Je kolem půl osmé hodiny ranní. Za chvíli se začne ozývat cvakot podkůvek cinkajících o zem. U Osičky, prvního velkobílovického stárka, se začíná scházet tamní krojovaná chasa. „Sejdeme se vždycky to zdravé jádro, užíváme si to,“ říká Osička.

Nakonec vychází kolem půl deváté. „Máme dostatek sedmiček?“ ozve se z davu více než dvaceti krojovaných šohajů obligátní otázka na množství vína, které bere chasa s sebou.

První zastávka je u starostky města Marie Vlkové. Než je první žena Velkých Bílovic pustí k sobě domů, zazpívají kluci před jejím domem píseň. Začínají trefnou Všady zamračené, nad naším je jasno. Členové chasy se rozestoupí přes celou silnici a zpívají do noty. Po odzpívání starostka dostává od každého pomlázkou, aby neuschla. Pak Vlková chasu pohostí. „Dáte si snídani, něco ostřejšího na pití?“ ptá se starostka s úsměvem na rtech.

Krojovaná mládež ochutná smažené řízky, nepohrdne ani vínem a panákem tvrdšího alkoholu. A nechá si také od starostky uvázat na svou žilu mašli. Jak na tu velkou společnou, tak i na vlastní menší. „Já chci tu červenou, mně dejte tu fialovou,“ vybírají si krojovaní z několika barev mašlí.

Na písničku nezapomíná chasa ani při odchodu od starostky. Tentokrát zní ulicí: „Pijme vínečko, dobré je, dobré je…“ Starostka si pochvaluje přístup krojovaných. „Je to pro mě pocta. Těší mě, že krojovaná mládež dodržuje tradice, chce je ctít a myslí na ně,“ je ráda Vlková.

Od ní se chasa přesunuje k první člence chasy, budoucí stárce Lucii Opluštilové. Ani tam nechybí písnička. Někteří šohaji pějí už po cestě. Mezi chlapci panuje veselá nálada. „Jen jemně,“ prosí dívka mladíky, když od nich dostává pomlázkou. Za odměnu, že na ni byli krojovaní něžní, je pohostí u nich v garáži.

I tady mohou vybírat. Z chlebíčků, jednohubek i tekutého občerstvení. Na zahřátí si dají slivovici. „Máte mašličku?“ ptá se Opluštilová a poctivě obchází každého chlapce.

Hlavní zpěvák chasy Marek Osička mezitím načíná další píseň. V zásobě jich mladíci mají několik.

Chasa má do večera nabitý program. Navštívit musí ještě obě stárky i další krojovaná děvčata. „Celkem máme v plánu obejít asi deset dívek,“ vypočítal stárek Jakub Osička.

Při odchodu od Opluštilové někteří kluci znejistí při hledání velké pomlázky, naštěstí ji jeden z nich duchapřítomně schoval. O její ukradení se bojí oprávněně. V minulosti nastalo několik takových případů. V plánu mají krojovaní chodit po šlahačce až do večerních hodin.