Po kůrovcové kalamitě čelí lesníci na Moravě další. Stromy v lesích na Bzenecku obsypal jiný hmyzí predátor, chroust maďalový. Přemnožil se až trojnásobně.

Časovanou bombu představují především larvy, které se vylíhnou z nakladených vajíček. Požírají totiž kořeny mladých stromů. „Znalec náš požadavek na chemický zásah označil za rizikový z hlediska zájmů ochrany přírody. Možnost získání zákonné výjimky uvedl jako málo pravděpodobnou. Proto jsme už žádost neobnovili,“ uvedl krajský ředitel Lesů ČR Libor Strakoš.

Ilustrační foto.
Do Lužic míří špička fitness, blíží se republikový šampionát

Naposledy se chroust maďalový v oblasti rojil před čtyřmi lety. Na Moravské Sahaře tehdy podle lesníků ohrožoval šest a půl tisíce hektarů lesů, dnes je to už osm tisíc. „Ponravy nejčastěji likvidují mladé porosty do dvaceti let. Vyvíjí se ale i na kořenech starších stromů, které po oslabení také mohou uhynout,“ přiblížil Martin Zavrtálek z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.

Počet ponrav v půdě je podle lesníků dlouhodobě mimořádně vysoký. „Před šestnácti lety jsme nasbírali do kontrolních lapačů kolem patnácti tisíc brouků. Před čtyřmi lety jich bylo už třicet tisíc. A letos evidujeme v průměru osm chroustů na jednom metru čtverečním,“ spočítal profesor Z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Emanuel Kula.

Škody jdou do desítek milionů korun. „Od roku 2015 poškodily ponravy kořeny stromků na téměř sto padesáti hektarech lesa. To je asi čtyřicet procent nově osázených ploch. Znalec vyčíslil částku na jedenadvacet milionů korun,“ zdůraznil Martin Zavrtálek. Podle něj je jisté, že populace chroustů bude stále stoupat.

Letos je v přímém ohrožení na dvě stě hektarů mladého lesa. „Mladé stromky po napadení uschnou. Ty starší ožer listů většinou přežijí, pokud se tak ale děje opakovaně, mohou podlehnout i vzrostlé stromy,“ přiblížil zástupce lesní správy ve Strážnici Tomáš Crhounek.

Ilustrační foto.
Kraj koupí hodonínské nemocnici dvě nové sanitky

Rozmnožení brouků podporuje podle odborníků především sucho a pravděpodobně nadměrné užívání pesticidů obecně. „Nemají přirozené nepřátele a mají vhodné podmínky pro rozmnožování,“ potvrdil Emanuel Kula.

S postřikem proti chroustům se neztotožňuje Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické. „Žije zde mnoho vzácných druhů hmyzu a přes dvě stě druhů ptáků. Populace lelka a skřivana lesního jsou tu nejpočetnější v republice a žije tu jedna z největších populací dudka chocholatého,“ zdůraznil.