Nedomyslitelně patří k zahradě hmyz. Čím víc ho poletuje, bzučí a cvrká, tím je váš zelený ostrov zdravější a krásnější. Mnoho druhů hmyzu však doplácí na naši neznalost: pak bohužel platí, že o neznám, toho se bojím a také to ničím. Nejčastěji na zahradě vaše děti potkají včely medonosné. V létě se můžete vypravit za zkušeným včelařem, aby děti viděly zblízka život v úlu a pochopily, jak vzniká med. Včely samotářky zabydlují otvory ve zdi či ve dřevě, s dětmi jim můžete postavit hmyzí domeček. Nebojte se, žihadlo používají jen v přímém ohrožení života.

Významnými opylovači jsou také čmeláci, jejichž chovu se na svých zahradách v posledních letech věnuje stále víc rodin. Obávaná sršeň rostliny neopyluje, živí se hmyzem. Je mírumilovná a člověka nenapadá. Nehubte je, naopak si jejich přítomnosti na zahradě považujte.

Jakou nádobu bylinkám vyberete, je na vás. Bylinkovou klasikou jsou hliněné květináče a dekorativní terakotové truhlíky.
Sólo pro bylinky! Když s pěstováním začínáte, stačí tři, čtyři druhy

Neprávem špatnou pověst mají také škvoři, přitom dokážou zlikvidovat mnohé škůdce, zejména mšice. Ubytovat je můžete třeba ve starém květináči, který naplníte mechem či senem a obrátíte dnem vzhůru. Slunéčko sedmitečné, které se živí mšicemi, patří mezi nejkrásnější broučky. Věděli jste, že před sezobnutím ptáky je chrání zvláštní, oranžová látka, kterou vypouštějí v případě nebezpečí? Opeřencům nechutná a je jedovatá.

Nádhernými obyvateli zahrad jsou motýli. Budky přilákají různé ptáčky. Spáry v suché zídce, které vhodné je vhodné osázet rostlinami, mohou být útočištěm slepýšů a ještěrek. Ve slunném, ale klidnějším koutě zahrady nasypte hromadu větších kamenů: přezimují zde užovky i další plazi. Nakupte k plotu hromadu z větví, klestí a kusů dřeva, nikam ji nepřemísťujte: ježkům a rejskům přijde vhod.

Zimoviště pro ropuchy

Opadané listí na podzim nelikvidujte, část nechte nakupenou v klidné části zahrady: vytvoříte tak zimoviště pro ropuchy. V části zahrady vytvořte kvetoucí louku a koste ji postupně: přilákáte tak různorodý hmyz, zejména čmeláky, vosy samotářky nebo motýly. Na balkony a jinde ve městě zavěšujte hmyzí domečky. Pod ovocnými stromy nechte na zemi přes zimu část spadaných plodů: poslouží ptákům jako vítaná potrava.

Vybudujte na zahradě alespoň malou vodní plochu: přiláká nejrůznější vodní hmyz i obojživelníky. Ponechte na zahradě i starší, vykotlané stromy. Pro lepší dojem je můžete nechat porůst popínavkami: stanou se útočištěm pro malé savce a velké množství hmyzu.

Vinař Oldřich Palička z Odrlic ukazuje ranou odrůdu Solaris.
Sladké hrozny vypěstované doma: Máte vůbec šanci uspět?

Založte si kompost: kromě možnosti přeměnit odpad na cenné hnojivo tak poskytnete útočiště ježkům, rejskům nebo žábám. Nechte v méně upravené části zahrady stát trouchnivějící pařez: staré dřevo chutná mnohým hmyzím druhům. Vysaďte jedlý živý plot: keře v parném létě ukryjí i ježky nebo slepýše.

„Živé zahradě nesvědčí používání herbicidů a pesticidů, tedy látek určených k hubení nežádoucích rostlin a živočichů. Omezte, nebo úplně vynechejte jejich použití,“ nabádá Anita Blahušová, autorka publikace Zahrada žije – Zahradničíme s dětmi.

Živočichové na zahradě

Ropucha obecná
Patří mezi nejhojněji se vyskytující obojživelníky v našich zahradách. Bývá aktivní hlavně v noci, za deštivého počasí i přes den. Má výbornou paměť a dokáže se vrátit do místa svého rodiště. Ropucha je velmi nenáročná, její hlavní potravou jsou žížaly, pavouci, brouci a měkkýši. Útočí pouze na živou kořist, kterou lapá pomocí jazyka. Za očima má ropucha umístěny jedovaté žlázy, které v případě nebezpečí vyloučí dráždivý sekret. Ten pro člověka není příliš nebezpečný, může však vyvolat nepříjemné pálení, raději tedy na ropuchu nesahejte.

Ježek obecný
Ježek je hmyzožravý savec, který se vyskytuje na okrajích lesů, v parcích i na zahradách. Váží zhruba 1 kg. Na těle má něco přes 8 tisíc bodlin. Žije samotářským životem, jeho typické funění a dupání můžeme slyšet hlavně v noci, kdy vyráží na lov. Přednost dává slimákům, broukům a žížalám, ale nepohrdne ani malými žábami nebo ptačími vejci. V období od října do března upadá do zimního spánku.

Ještěrka obecná
Bývala rozšířená po celé České republice, dnes patří mezi ohrožené druhy. Obývá suchá a slunná místa, nejčastěji kamenné zídky a stráně. Na jídelníčku má brouky, plže, pavouky a další hmyz, který dokáže ulovit i v letu. V chladu upadá do zimního spánku, ze kterého se probouzí v dubnu, kdy ji jarní sluníčko opět prohřeje.

Veverka obecná
Kde je dostatek lískových oříšků, tam se dříve nebo později objeví také tato akrobatka našich lesů. Roztomilé zrzavé nebo černé veverky s bílými bříšky jsou přizpůsobené k životu v korunách stromů. Vyskytují se na celém našem území, zejména v lesích, ale také v parcích a zahradách. Staví si hnízda nebo obývají opuštěné dutiny stromů. Veverka je převážně býložravá, její hlavní potravou jsou semínka, ořechy, výhonky a pupeny, nepohrdne ale ani vajíčky z ptačích hnízd.

Sladký hrášek je jedním z nejjednodušších druhů zelenin, které je možné na zahradě vypěstovat, a výborně se hodí pro malé zahradníky.
Dětský záhonek pro jarní, letní a podzimní úrodu. Ředkvičky, hrášek, jahůdky

Slepýš křehký
Tohoto zajímavého a zcela neškodného plaza spousta lidí považuje za hada, ve skutečnosti jde ale o beznohou ještěrku. Dorůstá do délky asi 40 cm a živí se převážně slimáky, žížalami a červy. Slepýši se přes den ukrývají pod kameny a pod listím a vylézají ven většinou teprve po soumraku, potkat je ale můžete i při vyhřívání na sluníčku. Počty slepýšů povážlivě klesají, budete mít tedy opravdu štěstí, pokud ho na své zahradě objevíte.

Hlemýžď zahradní
Suchozemský plž se žlutohnědou ulitou je na rozdíl od obávaného plzáka španělského, který je poslední dobou velkým škůdcem a postrachem zahradníků, v naší přírodě původním druhem. Živí se rostlinami. Pohybuje se, jen když je dostatečné vlhko, třeba po dešti.

Krtek obecný
Krtek žije několik decimetrů pod zemí, kde si vytváří spleť chodeb a chodbiček, jejichž existenci na povrchu prozrazují krtčí hromádky. Zrak má velmi špatný, zato výborně slyší a má skvělý čich. Jeho přední tlapy jsou svalnaté, dobře uzpůsobené k hrabání. Krtek je hmyzožravec: živí se larvami, žížalami nebo slimáky a denně spotřebuje tolik potravy, kolik sám váží. Přesto s krtkem zahradníci často bojují: nelíbí se jim krtince v trávnících a podezřívají ho, většinou neodůvodněně, z poškozování kořínků a cibulí pěstovaných rostlin.