V okolí rudického větrného mlýna se v sobotu ve slovanské peci tavilo železo, které pak zpracovával kovář, pálilo se vápno v replice historické vápenické pece, odléval se bronz, zájemci si mohli vyzkoušet různá stará řemesla nebo třeba zbroj dávných slovanských, germánských či keltských bojovníků.
„Je to takové představení historie, aby lidé a hlavně děti viděli, jak se tady dřív žilo, hospodařilo a vyrábělo. Každý rok se snažíme program něčím zpestřit. Novinkou letošních slavností je pálení vápna z vápence v terénní peci,“ doplnil starosta.
V tropických teplotách do repliky vápenické pece pilně přikládal archeolog Petr Holub. „V komoře pece se vystaví rošt z vápence a nad roštem se pec postupně zaskládá vápencovým kamenem, nahoru se dají ty nejmenší. Pak se pec zapálí a jakmile odejde přebytečná voda vázaná v kameni, začne se topit intenzivněji. Po nějakých osmi až dvanácti hodinách by se vápenec měl proměnit ve vápno,“ shrnul proces proměny vápence ve vápno archeolog. Tato tradiční technologie se používala minimálně od doby římské a v takřka nezměněné podobě přetrvala až do devatenáctého století. „Pak nastoupily průmyslové vápenky, které mají nepřetržitý provoz a fungují už jinak,“ doplnil Petr Holub.
Zraky návštěvníků poutalo také ležení dávných bojovníků. Štítu a meče se chopil například devítiletý Jan Novotný z Rudice. „Bydlím kousek odtud, chodím se sem podívat každý rok. Ta výzbroj je tedy docela těžká a když v helmě narazím hlavou, tak to bolí. Asi to tehdy bojovníci neměli lehké,“ přemítal chlapec.
Na sobotní hlavní program slavností navazuje až do úterý řemeslný workshop pro zájemce o řemesla, živou historii a archeologii.
