Domácí vězení? Málo využívaný trest. Chybí třeba možnosti, kde ho vykonávat

Ačkoli zní trest domácího vězení mírně, pro odsouzeného znamená třeba jen pár hodin denně na svobodě. Výhodou však je, že dotyčný může i nadále pracovat nebo vychovávat děti a nevypadne z běžného života. Domácí vězení je zavedené od roku 2010 pro pachatele méně závažných trestných činů. Například řízení pod vlivem alkoholu nebo drobné krádeže.

Soudci na jižní Moravě tento trest udělili 243 lidem. „Menší počet trestů domácího vězení je daný tím, že obžalovaný musí splnit základní podmínky. Například mít kde trest vykonávat," uvedl předseda vyškovského soudu Karel Menšík.

Málo trestů padlo i na Břeclavsku. „Loni břeclavský soud uložil domácí vězení dvakrát," sdělila Helena Stávková z trestní kanceláře okresního soudu.

Loni nastoupilo do domácího vězení v kraji čtyřicet lidí. Odsouzené kontrolují úředníci Probační a mediační služby někdy i několikrát denně. „Naší prací je také předem prověřit klientovo bydliště, jestli splňuje podmínky pro výkon trestu. Pokud se vrací ke své rodině, je nutný i její souhlas," upřesnila vedoucí brněnského oddělení pro výkon trestu domácího vězení Eva Janderová.

Přesnou kontrolu vězňů by zajistily elektronické náramky. V červenci 2012 se uskutečnilo jejich testování. Na jižní Moravě se to týkalo pěti odsouzených. Podle probačních úředníků se systém osvědčil.

Soudce Okresního soudu ve Znojmě Pavel Rujbr na vliv náramků jednoznačný názor nemá. „Mluví se například o tom, že domácí vězení by se mohlo ukládat i lidem bez domova. Třeba tak, že odsouzený se bude muset pohybovat v azylovém domě a v okruhu například sto metrů od něj tak, aby si třeba mohl nakoupit. Ale jednoznačný názor na to skutečně nemám," řekl Rujbr.

Na zavedení náramků spolupracuje ministerstvo spravedlnosti s Probační a mediační službou. „V tuto chvíli máme vybraného dodavatele a čekáme na vypracování studie. Pokud půjde všechno dobře, tak náramky zavedeme začátkem příštího roku," upřesnila ředitelka Probační a mediační služby Jitka Čádová.

Častější udělování trestu domácího vězení by ulevilo státní pokladně. „Náklady na jeden den ve vězení se pohybují kolem tisíce korun na člověka. U domácího vězení je to 165 korun," uvedl vedoucí jihomoravské Probační a mediační služby Pavel Krpata. Dodal, že odsouzení navíc přispívají na náklady spojené s domácím vězením padesátikorunou denně.

Maximální délka trestu jsou dva roky. Odsouzení musí předem složit písemný slib, že se budou po soudem vyměřenou dobu zdržovat doma. U nezaměstnaných je to ve všední dny většinou mezi osmou hodinou večer a pátou ráno. O víkendech a státních svátcích však musí být doma po celý den. „V Brně však máme například klienta, který může venku strávit pouze dvě hodiny denně," sdělila Janderová.

Porušení trestu musí odsouzený do druhého dne zdůvodnit, například doložit lékařskou zprávu. „Porušení hlásí úředníci soudu, který rozhodne o případné změně na trest ve vězení," řekla Janderová. Dodala, že jeden den v domácím vězení odpovídá dni ve skutečné věznici. Odsouzení ve vězení si mohou po čase zažádat o změnu na strávení zbytku trestu v domácím vězení.

Pokud by soudy posílaly do domácího vězení víc lidí, ulevilo by se přeplněným věznicím. Například v současné době hlásí nadstav věznice v brněnských Bohunicích a v Kuřimi. „Situaci řešíme podle vyhlášky ministerstva vnitra, která umožňuje snížit minimální ubytovací plochu vězně ze čtyř na tři metry čtvereční," uvedl mluvčí kuřimské věznice Milan Novotný.

Kapacita tamější věznice je 488 míst, v současné době je tam 502 vězňů. Podobná je situace v Bohunicích, kde podle mluvčí věznice Dany Krejčířové překročili kapacitu o sedmapadesát míst.

DOMINIKA VÁGNEROVÁ