„Až do nedávné katastrofy však u nás nebyla tornáda tak silná a ničivá jako třeba ve Spojených státech, a doufejme, že na dlouho tohle byl tak tragický případ,“ říká s odkazem na pohromu na jižní Moravě a downburst v obci Stebno na Ústecku.Tornádo je podle něj svatý grál snad každého lovce bouřek. „Je to rarita, kterou chcete mít na fotce. Pohromu, kterou může způsobit, ale vidět nechcete,“ konstatuje.

Sedmatřicetiletý muž cíleně fotografuje bouřky zhruba osm let. Počasí, hromy a blesky ho ale fascinují odmalička. „V dětství jsem u dědy v Kolíně zažil událost, kdy celá ulice byla svědkem kulového blesku, asi mě to do budoucna ovlivnilo. Teď už je to životní styl,“ povídá Petržílek, který žije v Krkonoších.

Lužice na Hodonínsku po řádění tornáda, 25. června 2021 v 8 hodin ráno.
Lovec bouřek: O tom, že hrozí tornádo, jsme věděli tři dny předem

Je součástí šestičlenné party nadšenců Czechstormsky.eu. „Bouřky v České republice jsou díky členitému terénu nevyzpytatelné. Víc než třeba ve Spojených státech. Dopředu těžko naplánujete jejich fotografování. Každý si hlídá nějaký okruh kolem bydliště, kam pak aktuálně vyráží,“ přibližuje nadšenec s tím, že někteří lovci bouřek najezdí za rok stovky i tisíce kilometrů.

Jak zmiňuje, už předchozí čtyři roky bouřky dost řádily na Moravě. V Čechách jsou podle něj častější na Šumavě či Karlovarsku. „Každý rok je ale jiný,“ poznamenává.

Letní bouřky „z tepla“ podle něj ani fotografovat nejde. „Prší, ale blesky moc nejdou vidět,“ vysvětluje.

Lovci bouřek se připravují spíše na takzvané systémy bouřkových oblaků MCS, někdy doprovázené bow echem. Tento termín znamená, že bouřka na radaru má tvaru luku, neboli prohnuté linie. Místa jsou doprovázená silnými nárazy větru. „Mnoho fotografů se soustředí na vrstevnaté čelo bouře,“ popisuje Petržílek.

Strach? Spíš respekt

Ví, že stopovat bouřky může být nebezpečné. „Neřekl bych, že venku pociťuji strach, spíš respekt,“ uvádí.

Ničivé tornádo jako na jižní Moravě osobně nezažil, vybavuje se mu ale orkán Kyrill z roku 2007. „Tlaková níže se rozvinula do ničivé bouře, také to byla síla,“ vzpomíná na živel, který si v České republice vyžádal čtyři oběti.

Téměř čtyřiadvacet hodin v terénu „na lovu“ s fotoaparátem trávil v roce 2017 při příchodu jevu zvaného derecho, což je rozlehlý, dlouhotrvající větrný jevvbouřkového systému, při kterém vane silný vítr v přímém směru.

Čtvrteční noční vichřice napáchala škody také v havlíčkobrodském parku Budoucnost. Silné větve urostlých lip lámala jako sirky.
Večer hrůzy. Rodině z Havlíčkova Brodu vzala nedávná bouřka střechu

Zbytečně už při pořizování snímků neriskuje. „Dříve jsem jako mladý blázen stál za bouřky i na poli, kdy jsem se schoval za balík sena. Jak ale člověk získává stále víc informací, navyšuje se i respekt k extrémnímu počasí,“ dodává.

Jakmile vyfotí čelo bouře, raději se poté co nejdříve ukryje v autě nebo třeba na nejbližší benzinové stanici. Důležitý je i výběr místa. Stát za bouřky blízko stromů nebo šplhat na kopec, může být osudné.

Oblačné bubliny

Když to jde, Petržílek fotografuje celý průběh bouřky. Od vzniku, přes její přechod i zadní část. Z jedné akce tak přiveze domů až čtyři sta snímků, z niž vybere do deseti těch nejlepších. „Nejkrásnější jsou scenérie při západu slunce. Loni jsem jednu takovou zažil, když šla z Polska na jihozápad. Každá bouřka ale má své kouzlo,“ míní.

Stebno a jeho okolí v sobotu 3. července.
Zdevastované Stebno sledují odborníci. Hrozí, že někteří lidé nezvládnou stres

Zrcadlovku nastavuje manuálně, nechybí mu stativ, někteří lovci bouřek pak používají obzvlášť za denní doby i takzvaný Lightning trigger - velmi citlivé optické čidlo, které reaguje na světlo od bleskových výbojů. Díky němu lepší reakční doba u snímání fotoaparátu zachytí výboj.

Velmi zajímavá na pohled jsou také oblaka typu mammatus, která přicházejí s bouří a na spodku bouřkových kovadlin vypadají jako oblačné bubliny. Napovídají, že je v bouři velmi silná turbulence a vzestupné proudění a často signalizují zralost a možný brzký rozpad bouře,“ doplňuje.