Devět set metrů dlouhou soustavou chodeb provede zájemce průvodce. Na některých místech se dostanou až do hloubky pětatřiceti metrů. Lidé uvidí elektrocentrálu, strojovnu či filtrační komoru a dozví se, jak bylo možné kryt hermeticky uzavřít v případě atomového výbuchu. „Bylo pro nás důležité zachovat kryt v surové podobě, aby si návštěvníci dovedli představit, jaké by to mohlo být, přežít zde třeba 3 až 4 dny,” řekla ředitelka Turistického informačního centra Brno, které se o kryt stará, Jana Janulíková.

Muzeum průmyslových železnic ve Zbýšově zahájilo sezónu vyhlídkovými jízdami historických vláčků.
OBRAZEM: Letos poprvé: vyhlídkové jízdy historických vláčků lákají

Do skály pod Petrovem razili kryt civilní obrany v letech 1946 až 1955, celkově má tři vchody. Jeden z nouzových východů ústí do sklepení Kapucínského kláštera. Na rozdíl od krytu pod Špilberkem sloužil Denis nejen pro štáb civilní obrany města, ale pro všechny Brňany, kteří by se v době útoku pohybovali okolo nádraží. Ukrylo by se do něj až tři tisíce lidí.