Většinu malých kluků láká být popelářem, pilotem, strojvůdcem. Vás zlákaly rostliny. Proč ony a z jakého důvodu zrovna ty exotické?
Obě moje babičky byly vášnivé amatérské zahradnice a podle přísloví „sova kanárka nevysedí“, jsem ledasco jednoduše zdědil. Vždy mě lákalo pěstovat něco, co je vzácné a nemá to každý. Z dovolené v Chorvatsku, kdy mi bylo teprve sedm let, jsem se vrátil s igelitkou plnou semen palem, cypřišů a jiných rostlin. Vše jsem s babičkami pečlivě vysadil a kupodivu kdeco rostlo. Z malých palmiček za ty roky vyrostly statné palmy, které dodnes opečováváme. Dalším momentem, který prakticky zpečetil mou vášeň k exotice, byl zakořeněný řízek fíkovníku, který desetiletí odolával našim zimám u mého strýce. Kdo se jednou láskou k rostlinám nakazí, už se nevyléčí.

Vás ta láska dohnala až ke studiu zahradnictví, že ano?
Abych si rozšířil odborné znalosti, vystudoval jsem mimo jiné i zahradnictví na Zahradnické fakultě Mendlovy univerzity v Lednici. Vše bylo však dokonáno, když se moje cesty zkřížily s Jirkou Michnou. Dosavadní exotická zahrada praskala ve švech a dopadlo to tak, že jsme v loňském roce začali společně budovat úplně novou exotickou zahradu v Přibicích, kterou jsme poprvé mohli představit veřejnosti 1. 4. letošního roku. Zahrada je plná palem, olivovníků a mnoha druhů překrásných exotických rostlin, které jen tak v našich končinách nespatříte, a rozhodně stojí za to ji vidět na vlastní oči.

Léčivé rostliny lze užívat mnoha způsoby, můžete z nich udělat například odvary či tinktury, zevně je pak můžete použít mimo jiné jako obklad nebo koupel.
Jak dostat z léčivek to nejlepší? Na čaj se hodí květy, na odvar kořeny a kůra

Jaké exotické rostliny pěstujete a jaké plody z nich získáváte?
V současné době pěstujeme různé druhy palem včetně těch nejodolnějších, které při troše péče zvládnou i naši zimu, několik druhů fíkovníků, citrusy, čínské i pravé datle, palmy butia, které mají výjimečně chutné plody, kiwi, kaki, granátová jablka, olivovníky a mnoho dalších druhů tropických a subtropických rostlin.

Chutná český fík jinak než fík třeba z Turecka? A jak je to s dalšími plodinami, existují rozdíly v chuti?
Vlastní vždycky chutná nejlépe (usmívá se). Každý plod, který necháme na rostlině přirozeně dozrát, je na chuti lepší. Dovážené plody se trhají zazelena, aby přežily dlouhou cestu, a to se na chuti rozhodně negativně podepíše.

A co třeba olivovník? Můžu si vypěstovat na zahradě vlastní olivy? Jak dlouho trvá, než budu mít první úrodu? Je to náročné?
Na pohodu. Méně náročnou subtropickou rostlinu snad ani neznám. Jediné, co se u olivovníku musí hlídat, je zimní teplota. Vysazený olivovník spolehlivě zvládne teploty do minus 12 stupňů bez poškození. Při minus 15 je již poškozen, přesto ale obrazí a dál může dělat radost. Každopádně je potřeba být připraven na silnější mrazy a mít v záloze minimálně geotextilie, případně polykarbonátový kryt. Nechráněný při minus 20 stupních zimu opravdu nepřežije! Je spousta druhů olivovníků. Některé plodí už jako dvouleté ve velikosti jeden metr. Na syrových plodech si ale nepochutnáte. Olivy je potřeba naložit do slaného nálevu, teprve potom se stanou vyhledávanou pochoutkou.

V souvislosti s bylinkami se do zahrad často doporučuje bylinková spirála. Je ale možné zvolit i bylinkový vrch či pyramidu.
Krok za krokem: Netradiční pěstování bylin

Jak se vůbec daří exotickým rostlinám na jižní Moravě? Je opravdu tak znát oteplování v této lokalitě? Lze pěstovat exotické rostliny i jinde v Česku?
Exotickým rostlinám se stále lépe daří nejen na Jižní Moravě, ale i jinde. Když jsem ve svých deseti letech vysazoval fíkovníky, tak jsem jej pečlivě balil do polystyrenových krabic vystlaných slámou, aby přežily mrazy, které padaly i k minus 25 stupňům pod nulou. V posledních letech se o fíkovníky nestaráme vůbec, protože zimy kolem minus 10 stupňů jsou pro ně prostě na pohodu. I letošní zima s minimem kolem minus 15 nijak nekryté fíkovníky prakticky nepoškodila. Proto jsme postupně začali vysazovat i rostliny jako olivovníky, granátová jablka, kiwi, kaki a podobně. Tyto druhy zimy snášejí prakticky stejně jako právě fíkovníky. S trochou péče se zakrytím navíc můžete volně pěstovat třeba i palmy rodů trachycarpus, chamaerops, jubaea, případně butia nebo sabal.

Lze v naší domovině vypěstovat jakékoli exotické rostliny a plodiny? Nebo existují nějaké limity?
Rostliny ze subtropického pásma (část palem, olivovníky, fíkovníky, kaki, granátová jablka, kiwi, prostě to, co lze vidět na naší zahradě) se u nás pěstují velmi dobře. Tropické rostliny (banánovníky, mango, papája, karambola, teplomilné palmy, jako například kokos) problémy mají a budou mít zejména s nutností zimování v teplotách nad plus 20 stupňů. V zimě velmi trpí nedostatkem slunečního záření. Pěstovat se sice dají, ale je to na úkor nákladů na vytápění a přisvětlování.

Jsou podle vás Češi konzervativní, nebo roste zájem o pěstování exotických rostlin?
Díky postupnému oteplování je pěstování opravdu jednodušší. Zájem o ně také roste díky sociálním sítím, kde se v zahradnických skupinách lidé doslova předbíhají ve sdílení fotek všeho, co se jim podařilo vypěstovat. Ostatní tak motivují k tomu, aby si exotiku doma a na zahradě vyzkoušeli, a někteří tomuto hobby, stejně jako my, prakticky úplně propadli.

Co byste doporučil zahrádkáři, který pokukuje po nějaké exotické rostlině, ale nemá žádné zkušenosti s jejím pěstováním? Čím začít?
Fíkovník, kaki, kiwi, olivovník, granátovník a z palem na prvním místě Trachycarpus fortunei.

Okouzlující květy činí z fuchsií jedny z nejoblíbenějších přenosných rostlin.
Máte balkon na severu? Dejte tam fuchsie či rákosníka a ohromíte sousedy

Máte nějakou oblíbenou rostlinu? Jsou to zrovna fíkovníky, jejichž jste uznávaným pěstitelem?
Fíkovníky máme samozřejmě rádi, ale pro nás už to není takové terno, jako spíš třeba dasilirony, nevšední jukky nebo vzácné palmy. Fíkovníky má totiž v naší obci na zahradě každý druhý.

Je nějaká rostlina, kterou byste rád vypěstoval, ale ještě se vám to nepodařilo? Máte nějaký pěstitelský sen?
Postupně se nám daří pěstovat opravdu kdeco, ale náš pěstitelský sen si aktuálně plníme. Je to vysazení obří datlové palmy doprostřed zahrady. Je to vlastně druh palmy, který se mi jako první podařilo vypěstovat ze semene. Palma sice nepatří mezi ty nejodolnější, protože bez poškození snese mrazy pouze do minus osmi, ale pro nás je ta nejkrásnější. Na zimu se jí musí každoročně postavit polykarbonátový skleník a na nejvíce mrazivé noci je potřeba i trochu přitopit. Ale ta péče za to jednoznačně stojí.

Na co jste nejvíc hrdý, co považujete za svůj největší pěstitelský úspěch? 
Asi úspěšné rozmnožování červenolistých banánovníků Ensete ventricosum maureli. Ty se totiž nedají množit ani odnožemi, ani semeny. Musíte doslova zničit zdravý veliký exemplář, který vytvoří z umírající hlízy mladé rostlinky.