DALŠÍ VÁNOČNÍ PŘÍBĚHY NAJDETE VE STŘEDEČNÍM VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST.

S dětmi chtěla pracovat od malička. „Už jako dítě jsem vozila miminka v kočárku. Někoho pak napadlo, že bych mohla být sestra. Na novorozeneckém oddělení pracuji celý život, našla jsem se v tom. Osm let jsem vrchní sestra,“ vypráví.

Zatímco dříve trávila v nemocnici vánoční svátky často, dnes už směny zastávají jiné sestry. „Rodina někdy vyjde sloužící sestře vstříc natolik, že kvůli ní přesunou Štědrý den o den později,“ popisuje.

Vánoční duch nicméně ani na sváteční směně sestrám a pacientům nechybí. „Držíme si tradici, že jsou každoročně všechna oddělení bohatě vyzdobená. Nechybí vánoční stromečky, girlandy nebo cukroví. Zkrátka pohodová vánoční atmosféra, aby pobyt v nemocnici na svátky sestry i maminky lépe snášely,“ říká.

Právě rodina novorozené děti na Vánoce navštěvuje téměř nepřetržitě. „Vidět je to hlavně u nedonošených dětí. Za normálních okolností je dítě velkou radostí, u těch nedonošených mají však rodiče strach, jak vše dopadne. Rodina je v pak největší oporou,“ vysvětluje žena.

Právě s rodinou strávila letos vánoční svátky i Opálková. Byla s dcerou a jejím přítelem. „Máme moc rádi pohádky, vracíme se jimi do dětských let. V oblibě mám také staré české filmy,“ povídá Opálková.

Každý rok sestra také na Štědrý den vyráží na několikahodinovou procházku se svým psem. „Strávili jsme tři, čtyři hodiny v lese. Jinak Vánoce slavím běžně. Na stole nesmí chybět kapr, salát a rybí polévka. Nazdobila jsem i vánoční stromek. Nejdřív jsem koupila umělý, byla to spíš taková umělecká práce. Mé už odrostlé děti však protestovali, že stromek zkrátka musí být živý,“ popisuje.

Vánoční úklid ani tradice příliš neřeší. „Od předvánočního shonu se snažím hlavně uniknout. Hlavní je sváteční pohoda, třeba si zajít na Zelný trh s přáteli a rodinou na medovinu. To je pro mě vánoční tradice,“ svěřuje se.