VYBRAT REGION
Zavřít mapu

500 let od příchodu na jižní Moravu. Charváti? Vinaři milující fazolovou polévku

Jižní Morava - Moravští Chorvati či Charváti jsou na jižní Moravě už pět století, teď však jen jako jedna z národnostních menšin. Udělalo ji z nich hlavně nucené vysídlení z domovů po druhé světové válce. Zatímco dřív vinice na Břeclavsku obhospodařovalo několik tisíc Charvátů, dnes jich zbylo jen pár stovek. Za to, že museli odejít na severní Moravu, se jim dosud nikdo neomluvil. Letos je to pět set let od jejich příchodu.

8.8.2015
SDÍLEJ:

Historik Miroslav Geršic z Poštorné napsal knihu, ve které objasňuje příchod Charvátů na Valticko ve spojitosti s knížecím rodem Lichtenštejnů. Foto: DENÍK/Přemysl Spěvák

Že je jihomoravský folklór rozmanitý, ví každé dítě již od základní školy. Že některé zvyklosti do nejjižnějších částí kraje přišly až z dalekého Balkánu, tuší už málokdo. Moravští Chorvati přitom nedávno slavili pětisté výročí od svého příchodu na jižní Moravu. Zatímco v šestnáctém století se stala novým domovem pro téměř dvacet tisíc cizinců, dnes jich v celé České republice žije šest set.

O Charvátech, jak se jim také říká, se traduje, že utekli na Moravu ze strachu z Turků. Ti se tehdy rozpínali na Balkánském poloostrově. „Jejich pohyb na sever je ale třeba chápat jako součást balkánských stěhování v patnáctém a šestnáctém století," uvedl historik Ivan Dorovský. Do střední, ale i západní Evropy je lákal obchod i zemědělství.

Přišli dříve

První zmínka o osídlení jihu kraje mluví hlavně o příchodu Charvátů na konci šestnáctého století na panství Drnholec Kryštofa z Teufenbachu. „To je ale nepřesné, protože Charváty sem přivedli Lichtenštejni už asi o padesát let dříve," vysvětlil historik Miroslav Geršic, podle kterého byli moravští Chorvati zruční sadaři a vinaři.

Usadili se především v Jevišovce, Dobrém Poli a Novém Přerově na Břeclavsku. „V mnoha moravských obcích, do nichž přišlo jen několik osob či charvátských rodin, se zanedlouho postupně asimilovali a splynuli s českým obyvatelstvem. Třeba v v Pasohlávkách," popsal Dorovský.

I přesto si jako jejich odkaz řada lidí nese původem charvátská příjmení, aniž to tuší. Třeba jméno Maděrič znělo původně Madiericz.Pro zvětšení klikněte.

Charváti až do začátku druhé světové války mluvili i vlastním jazykem. „Moravská chorvatština je lingvistický unikát. Jde o původní chorvatštinu z šestnáctého století doplněnou o českou a německou slovní zásobu," vysvětlila Lenka Kopřivová ze Sdružení občanů chorvatské národnosti. Jazyk je dokonce pod ochranou Rady Evropy.

S válkou ale do tradičního zemědělského života Charvátů zasáhly nepokoje. Jako obyvatelé sudetského území někteří z nich přijali německé občanství a odešli na frontu.

To po válce stačilo, aby je Češi vyhnali stejně jako předtím Němce. „Další přesídlili na severní Moravu, kde zůstala řada prázdných vesnic. Většina Charvátů to nesla špatně i kvůli odlišným klimatickým podmínkám a snažili se později dostat zpátky," upřesnila Kopřivová. Vrátil se jich však jen zlomek.

Právě vystěhování rozdrobilo dříve fungující komunitu. „Vysídlením v prvních pěti letech po skončení války do víc než 119 obcí několika desítek okresů Čech, Moravy a Slezska, přestali žít jako příslušníci jedné národnostní menšiny," sdělil Dorovský.

Bez omluvy

Stála za ním především sílící komunistická strana, která podle některých špatně nesla křesťanské cítění Charvátů a jejich voličskou věrnost lidovcům. Podle Kopřivové se za tento čin nikdy Chorvatům nikdo neomluvil.

Podle ní se vhodná příležitost naskytne při otevření připravovaného Muzea moravských Chorvatů v Jevišovce. To místní chtějí otevřít příští rok. Rekonstrukce bývalé fary zakoupené chorvatským velvyslanectvím má skončit v březnu. „Muzeum by mělo být takovým památníkem, aby se u nás na Chorvaty nezapomnělo," uvedla starostka Božena Bošiaková.

Navzdory minulosti se dnes ke kořenům vrací čím dál víc obyvatel, a to nejen na tradičních hodech v Jevišovce, takzvaném kiritofu. „I mladí lidé se dnes častěji zajímají o odkaz svých předků. A všichni moravští Chorvati stále milují fazolovou polévku. Mají ji v genech," pousmála se Kopřivová.

K hrobu otce mohla až po letech

Jevišovka, Kuřim - Generace moravských Chorvatů, předků Anny Luzarové, spokojeně žily v Jevišovce na Břeclavsku. Po druhé světové válce však také ona musela rodnou vesnici nuceně opustit. Bylo jí tehdy čtrnáct let. „Stalo se to v prosinci 1949. Necelý rok předtím mi zemřel tatínek na rakovinu. Odsun vnímala naše rodina i další moravští Chorvati jako velkou křivdu," vzpomíná Luzarová.

První fázi odsunu se ještě vyhnula. Cestu rodiny až na sever Moravy oddálila právě nemoc jejího otce. Ne však nadlouho. Chorvaty podle Luzarové mnozí lidé označovali za Němce. A s takovým cejchem to po válce nebylo jednoduché. „Vystěhováním rodin chtěli naši komunitu úmyslně rozbít," myslí si o rozhodnutí tehdejších představitelů státu nyní osmdesátiletá žena. Nakonec se dostala do opuštěné osady po Němcích až na Opavsku.

Povolení nutné

Pamětnice si dodnes vybavuje, že nejbližší obchod a škola byly tři kilometry daleko od jejího nového domova. Do toho starého se několik let nevydala. „Podívat se na hrob tatínka v Jevišovce jsme mohli až po čtyřech letech. Museli jsme si předtím vyřídit řadu různých povolení. Vesnice se totiž nacházela v pohraničním pásmu," vypráví důchodkyně.

Na novém místě se nelíbilo ani její matce. „Říkala, že tam nechce umřít," vysvětluje důvod, proč přivítala návrat na jižní Moravu.

Za manžela si vzala Čecha a v roce 1960 se přestěhovali do Kuřimi na Brněnsku. „S maminkou jsme doma mluvili stále chorvatsky. S mými dětmi už ale česky," dodává Luzarová.

Historik Geršic: Za přesídlení nesou vinu tehdejší demokratické strany

Břeclav - Nic není černobílé. Přesně v duchu tohoto hesla si podle břeclavského historika Miroslava Geršice ne všichni moravští Chorvati zasloužili vyhnanství. „Ti, co se za druhé světové války provinili, už na Moravu zpátky nepřišli," tvrdí Geršic.

Jaká byla v kraji z hlediska Chorvatů situace před válkou?

Šlo o zemědělskou oblast a to jim vyhovovalo. Byly výborní vinaři, sadaři a včelaři. Na Mikulovsku šlo o několik chorvatských vesnic, jako třeba Jevišovku či Dobré Pole, kde žili a drželi se stranou od českého etnika. Mluvili německy, chorvatsky a česky. Na Valticku pak byly další takové obce, tamní obyvatelé se ale lépe asimilovali a mnoho z nich žilo v česko-chorvatských manželstvích. Za prací navíc často putovali do blízké Břeclavi, která je jako významné průmyslové centrum přitahovala.

Co se stalo na začátku války?

Oblast připadla do Třetí říše. Lidé mohli přijmout říšské občanství, ale museli narukovat do armády a mnoho z nich se nevrátilo. Zemřeli v bojích nebo zůstali v Německu. Ti, kteří občanství nepřijali, dál žili ve svých obcích.

Proč nebyli Chorvati odsunutí hned jako Němci?

Mnoho z nich bylo. Měli německé občanství a při odsunu to bylo jediné, co rozhodovalo. Zbytek tady ale zůstal a žil dál stejně jako před válkou.

Proč tedy pak museli pryč?

Právě kvůli vazbě na Němce. Vinu nesou tehdejší demokratické strany, které proti navrženému přesídlení důrazně neprotestovaly. Chtěly potlačit jazyk i kulturu moravských Chorvatů.

Je pravda, že komunisté vůči Chorvatům měli zášť, protože je nevolili?

Chorvati byli katolíci, nevolili by komunisty nebo sociální demokraty. Lidovci pro ně byli jediná volba.

Proč museli na severní Moravu?

Z tamní oblasti odešlo dost německého obyvatelstva, po kterém zůstaly poloprázdné vesnice. Na jižní Moravu se navíc vraceli Češi, kteří dříve odešli kolonizovat Sedmihradsko, Banát a další území.

Letos je výročí sedmdesát let od konce války a někteří politici se podepsali pod takzvanou Deklaraci smíření česko-německých vztahů. Myslíte si, že se někdy dočkají i Chorvati?

Je důležité nedívat se na problém jednostranně. Někteří z nich se na Moravu už nevrátili, protože opravdu spolupracovali s Němci. Když se ale zváží všechna hlediska, že se přesídlení na severní Moravu dotklo i lidí, kteří nikdy německé občanství nepřijali, mohlo by narovnání česko-chorvatských vztahů nastat. Museli tu nechat své domy a majetek a vypořádat se s novými podmínkami.

Kiritof: kozel už nekončí v guláši

Jevišovka - Déle než čtyřicet let si museli moravští Chorvati počkat na obnovení kiritofu v Jevišovce na Břeclavsku. Tradiční hody si v září užili ještě v roce 1947, poté úřady téměř všechny Chorvaty z regionu vystěhovali.

Oživení se svátek dočkal až v roce 1991, právě díky rodákům. „Dřív trval tři dny. Od roku 2010 jsme se vrátili k původním zvykům a tradicím. Ale jen v jednom dnu," vysvětluje Lenka Kopřivová ze Sdružení občanů chorvatské národnosti v republice.

Kiritof se od obvyklých lidových zábav na jižní Moravě liší. „Začíná česko-chorvat-sko-německou mší. Odpolední veselí pak zahajuje průvod s nazdobeným kozlem. Následuje vystoupení folklorních souborů," říká Kopřivová.

O kozla se dřív hrál kuželkový turnaj. Získal jej vítěz. „Většinou pak zvíře skončilo v guláši. My našeho Kvida ušetříme, máme ho rádi. Hraje se proto jen o perník ve tvaru kozla," usmívá se Kopřivová.

A další tradice? Všechny moravské Chorvaty napříč věkem i místem bydliště propojuje obliba ve fazolové polévce. „Coby postní jídlo se vařila a dodnes v některých rodinách vaří každý pátek. K té pravé je potřeba uvařit i zvláštní nudle, které musí být široké jako malíček," tvrdí Kopřivová.

Hodové veselí s několika desítkami krojovaných stárků je letos v Jevišovce na programu šestého září. Každoročně se tam sjíždí chorvatští rodáci žijící na jiným místech republiky i v zahraničí.

Autor: Alžběta Nečasová, Přemysl Spěvák

8.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Obsluha CNC laseru s praxí 170 Kč/h 120 Kč Hledáme schopného pracovníka, který hledá dlouhodobé zaměstnání na obsluhu CNC laseru s praxí se zajímavým finančním ohodnocením 170 Kč/h! Jedná se o obsluhu CNC stroje podle programu, základní kontrola, údržba stroje, dále manipulaci a přepravu materiálu apod. Místo výkonu práce: Letovice. Obchod - Obchod Pokladní 14 900 Kč Pokladníci v prodejnách Prodavač/ka - pokladní. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14900 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Zkrácený pracovní úvazek 30 hodin týdně. Pracovní poměr na dobu neurčitou. , Očekáváme samostatnost, spolehlivost, příjemné vystupování, ochotu učit se novým věcem., První kontakt telefonicky na č. 606 665 059 nebo na mailu: jruzickova@rosamarket.cz.. Pracoviště: Rosa market s.r.o. - prodejna bořitov, Náměstí U Václava, č.p. 311, 679 21 Černá Hora. Informace: Jindřiška Růžičková, +420 606 665 059. Stavebnictví - Stavebnictví Ostatní stavební technici 19 360 Kč Ostatní stavební technici referent/ka komunální údržby. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19360 kč, mzda max. 29150 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadované obecné předpoklady:, státní občan ČR, případně cizí státní občan, který má v ČR trvalý pobyt, občanská a morální bezúhonnost, Požadované kvalifikační předpoklady:, vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu stavebního směru, Další požadované předpoklady:, znalost problematiky oprav a rekonstrukcí místních komunikací včetně dopravního značení, flexibilita a umění jednat s lidmi (dobré komunikační schopnosti), schopnost samostatné práce a aktivního přístupu k řešení problémů, orientace v zákoně o obcích a ve stavebním zákoně, základní znalost zákona o zadávání veřejných zakázek výhodou, znalost práce na PC, řidičský průkaz sk. B, praxe ve veřejné správě výhodou, Způsob, termín a místo nástupu: pracovní poměr na dobu neurčitou, nástup k 02.01.2019 nebo dle dohody, MěÚ Blansko, Platové zařazení: řídí se zákonem č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízením vlády č. 341/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a předpisy souvisejícími, platová třída 10, Lhůta pro podání písemné přihlášky: 23.11.2018, Náležitosti přihlášky:, jméno, příjmení, titul, datum a místo narození, státní příslušnost, místo trvalého pobytu, číslo občanského průkazu, kontaktní telefon, datum a podpis, životopis s uvedením údajů o dosavadních zaměstnáních a o odborných znalostech a dovednostech, výpis z evidence rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce, ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání, souhlas s nakládáním s poskytnutými osobními údaji pro účely tohoto výběrového řízení ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) ke zpracování, shromažďování, užívání a uchovávání jeho osobních údajů za účelem výběrového řízení, Písemnou přihlášku spolu s požadovanými doklady a přílohami doručte v zalepené obálce se značkou "KOM - NEOTVÍRAT" na adresu: Město Blansko, Ing. Josef Kupčík, tajemník, nám. Svobody 32/3, 678 01 Blansko. , Nevyžádané dokumenty a doklady budou po ukončení výběrového řízení skartovány., Vyhlašovatel si vyhrazuje právo zrušit toto výběrové řízení kdykoliv v jeho průběhu.. Pracoviště: Město blansko, nám. Svobody, č.p. 32, 678 01 Blansko 1. Informace: Josef Kupčík, +420 516 775 184. Obchod - Obchod Obchodní referent 25 000 Kč Obchodní referenti Konzultant/ka partnerské prodejny T-Mobile Boskovice. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč, mzda max. 40000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracovní poměr na dobu neurčitou., Máte rádi pocit, když se vaši zákazníci usmívají kvůli vám? Když každá soutěž končí vaší výhrou? Tak do toho pojďte s námi. Hledáme totiž někoho kdo má rád život v pohybu a jeho největší radostí je pocit, že ty zelená čísla ve vašich výsledcích nejsou náhoda, ale vaše práce, , Váš profil, o baví vás soutěžit a neustále se posouvat, o máte obchodního ducha a baví vás prodej, o ve vypjatých situacích umíte zachovat chladnou hlavu, o každý den se chcete učit něco nového, , Vaše úkoly a pracovní náplň, o vaším úkolem bude, aby zákazníci svěřené prodejny dostávali tu nejlepší péči a vždy se cítili jako "doma", o stanete se součástí týmu, který se rád usmívá a posouvá své hranice a vaším úkolem bude dobře zapadnout, o mimo to budete i motivovat a rozvíjet sebe sama spolu se svým vedoucím, o vaše slovo bude mít skutečnou váhu a všechny podněty pro zkvalitnění prostředí a podmínek budeme považovat za důležité, Tak a teď co za to?, o za váš platový výměr se rozhodně nebudete moci stydět. Průměrně si naši lidé na prodejně vydělají 25 000 Kč měsíčně s tím, že ti nejlepší dosáhnou nad 40 000 Kč, ale není se čeho bát žadný strop u nás neplatí, o budete pracovat v příjemném pracovním prostředí v přátelské společnosti, o čeká na vás spousta soutěží, o máme rádi, když se u nás naši zaměstnanci cítí dobře, proto máme spoustu benefitů, Oslovila vás naše nabídka? Pokud ano, rádi vás poznáme i my. Pečlivě si přečteme váš životopis a průvodní dopis. Každou žádost vyhodnotíme a do tří dnů odpovíme, První kontakt telefonicky v čase 9-18h na čísle: 603 427 098 nebo na mail: rataj@setronic.cz. Pracoviště: Ing. jan jílek - provozovna boskovice, nám. Dr. Snětiny, č.p. 2275, 680 01 Boskovice. Informace: Vojtěch Rataj, +420 603 427 098.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
18

Purpurový Špilberk: na podporu předčasně narozených dětí. Razantně jich přibývá

Lampionový průvod. Ilustrační fotografie.

17. listopad v Brně: centrum zaplní lampiony i protestní akce proti Babišovi

Auta vrazila do sloupu. Řidička nedala přednost, druhý řidič má poraněnou hlavu

Boskovice – Střet dvou osobních aut v Boskovicích v Havlíčkově ulici skončil v pátek před osmou ráno nejen nárazem do sloupu, ale i poraněním hlavy řidiče.

Výstaviště ovládnou drahé kameny i video skulptura, Šmukař zazpívá k vínům

Jižní Morava /TIPY NA VÍKEND/ - Technika i broušené kameny. Hned dvě akce o víkendu čekají návštěvníky výstaviště v Brně. O přízeň lidí soupeří festival Prototyp a výstava Minerály. Deník Rovnost přináší také další desítky tipů na zajímavé víkendové akce po celé jižní Moravě. Stačí si jen vybrat.

Bleskurychle rozhádaný Krumlov a vtip, který se stal skutečností: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 14. a 15. listopadu 2018.

Růžena Komosná se umí otáčet v kroji i v 98 letech

Dolní Bojanovice – Růžena Komosná z Dolních Bojanovic se letos dožila úctyhodných 98 let a je tak nejstarší občankou obce. I přes svůj pokročilý věk je stále plná energie, nevynechá žádnou krojovanou zábavu.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT