohou návštěvníci užít filmové zážitky v nejvyšší kvalitě," uvedl PR manažer společnosti Cinema City, která kino provozuje, Jan Blažek.

Do kina lidé chodí i na ruský balet

Jižní Morava - Na operu, balet nebo koncert filharmonie už milovníci kultury dávno nemusejí chodit jen do divadla. Kdo nerad nosí společenské oblečení, může vyrazit do kina. Přímé přenosy nebo záznamy divadelních inscenací promítají i na jihu Moravy.

Přenést vysoké umění na plátno může každé kino. „Stačí jen požádat distributora a můžete hrát," říká ředitel brněnského kina Scala Radek Pernica. Promítání nevyžadu-je ani speciální techniku. Obraz je přijímaný přes satelit. Přenos může zhatit snad jedině počasí. S metrovým nánosem sněhu na anténě promítat prostě nejde.

Mezi návštěvníky Scaly vedou zahraniční produkce. Největší zájem je o představení z Metropolitní opery v New Yorku. Podle Pernici je důležité správně vybírat z nabídky. „Je třeba přemýšlet, o co budou mít lidé zájem," říká.

Ve Scale začali opery promítat po jejím znovuotevření v říjnu 2013. Hodnotit, jestli to byl dobrý krok, se Pernica zatím zdráhá. „V roce 2013 jsme naskočili do rozjeté sezony. A současná ještě není u konce. O zrušení ale rozhodně neuvažujeme, " ujišťuje Pernica.

Zážitek z přímého přenosu je podle Pernici mnohem výraznější. „Chybu v záznamu je možné vystřihnout a nikdo to nepozná. Když se však stane něco neobvyklého v přímém přenosu, divák si toho všimne. V tom ohledu je přímý přenos mnohem přínosnější," je přesvědčený ředitel.

V kině Svratka v Tišnově na Brněnsku promítají spíš záznamy. Jediným přímým přenosem byla Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Pro navození divadelní atmosféry si o přestávce pro návštěvníky připravili překvapení. „O přestávkách jsme uspořádali ochutnávky vín," řekl vedoucí kina Ondřej Kaláb.

V posledních dvou letech si přímé přenosy lidé užijí i v kině Art v Brně. „Promítáme přenosy baletů divadla Bolšoj Těatr nebo berlínské filharmonie," udává příklady ředitel kina Miroslav Maixner.

Živý zážitek z přímých přenosů oceňují i návštěvníci kin ve Znojmě či v Boskovicích.

Lucerna potřebuje novou střechu

Brno, Blansko - Aby si divák film dostatečně užil, je třeba také trochu komfortu. Neustálé poposedávání v sedačce a hledání vhodné polohy, ze které nebolí záda, člověka od další návštěvy kina jen odradí. Digitalizace pomůže kinům k lepšímu obrazu. Pro lepší zážitek z filmu je ovšem potřeba také modernizovat vybavení sálů.

Tento úkol čeká třeba vedení brněnského kina Lucerna. „Vybavení už je letité. Je však zbytečné opravovat interiér, když je potřeba začít s rekonstrukcí z vnějšku," poukázal provozovatel kina Dušan Peprný.

Kino má totiž pouze pronajaté. Vlastník budovy je město. Podle Peprného o špatném stavu budovy radní vědí. „Opravu potřebuje především střecha. Chybí na ni však peníze," vysvětlil.

Podle starosty Žabovřesk Pavla Tyralíka se s opravou Lucerny počítá. „Rozhodně chceme začít v tomto volebním období. Je to však investice asi za sedm milionů korun a nejdřív musíme vyřešit opravy škol," vysvětlil. Kompletní obnovu uvnitř kina potřebují nejen staré sedačky, dosluhuje také podlaha. Vnitřní stěny vyžadují výmalbu.

Starosti dělá provozovateli kina také plánovaná rekonstrukce Minské, kde kino stojí, a Horovy ulice. „Přestože se prostoru přímo před kinem dotkne až poslední etapa oprav, je možné, že k nám návštěvníci přes staveniště cestu nenajdou. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Z ulice Milady Horákové kvůli rekonstrukci zmizelo hned několik obchodů," zdůraznil Peprný.

Kino mělo dřív problémy i s digitalizací. Zavedlo ji v roce 2011. Zpočátku však hrozilo, že na ni nebude mít peníze a bude muset zavřít.

HANA FLORIANOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI