Poblíž nové lávky přes řeku Svitavu tam má dočasně od prosince venkovní ateliér místní streetartový umělec Jan Přibyl. Sto padesát metrů čtverečních betonové stavby se pod jeho rukama okamžitě mění v barevný svět. O několik stovek metrů dál už cestující a turisté obdivují podobně vyzdobený podchod, který je věnovaný známým osobnostem spojeným s historií bezmála čtyřtisícové obce.

„Pracovně říkám, že podchod u bílovické železniční stanice je taková učebnice dějepisu a tady ten druhý zase přírodopisu,“ směje se sympatický chlapík, který to s barvami náramně umí.

Léta například tvoří velkoplošná chorea pro fanoušky hokejové Komety. „Práce pro Kometu a pro Bílovice je pro mě srdeční záležitost. Mám radost, že se výzdoba prvního podchodu líbí a pozitivní ohlasy jsou i na ten druhý, který ještě není hotový. A jak mě tam máte citovat? Napište nanašeč barev, to je asi nejvýstižnější,“ vtipkuje muž a ze štaflí sprejuje další část stropu v podchodu.

Zobrazuje výjevy a motivy ze sbírky básní

Ve druhém podchodu nyní zobrazuje výjevy a motivy ze sbírky básní Kniha lesů, vod a strání od Stanislava Kostky Neumanna. Novinář, básník, kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny žil na začátku minulého století několik let právě v Bílovicích nad Svitavou. A jeho verše jsou oslavou okolní přírody.

„Podobně jako u prvního podchodu mi s námětem výzdoby a zakomponováním dobových prvků hodně pomohl znalec bílovické historie pan Mrkos. Ve druhém případě mě pak při práci ovlivnily místní děti, které sem chodí na zdi počítat namalovaná zvířátka a květiny. Tak jsem tam pro ně přidal něco navíc, aby měly radost,“ dodává výtvarník.

Jedné ze stěn vévodí rozevřená kniha. Na prázdné listy přibydou v následujících dnech ještě verše.

Při práci na břehu řeky Svitavy pozorují Přibyla pravidelně hloučky pěších, zastavují se cyklisté nebo pejskaři. Jedním z nich je například Američan Charlie, který tvrdí, že bydlí přímo proti domu, kde před více než sto lety žil básník Neumann.

„Tu knihu, podle které se to maluje, znám. Je to skvělé umění, jako živé. Pro Bílovice super věc. Moc se mi líbí, že se podobné plochy vyzdobují tímto způsobem. Úplně tady ten prostor ožil. Pro dospělé i pro děti. Je to pozitivní a hned má člověk lepší náladu, když tudy projde,“ hlásí velmi slušnou češtinou bělovlasý muž s brýlemi a se psem na vodítku.

První setkání skončilo nedorozuměním

A Přibyl v krátké pauze hned dává k dobru historiku, o tom, že jejich první vzájemné setkání v podchodě moc idylické nebylo. „Když jsem tady začal v prosinci sprejovat, tak si Charlie myslel, že jsem nějaký vandal a křičel na mě, že zavolá policii. Neznali jsme se. Pak uviděl štafle. Vysvětlil jsem mu, o co jde a nakonec jsme se tomu planému poplachu zasmáli,“ dodává streetartista z Bílovic nad Svitavou.

Podle bílovického starosty Miroslava Boháčka je zmíněná výmalba druhého podchodu po tratí v režii obce. Správa železnic před začátkem sprejování prostor upravila a zahladila nerovnosti.

V bílovickém podchodu sprejuje verše, květiny i víly. Pro děti jsem přimaloval něco navíc, říká streetartista Jan Přibyl. | Video: Deník/Jan Charvát

„Je to místo s velkým pohybem lidí a chceme, aby vypadalo pěkně. Vymalovaný podchod je takový střípek do velké skládačky. Chodí se tudy přes novou lávku, dál kolem řeky Svitavy a také do centra obce. V budoucnu tady chceme vybudovat cyklostezku. Nedaleko je ostrov, kde po demolici starého mlýna chceme postavit školu, byty a vybudovat také zázemí pro kulturní akce a volnočasové aktivity,“ nastiňuje plány Bílovických Boháček.

Pro podobnou výzdobu mají podle něj vytipované ještě jedno místo poblíž parčíku u základní školy.