Šedesáticentimetrovou lebku vyhynulého nosorožce, kterého naši předci lovili už před osmnácti tisící lety, si v pátek převzali na podrobnější výzkum vědci z Moravského zemského muzea z Anthroposu. „Momentálně lebku očišťujeme a konzervujeme, to potrvá poměrně dlouho. Budeme se bavit, jestli vzorek vystavíme nebo půjde do depozitáře. Každopádně zůstane jako sbírkový předmět Moravského zemského muzea," vysvětlila za instituci její mluvčí Barbora Javorová.

Podoba nových vlaků pro České dráhy - řídící vůz.
"Šinkansenem" přes Brno: nové moderní vlaky pojedou rychlostí až 230 kilometrů

Nosorožec srstnatý patřil k největšímu z druhu nosorožců. Svými téměř čtyři a půl metry výšky, dvěma metry šířky a hmotností až pět tun konkuruje dnešním slonům. Nacházel se převážně v severní eurasijské stepi v době pozdního pleistocénu, neboli před několika tisíci lety. Odborníci zatím odhadují stáří této lebky na čtrnáct až osmnáct tisíc let. Konkrétnější dataci zvířete z brněnských Štýřic určí následující průzkum v Anthropose.

Nález ručního granátu v brněnských Řečkovicích.
Nečekaný nález v Řečkovicích: u kasáren ležel ruční granát, plně funkční

Oblast Vídeňské ulice je podle Sedláčkové známá pro jeho intenzivní osídlení už z doby kamenné. Že se těmito místy předchůdci dnešního člověka pohybovali dokazují i nálezy z dřívějších prohledávání. „Objevili jsme nejen různé nástroje, ale i kostry mamutů, koní, sobů či vlků," dodala Sedláčková.

BARBORA PEŠTÁLOVÁ