Není totiž jasné, zda by předškoláci spadali pod mateřské, nebo základní školy. „Pokud skutečně dojde k tomu, že poslední rok před nástupem do základní školy bude povinný, nevidím v tom žádný problém. V zásadě se toho moc nezmění. Jen bude potřeba vyřešit, jestli postačí, že žáci půjdou k zápisu do školky a do školy už ne, nebo jestli je čekají zápisy dva," podotkl ředitel brankovické mateřské a základní školy Jaroslav Hejný.

Záměr ministerstva nicméně i tak považuje za prospěšný. „Děti jsou pak víc sociálně připravené, naučí se žít v kolektivu. Pokud by ale povinný desátý rok platil pro základní školy, bylo by to mnohem komplikovanější. Takto malé děti patří do školky. Většina pětiletých není v žádném případě na školní výuku připravená," upozornil Hejný.

Otázka peněz

Jak navíc zmínil ředitel vyškovské Základní školy Na Vyhlídce Miloslav Brtníček, ne všude mají dostatečné prostory pro vznik přípravných ročníků. „Také by to znamenalo zátěž pro státní rozpočet, protože na dítě na základní škole je vyšší tarif než na dítě v mateřské – krajům, potažmo ministerstvu by tak vznikly další náklady. Současně by bylo nutné přijmout učitele navíc, případně asistenty pedagoga pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Ale pokud se najdou peníze, proč ne?" je novince otevřený Brtníček.

Podle ministerstva školství se momentálně v posledním roce před nástupem do základních škol vzdělává víc než devadesát procent pětiletých dětí. „Smyslem povinného předškolního roku je zahrnout i zbylé pětileté tak, aby byl jejich přechod na základní školy plynulý," vysvětlila mluvčí rezortu Klára Bílá.

Rozdíly mezi těmi, které předškolní docházku absolvovaly, a těmi, které ne, jsou podle odborníků markantní. Potvrdil to například ředitel vyškovské oblastní pedagogicko-psychologické poradny Jiljí Špičák. „Předškolní vzdělávání je velmi žádoucí. Už jen proto, že pomáhá vyrovnat vývojové nedostatky dětí. Opoždění některých se pak daří snížit, přizpůsobují se totiž kladeným požadavkům," nastínil Špičák.

za dva roky
Se zavedením povinnosti absolvovat poslední rok předškolního vzdělávání se počítá od 1. září 2017. Že proto ve školkách zůstane méně místa pro mladší děti, se prý rodiče nemusí bát. „Vzhledem k tomu, že se snižuje počet těch nejmladších, bude místa dostatek," ujistila mluvčí ministerstva školství Klára Bílá.

S tím souhlasí i ministerstvo. „Děti, které navštěvují mateřské školy, se učí podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a dosahují určitých očekávaných výstupů, což jim pomůže plynule navázat na výuku v základních školách. U těch, které mateřskou školu nenavštěvovaly, je v některých případech potřeba použít určitá podpůrná opatření, například zařazení do přípravné třídy, udělení odkladu nebo doporučení asistenta pedagoga," popsala Bílá.

Právě rozdíl mezi domácím režimem a nástupem do školy je předškolním vzděláváním výrazně zmírněný. „Vzhledem k tomu, že je čeká škola a úplně jiný řád než ve školce, případně doma, je příprava na ni pro děti velmi důležitá. Proto se zavedením povinného předškolního roku souhlasím. I když takových, které do předškoláku nechodí, není moc. Rodiče, kteří mají děti doma, se je snaží alespoň na poslední rok do školky dávat. Uvědomují si důležitost přípravy," řekla ředitelka vyškovské Mateřské školy Jarní Renata Mazánková.

Zajedno je s ní například Vyškovanka Kristýna Malečková. „Syna mám sice teď, když čekám druhé dítě, doma, ale předtím než bude nastupovat do školy, ho do školky určitě dám. Doma mu nemůžu nabídnout to, co se naučí tam – pohybovat se a fungovat v kolektivu dětí. Rozhodně si nemyslím, že by zavedení povinného roku navíc byl jen nějaký výmysl. Vím, že jsou matky, které dítě do školky nedají. A pak se diví, když má ve škole problémy," podotkla Malečková.

Mnoha lidem, včetně ředitelů škol zatím ale není jasná otázka týkající se dětí, které by dostaly odklad. Zda by musely předškolní vzdělávání absolvovat dvakrát. „Činnosti se každý rok mění, nikdo nemusí mít obavy, že bychom je učili dvakrát to samé," uvedla Mazánková.