Pandemie, vytížené specializované firmy, zdražování stavebního materiálu a šibeniční termíny. To vše komplikuje Národnímu památkovému ústavu plány na opravy spravovaných památek v celé České republice. Projekt obnovy lednického zámeckého parku podle kastelánky zatím stále nemá jasný harmonogram prací.

Kromě zlepšení cest a návštěvnické infrastruktury parku památkáři počítají s opravou Maurského domu a podzemních katakomb. Ty navazují na dvaadevadesát metrů dlouhý zámecký palmový skleník. Kvůli vlhkosti se uvnitř "podzemí" rozšířila plíseň, nutné jsou i nové podlahy. „Katakomby chceme v budoucnu využívat jako víceúčelový prostor. V zimě budou jakýmsi pokračováním skleníku. Uskladníme tam rostliny, k čemuž i katakomby původně sloužily. Bude to chladná část prohlídky. V letní sezoně prostor otevřeme pro výstavy,“ popsala Holásková.

Boleradská kolobka
Koloběžka pro chlapy: Boleradičtí oprášili legendu z osmdesátých let

Maurský dům vedle současného přístaviště v minulosti sloužil majitelům z rodu Lichtenštejnů jako vodní elektrárna a parní lázně. Podle kastelánky jsou v nejhorším stavu fasády s orientálními a gotickými prvky. „Oprava budovy a restaurování fasád přichází opravdu za pět minut dvanáct,“ zmínila Holásková. Kolem vodárny vede cesta k Minaretu, jehož opravy památkáři po několika desítkách let zkompletovali loni.

Ubylo vzrostlých stromů

Památkáři původně plánovali velkorysejší obnovu parku za více než dvě stě milionů korun, ale museli část nákladů seškrtat. Jde hlavně o krajinářské úpravy. Krajinářský architekt a znalec Lednicko-valtického areálu Jiří Dohnal si všiml úbytku vzrostlých stromů v zámecké parku za posledních zhruba patnáct let. „Staré dřeviny tvořící kostru parku, jako duby či borovice, odchází, dožívají nebo padají vlivem povětrnostních podmínek. Je jasné, že než vyroste nová náhradní výsadba, potrvá to desetiletí,“ řekl.

Poslední říjnové dny byl valtický zámek v obležení. Turisty přilákal tradiční Čokoládový festival, který se konal od čtvrtka do neděle.
Pralinky jako ze žurnálu, čokoláda z Normandie. Valtice ovládl čokofestival

Řady dominantních stromů ale nebyly vždy součástí okolí zámku v Lednici. Lichtenštejnové vysazovali velikány na zbytcích lužního lesa při vytváření současné kompozice krajinářského parku zhruba od roku 1805.

Tři roky předtím kníže Alois I. vyslal botanickou expedici do Severní Ameriky. Měla za úkol vybádat nejvhodnější semena pro výsadbu dřevin. Zahradníci a odborníci přijeli do Pensylvánie a odtud přivezli do Lednice například kanadské ořešáky, americké topoly, vejmutovky, topoly a speciálně akáty. „Po návratu expedice vznikly školky, i za Minaretem, kde Lichtenštejnové pěstovali sazenice a semena dřevin a rostlin. Asi do roku 1807 vysadili neskutečných asi 400 tisíc stromů,“ uvedl krajinářský architekt Dohnal. Poté je vyváželi i dál do celé Evropy.