Současná ochrana přírody stojí na čtvrt století starém seznamu ohrožených ekosystémů v zakládajících zemích Evropské unie. „Udělali jsme důkladnou revizi. Dokážeme říct, co je z celoevropského hlediska ohrožené a co ne," sdělil vegetační ekolog z Masarykovy univerzity Milan Chytrý.

490 TYPŮ

S několika dalšími vědci z univerzity se Chytrý na tvorbě seznamu podílel a společně rozlišili v Evropě 490 typů stanovišť. „Všechna jsou jasně vymezená a popsaná. Dosavadní systém byl popsaný povrchně a často i nepřesně," doplnil vědec.

Pro zvětšení klikněte.Zdroj: DENÍK/Markéta Evjáková

Ekosystémy ohrožuje člověk, ale poškození vzniká i přírodními procesy. Kromě znečišťování a odvodňování mohou být zdrojem ohrožení i nevhodné způsoby lesního hospodářství. „Jindy je příčina naopak to, že člověk přestává v krajině dělat to, co po tisíciletí vykonával, a tím vytvořil unikátní typy prostředí. Například louky a pastviny po opuštění zarůstají a zanikají," uvedl Chytrý.

V Jihomoravském kraji patří mezi ohrožené ekosystémy lužní lesy, louky v říčních nivách, slaniska nebo panonské písečné stepi.

Lužní lesy, které řeky pravidelně zaplavují, rostou zejména v okolí soutoku Moravy a Dyje na Břeclavsku. Místo se dostalo v minulosti mezi Evropsky významné lokality. „Měli jsme podle dohod šest let na to, abychom zajistili ochranu této lokality. Ale lhůta uplynula před třemi lety. Evropská komise kvůli tomu letos v lednu zahájila s Českou republikou řízení, které může skončit vysokou pokutou," poznamenal ekolog Mojmír Vlašín.

Podle něj je chráněné asi jedno procento lokality. „Na zbytku pokračuje devastace kvůli necitlivému lesnímu hospodaření, těžbě štěrkopísku i ropnému průzkumu," doplnil Vlašín.

V minulosti měla být tato lokalita prohlášena za chráněné území. Ovšem nedošlo k tomu kvůli nesouhlasu představitelů obcí, kterých by se to týkalo. „Ochrana je nutná, ale měla začít diskuzí s dotčenými. Z toho nás vynechali," reagoval lednický starosta Libor Kabát.

OBAVY Z OMEZENÍ

Podle starosty nedalekého Lanžhota Ladislava Straky měli obyvatelé obavy z omezení plynoucích z ochrany přírody. „Máme problémy s komáří kalamitou a v chráněné krajinné oblasti ochranáři přísněji sledují používání prostředků proti hmyzu," upozornil Straka.

Oblast soutoku Moravy a Dyje patří i k oblíbeným cílům výletů. „Líbí se mi, že je to proti zemědělské krajině v regionu úplně jiný svět. Kdysi jsem se tam vydala na kole po záplavách. Projížděla jsem nějakou větší vodu na cestě a jak klesala silnice, tak jsem po čase skončila s řídítky pod hladinou," vylíčila svoji zkušenost Markéta Vlková z Valtic.

Na Břeclavsku u obce Sedlec se nachází rybník Nesyt a chráněné taktéž ohrožené slanisko. Údržbě rostlin, které vyžadují slanou půdu, tam pomáhá také pastva koní. „V minulém roce jsme vytvořili pět mělkých tůní o maximální hloubce jeden metr na botanicky méně hodnotných plochách. Růst tam budou slanomilné rostliny," uvedla za agenturu ochrany přírody Karolína Šůlová.¨

Tanky se mají prohánět krajinou. Aby uchránily zbylou písčitou step

ROMAN DOLEJSKÝ

Ojedinělá místa v České republice, kde lze nalézt poslední zbytky unikátního krajinného typu panonské písčité stepi, mohou milovníci přírody najít na jižní Moravě na Hodonínsku. „Jako kriticky ohrožená přírodní stanoviště jsme stepi zařadili na Evropský červený seznam biotopů. Je to jediný biotop v České republice klasifikovaný nejvyšším stupněm ohrožení," uvedl Milan Chytrý z Masarykovy univerzity v Brně, který seznam pomáhal připravit.

Důvod pro zařazení do seznamu byl podle něj obrovský úbytek stepních ploch i v centru jejich rozšíření v maďarských nížinách. Na Hodonínsku se jedná celkem o tři lokality. Nejvýznamnější je národní přírodní památka Váté písky, která se táhne podél železnice mezi Rohatcem a Bzencem, dále pak přírodní památky vojenské bzenecké cvičiště a Pánov u Hodonína.

Podle Chytrého jsou stepi zajímavé rostlinnými druhy, které se svým výskytem vážou na písečný substrát. Mezi ně patří například trávy jako kavyl písečný a kostřava pochvatá Dominova. „Žije zde také pavouk stepník rudý a vzácné druhy hmyzu. Například ploskoroh pestrý, pakudlanka jižní a motýl pestrokřídlec podražcový. Můžeme zde zastihnout i ještěrku zelenou nebo užovku hladkou," přiblížil.

Unikátní biotop je ohrožený náletovými dřevinami a dalšími rostlinami. Jejich porost je proto potřeba narušovat. „Když místem čas od času přejede traktor, je to z hlediska ochrany přírody velmi pozitivní zásah, protože se tak vytvoří obnažená písčina, na kterou se stáhnou specializované druhy rostlin a živočichů," vysvětlil Chytrý.

Nyní proto ekologický spolek Beleco připravuje pro oblast Pánova, která dříve sloužila jako cvičiště, projekt Military Life for Nature. Při něm se vrátí těžká vojenská technika. Ta porost hojně rozrývala a pomáhala tak biotop zachovat. Po odchodu armády ale začalo území zarůstat. „Nejdříve vymizely řídké trávníky a pronikly sem expanzní druhy trav. Výrazně se také rozšířila plocha přírodovědně bezcenných náletových dřevin," popsal projektový manažer spolku Pavel Marhoul.

První tanky se objeví na pánově už letos na jaře. „Hodonínská radnice nechá vykácet náletové dřeviny, na což my navážeme projektovými pracemi," řekla ředitelka Beleca Marta Kotecká.