Vůbec poprvé se autobusem městské hromadné dopravy svezli lidé na trase linky A z Moravského náměstí do Černých Polí. V kalendáři tehdy svítilo datum druhého května 1930. „Ročně v počátcích autobusy najely devět set tisíc kilometrů a převezly dva a půl milionu cestujících. O devadesát let později máme šedesát autobusových linek a svezeme na nich ročně 127 milionů cestujících," upozornila mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštíková.

Slibně se rozvíjející autobusovou dopravu v Brně ale negativně zasáhla druhá světová válka, zejména její konec. Mnoho vozidel, a nejen autobusů, poškodily nálety či boje. Ustupující německá armáda navíc většinu ještě provozuschopných autobusů zabavila. „Autobusy vojáci odvezli, využívali je na přepravu. Ale stávalo se, že je pak někde nechali stát, a tak se po skončení války zaměstnanci podniku vypravili do okolí a některé vozy dovezli zpět. A to nejen brněnské, ale někdy našli i jiné. Bylo to něco jako škatule, škatule, hejbejte se, něco vojáci ukradli, něco pak zaměstnanci dovezli zpátky," poznamenal znalec historie brněnského dopravního podniku Ivan Nedělka.

Autobusová doprava v Brně v číslech
- 90 let uplynulo druhého května 2020 od první jízdy autobusu hromadné dopravy v Brně
- 7 autobusových linek existovalo v Brně v roce 1930
- 1960 je rok, kdy autobusy ve velké míře začínají zajíždět i do centra města
- 319 autobusů má dopravní podnik koncem osmdesátých let minulého století
- 1995 je rok, kdy autobusy ve velkém mizí z centra Brna
- 20 let výhradně autobusy zajišťují noční linky, takzvané rozjezdy
- 160 autobusů jezdících na stlačený zemní plyn vlastní brněnský dopravní podnik, jde o největší podobný vozový park v České republice
- 127 milionů cestujících v současnosti ročně převezou autobusy brněnské hromadné dopravy
- 732 je číslo, které nese v názvu nejstarší provozovaný autobus dopravního podniku. Karosa 732 vyjíždí při zvláštních příležitostech
- 600 řidičů zaměstnaných v podniku na hlavní pracovní poměr vozí lidi v autobusech
- 31,2 kilometru má nejdelší trasa linky v Brně, jde o linku 51
- 40 nových autobusů přibude na podzim roku 2020

Stejně, jako se začalo po válečných událostech vzmáhat město, i autobusová doprava se po přerušení dál rozvíjela. Od padesátých let si Brňané zvykli na linky označené čísly místo písmeny. V šedesátých a sedmdesách letech se pak rozloučili s průvodčími. Mnoho linek přibylo právě v sedmdesátých letech. „Tehdy se začala budovat velká brněnská sídliště, kam ale nevedly tramvajové tratě. A navíc byl ve stejné době zavedený nepřestupný tarif hromadné dopravy a lidé nemohli na jednu jízdenku přestoupit z autobusu na tramvaj. Proto začali požadovat, aby jim linky z okrajů Brna jezdily až do centra. Do středu Brna tak jezdily autobusy prakticky odkudkoli," uvedl Nedělka.

V devadesátých letech více lidí začalo jezdit vlastními auty, navíc byla síť linek poměrně nepřehledná. V roce 1995 proto Brňany stran dopravy ve městě čekal velký zlom. „Při reorganizaci dopravy podnik zrušil autobusové linky v centru města," připomněla Tomaštíková.

Lidé totiž opět mohli na jednu jízdenku i přestoupit a tak znovu začali ve velké míře kombinovat jízdu autobusy z okrajových částí s jízdou tramvajemi do centra. O pět let později navíc se autobusy v plné míře začaly starat o noční rozjezdy.

Krásou autobusů z minulých let se v současnosti Brňané s nostalgií pokochají třeba při dopravní nostalgií a dalších událostech brněnského dopravního podniku nebo akcích brněnského Technického muzea. I to má totiž v depozitářích i několik kousků, které léta vozily Brňany silnicemi města. „V depozitáři máme spíše mladší brněnské autobusy, Škodu 706 RTO z roku 1967, Karosu ŠM 11 z roku 1980 a kloubový Ikarus 280 z roku 1989. V Brně už v tomto období jezdily autobusy, které byly zcela běžné i v jiných městech. Jiné to bylo za první republiky, v době začátků autobusové dopravy v Brně. To se lidé vozili v autobusech na podvozcích různých výrobců jako Škoda, Tatra, Praga, ale karoserie byly na zakázku pro Brno," poznamenal kurátor pro obor městská hromadná doprava brněnského Technického muzea Tomáš Kocman.

I řidiči v minulých desetiletích museli zvládnout vozy bez technických vymožeností, které jsou dnes samozřejmostí. „Třeba dnes se už autobusy nerozjezdou, pokud nejsou zavřené všechny dveře, dříve by se dalo jet i s otevřenými. Když porovnám točení volantu bez posilovače řízení se současným řízením, je to nebe a dudy. Taky bylo velkou pomocí, když přišly první autobusy s automatickou převodovkou, i když tedy první automaty ještě nebyly úplně dokonalé a s vozem to umělo i pěkně zacukat," zavzpomínal Nedělka, který u dopravního podniku pracoval téměř padesát let, z nichž část strávil i jako řidič autobusu.

V posledních letech se brněnský dopravní podnik vydává cestou ekologičtějších autobusů. „S počtem 160 autobusů na zemní plyn jsme v Česku majiteli největšího vozového parku na tento pohon. Máme za sebou navíc testování autobusu na bioplyn, sledujeme možnosti elektromobility a dalších alternativních pohonů,“ poznamenal generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.