Děkan Slouk: Češi v nic nevěří, právě proto se bojí uprchlíků

Mají dnešní Vánoce ještě něco společného s původním křesťanským svátkem?

U nevěřících se vytratilo kouzlo adventu. Pozvolná příprava na Vánoce, jejímž vyvrcholením není pouze Štědrý večer, ale celé svátky až do ledna. Pro nás věřící je Štědrý večer teprve středem Vánoc. Ne jeho vrcholem, kdy lidé často potřebují dovolenou, aby se z příprav vzpamatovali. My slavíme až do ledna.

Jak slavíte Vánoce vy?

Dopřávám si i světské radovánky. Rád si zajdu na vánoční trhy v centru Brna a dám si svařák a nějaké dobré jídlo. Beru tam i své hosty, kteří za mnou před Vánocemi jezdí na návštěvu.

Co plánuje na svátky brněnské biskupství?

Každá farnost má svůj program podle svých možností. Nejčastěji ale budou k vidění živé betlémy a kostely budou pro zájemce déle otevřené než přes rok.

Nezkazí Vánoce v kostele svatého Jakuba, který leží nedaleko náměstí Svobody, nynější opravy?

Momentálně vyjednáváme se stavaři o možnostech. Bohužel se stavbě musíme přizpůsobit. Ale už teď víme, že bude svatý Jakub přes advent otevřený déle, než v běžné dny. Plánujeme také tradiční vánoční bohoslužby. Určitě se nějak domluvíme.

Mohou se Brňané těšit i na půlnoční mši a živý betlém?

O půlnoční mši samozřejmě nepřijdou. První vánoční svátek uspořádáme také klasickou Rybovu mši vánoční. Živého betlému se lidé dočkají sedmadvacátého prosince. Přesné časy a termíny se zájemci dozví v připravované brožuře brněnského biskupství.

Znáte už termín, kdy skončí úpravy kostela svatého Jakuba?

Norské fondy, ze kterých opravy platíme, musí být vyúčtované do konce dubna. Mám slíbené, že vnitřní prostor kostela bude hotový do Velikonoc. Ty budou na konci března.

Co ještě schází dodělat?

Budování uvnitř kostela už skončilo. Teď jsou na řadě restaurátorské práce. Vyžadují bezprašné prostředí. Proto se nemohlo restaurovat zároveň s vnitřními úpravami.

Které předměty čeká oprava?

Restaurátoři se věnují oltářům. Postupně se nám vrací opravené zpovědnice, obrazy nebo sochy.

Zpřístupní kostelní věž

Získání dotací z Norských fondů má podmínku, že projekt musí přinést v dané památce něco nového, co v ní dřív nebylo. Co to bude v kostele svatého Jakuba?

Po rekonstrukci zpřístupníme kostelní věž. Už dřív o ni byl obrovský zájem ve Dnech kostelů. Teď tam otevřeme tři stálé expozice. Jedna bude zaměřená na hudbu. V další části vystavíme vždy nějaký zajímavý historický předmět nebo listinu, které nějak souvisí s naším kostelem. V třetí části expozice si zájemci prohlédnou krovy. Je na ně úchvatný pohled, když jsou nasvícené.

Po skončení těchto rozsáhlých oprav budete mít v kostele od řemeslníků klid, nebo chystáte nějaké další?

Kostel bohužel potřebuje další úpravy. Stavaři poukazovali především na nutnost výměny oken.

S čím je problém?

Mají popraskané tabulky. Dělníci je zkoušeli vyměnit, ale bylo to příliš komplikované. Báli se, že když vytáhnou jednu tabulku, sesype se celé okno.

Budete mít na další rekonstrukci peníze?

Existují další fondy, ze kterých bychom mohli čerpat. Teď ale řešíme, zda na to máme sílu, pokračovat hned teď. Už nyní ale víme, že jsou dál nutné opravy krovů.

Proč?

Trámy sice vypadají pěkně, ale spousta z nich je vyhnilá zevnitř. Jsou téměř duté. Tesaři je vyrobili z jedlí a těch není v České republice mnoho. Výměnu proto musíme přizpůsobit také přírodě. Aby stromy stíhaly růst.

Útoky v Paříži? Zneužití náboženství

Po nedávných teroristických útocích v Paříži politici často varují před hrozbou dalších útoků. Ruší se slavnostní rozsvěcování stromů v různých městech a další hromadné akce. V kostele se také schází především o Vánocích davy lidí. Nebojíte se útoku na církevní budovy, podniknete nějaká speciální bezpečnostní opatření?

Kostel je otevřený všem. Nedokážu si představit, že bych nějaká opatření v této souvislosti dělal.

Riziko tedy podle Vás nehrozí?

Samozřejmě, že tady je. Může přijít kdokoli a udělat cokoli. Předpokládám, že jednou dokonce takové útoky nastanou, ale myslím, že se proti tomu nedá bránit.

Jak reagovalo brněnské biskupství na útoky?

Myslím, že nejen biskupství, ale také všichni křesťané odsoudili násilí, kdy se střílí na bezbranné lidi. Oběti se staly pouze bezbrannými nástroji pro dosažení nějakých podivných zájmů útočníků. Od pařížských útoků pravidelně zahrnuji do svých proseb na mši také prosbu za oběti tohoto útoku. V neděli po útocích jsme u svatého Jakuba zvonili zvony na památku obětí.

Zástupci brněnských muslimů považují útoky za politické, nikoli náboženské. Jaký je váš názor?

Plně souhlasím. Šlo o zneužití náboženství. Je moudré rozlišovat islám jako náboženství a lidi, kteří věří, mezi islamisty, kteří nevěří a víru mají jen jako zástěrku.

Jak je možné, že tato skupina extrémních islamistů získala tolik příznivců?

Vychází to z politické situace v řadě arabských zemí. Jsou v rozkladu, tamní lidé neví, kdo jim vládne. Tito extremisté přicházejí s jakýmsi řádem. I když je krutý, lidé se k němu často přikloní, protože jsou přesvědčení, že je to lepší než stálý chaos.

Cíl útočníků byl vyvolat mezi lidmi strach. Máte pocit, že se jim to povedlo?

Strach spíš u nás mezi lidmi vzbuzuje současná situace kolem uprchlíků. Už dřív se ptali, zda s nimi nepřijdou i teroristé. Teď, když se mluvilo o tom, že jeden z pařížských útočníků se touto cestou skutečně do Evropy dostal, tak to obavy ještě umocní.

V České republice se vzedmula vlna nenávisti proti všem muslimům. Proč?

Česká republika je jedna z nejateističtějších zemí. Lidé tady nežijí podle náboženských pravidel. Každý věřící, ať je to katolík, pravoslavný, žid nebo muslim, se řídí určitými pravidly. Snaží se vytvořit aspoň o něco dokonalejší svět. Ví, že když ten druhý člověk taky věří, že od něj může očekávat stejnou snahu. Kdo o náboženství neví nic, může ho chápat jako známku nebezpečí. Z toho může pramenit strach a nenávist.

Takže podle vás mohou žít křesťané a muslimové pokojně vedle sebe?

Určitě. Stejně jako tak mohou žít například křesťané a židé. Pokud se snažíme žít v duchu svého náboženství, je vždy nejdůležitější vztah k bližnímu.

Jste v kontaktu s brněnskou muslimskou obcí?

Nijak aktivně. Když tady vznikala mešita, seznámil jsem se s tamním představeným. Měl jsme z toho hrozně dobrý pocit. Slíbil, že se za mě bude modlit.

Do Evropy stále míří další uprchlíci, přestože hlavní vlna už pominula. Pomáhá jim nějak brněnská církev?

Katolická církev v Brně dělá opravdu úžasnou práci. Jezdí do míst, kde se uprchlíci shromažďují, vozí jim tam humanitární pomoc. Pomáhají těm, kdo opravdu trpí. K tomuto jednání vybízí i papež František.

Je správné přijímat uprchlíky podle toho, jaké náboženství vyznávají?

Podle mě to nejde takto třídit. Pokud člověk potřebuje pomoci, tak mu druhý musí pomoct bez ohledu na jeho vyznání. Líbí se mi na charitě, že dává tam, kde vidí, že to lidé potřebují. Takto jsme k pomoci přistupovali také v bývalé Jugoslávii, když tam byla válka. Neptali jsme se, zda oběti jsou muslimové, nebo křesťané. Pomoc dostali potřební.

Souhlasíte se systémem kvót pro rozdělování uprchlíků?

Je to těžké. Lidé stejně půjdou tam, kam chtějí. Důležité je především, aby zůstal zachovaný Schengenský prostor.

Myslíte si, že hrozí jeho zrušení?

Říkal jsem si, že v dnešním světě existují nějaké jistoty. Když padla železná opona, byl jsem přesvědčený, že už nepřijde další konflikt. Nedlouho potom přišla válka v Jugoslávii. Pak jsem si říkal, jak je Schengenský prostor krásná věc. A najednou přijde pár uprchlíků a Evropa začne stavět ploty. Myslím, že vymoženost Schengenu je vážně ohrožená.

Byla Evropa připravená na tuto krizi?

Rozhodně s ní nepočítala. Kdyby ano, nemohla by Evropany tolik otřást.

Jak to podle vás celé skončí?

Vždy říkám, že tato situace není jen zkouška politiky, ale také zkouška lásky. Politici musí hledat politická řešení, ale to bude trvat hrozně dlouho. Stejně tak pořádek v arabských zemích se bude obnovovat složitě. Do té doby musíme lásku projevovat všichni.

Proč uprchlíci nechtějí do České republiky? Nabízíme málo lásky?

Nemáme asi nejlepší pověst v tomto ohledu. Přijímací procedury jsou nastavené složitěji, než v jiných evropských zemích. Také přístup v přijímacích řízeních je asi odlišný. Myslím, že se toho bojí.

Sám hodně cestujete. Jaká je vaše oblíbená destinace?

Nejraději jezdím na túry do Tater. Tam si vždy odpočinu a dobiju energii.

Kolik jste nejvíc ušel kilometrů?

Na poutní cestě do Santiaga de Compostela jsem za poměrně krátký čas ušel víc než stokilometrový úsek této svatojakubské cesty.