Kliknutím zvětšíteBuňky na oběžné dráze poletí ve vysušeném stavu podobném stavu hybernace u živočichů. Vědci se je následně pokusí probudit a sledovat, jak budou buňky právě potřebný kyslík vytvářet. „Po určité době vyšleme signál, aby se do bio-kontejneru dostal živný roztok a aktivovaly se systémy na podporu života, včetně regulace teploty a osvětlení. Buňky následně nabobtnají a metabolicky se probudí. Výsledky tohoto procesu budou ověřeny měřením metabolických a životních procesů organismů, konkrétně produkce kyslíku a vizuálním sledováním,“ vysvětlil vedoucí biologického výzkumu Libor Lenža z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Buňky by podle něj mohly sloužit nejen k vytváření kyslíku, ale i různých látek či naopak odstraňování látek nežádoucích. V budoucnosti by se daly využít i k produkci potravin při lidské kolonizaci vesmíru.
Jaký druh sinic do vesmíru vyšlou, vědci zatím neví. S největší pravděpodobností však půjde o druh Nostoc, který je vůči vysušení velmi odolný a má podle odborníků velký potenciál na budoucích vesmírných misích. „Nostoc má před sebou bohatou vesmírnou kariéru. Kromě toho, že pomocí fotosyntézy produkuje kyslík, umí také z atmosféry fixovat dusík do forem přístupných pro rostliny. Na vesmírných misích by se tak dal využít jako organické dusíkaté hnojivo. Mikrořasy a sinice mají celkově ve vesmíru velký potenciál, neboť látky, které produkují, se i na Zemi díky jejich silným antioxidačním účinkům využívají jako doplňky stravy. Mikrořasy by se tedy daly využít k produkci důležitých doplňků stravy a stravy samotné. Naopak některé řasy dokážou určité látky potlačit a mohly by tak napomoci například čištění a recyklaci odpadní vody či zúrodňování marťanského povrchu,“ popsala Katarína Molnárová, která na Ústavu chemie a biochemie pracuje jako doktorandka.
Zatímco vědecký tým z Mendelovy univerzity má na starosti návrh biologického experimentu, studentským tým z Vysokého učení technického v Brně je zodpovědný za návrh architektury mise a technického provedení satelitu. Ten si lze představit jako tři na sobě ležící kostky o délce hrany deset centimetrů, které budou kromě biologického experimentu obsahovat veškerou elektroniku. Ta bude zajišťovat komunikaci, ovládání, stabilizaci a další nezbytné funkce.
Zajištění úspěšnosti celého experimentu je přitom velmi náročné. Vesmírné prostředí je velice nehostinné. Potýká se s vysokou radiací i extrémními výkyvy teplot. Aby tak vědci mohli ukázat, zda je možné sinice na Mars nebo jiné vesmírné těleso poslat, musí s takovýmito podmínkami počítat. „Experiment jsme nuceni vtěsnat do velmi malého prostoru s velmi omezenými možnostmi, a to jak z pohledu napájení, tak z pohledu izolace vůči okolnímu prostředí,“ uvedl garant nového vesmírného oboru na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií Tomáš Götthans.
Fáze testování přitom trvá velmi dlouho. Ve vesmíru se totiž experiment musí povést na první pokus. V současné době se projekt nachází ve fázi předběžného určování jeho požadavků a vyhodnocování proveditelnosti. Vypracovaný je také plán projektu a jeho cílů včetně designu architektury celého systému.
Potenciál projektu letos ocenila i Evropská vesmírná agentura. V dalších fázích vývoje se tak mise bude ucházet o podporu agentury v projektu Fly Your Satellite, který by studentům pomohl s mentoringem i technickým zabezpečením při stavbě satelitů. Projekt je totiž stále vzdělávací. Podle Adama Hláčika z nově vzniklého studentského spolku YSpace, který si klade za cíl vytvořit prostor pro praktický rozvoj zkušeností studentů s vesmírnými projekty, bude pro úspěšné pokračování mise rovněž klíčové zajištění finanční podpory. Dosud si totiž projekt financovala univerzita sama.
Nový vesmírný obor Space Applications otevřela Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně teprve loni. Obor zaměřený pouze na vesmírný průmysl je jediný svého druhu v České republice a hlásí se do něj uchazeči z celého světa. „Je to výběrový program, do kterého vybíráme ty nejlepší z nejlepších. Loni se do něj přihlásilo více než třicet uchazečů a my jsme vybrali deset. Celý obor je v angličtině a v tomto jazyce se konají i přijímací zkoušky a pohovory. Přihlášky nám proto posílají i studenti ze zahraničí a konkurence je opravdu velká,“ uvedl Götthans. Přihlášku si zájemci mohou poslat ještě do konce března.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
