Prostory rájeckých zámeckých sklepů jsou po celý rok zamčené. V temném prostoru, kde číhá nejedna nástraha, totiž není bezpečno. O víkendu ale před jeho bránami ve dvoře původního zámku čekaly skupinky lidí. Ti se s baterkami a s průvodcem mimořádně vydali do hloubi podzemí.

Je sobota. Původní renesanční bránou vchází do dvora výletníci. „Přestože jsme místní, v zámeckém sklepení jsme nikdy nebyli. V televizi navíc říkali, že se část sklepení propadá, tak jsme se o tom přišli přesvědčit na vlastní oči,“ říká jeden z mužů. Podle instrukcí z pozvánky je vybavený baterkou, aby si mohl ztemnělé prostory lépe prohlédnout.

Mříže, které střeží zámecké sklepení, odemyká průvodce. Lidé sestupují pod obloukovitým stropem do hlubin podzemí. „Pamatuji si, když tu býval tak v pětasedmdesátém roce minulého století sklad. Naváželi jsme sem zeleninu. Byl jsem zvědavý, jestli se sklepení za ta léta změnilo,“ povídá další návštěvník, Jiří Sobol. Podle něj dřív prostor vypadal větší. Stály tam regály a procházela jím spousta lidí. „Myslel jsem si, že je to v horším stavu. Říká se ale, že kolem jsou ještě další zasypané chodby,“ podotýká pán.

Jedna z návštěvnic šlápne na děravý poklop. „Dávejte pozor, poklop nemusí být pevný a můžete se zřítit dolů,“ varuje průvodce Daniel Kovář a vede lidi, kteří si razí cestu příšeřím s baterkami a čelovkami. Dále od vchodu se musí držet po levé straně sklepení a vyhnout se tak dřevěným podpěrám. „Musíme podpírat stropy, protože jsou nestabilní. Zeminou navíc prosakuje do sklepení voda a ze stěn tak odpadává omítka a kusy zdí,“ vysvětluje průvodce.

Z dálky se ozývá zurčení vody. Ta protéká do sklepa z jezírka, které se rozprostírá v zámeckém parku. Ve sklepě jsou ještě boční komory a druhý uzamčený vchod.

V podzemí nechybí ani odvětrávací šachty a ventilátory. „Sklep sloužil jako sklad potravin, zejména ovoce a zeleniny, které lidé potřebovali déle uskladnit. Při úklidu se tu po mnoho letech dokonce zbylé kusy zeleniny našly. Také zde své výrobky ukládali pracovníci rájeckého pivovaru. Mezi pamětníky druhé světové války se dokonce traduje, že tu byla soustružnická dílna na výrobu obalů dělostřeleckých granátů,“ přibližuje Kovář.

Podle něj jsou sklepy postavené technikou valené klenby a tamní cihly i omítka jsou původní. „Prostor je dlouhý asi sto metrů, široký osm a vysoký šest metrů,“ popisuje mladík s tím, že sklepení stavěli nevolníci dlouhá léta v 17. století. Nejdřív vykopali do země díru, pak postavili klenbu a pak to vše zasypali zeminou. „Lidé vše dělali ručně, což bylo velmi pracné,“ upozorňuje Kovář.

Sklepy byly součástí renesančního zámku, který nechal postavit již v roce 1570 rod Drnovských. Roku 1757 ale zámek vyhořel a dnes z něj zbyla původní brána, kolem které se po léta přestavoval dvůr. „Ten sloužil i k obranným účelům. Dal se totiž opevnit,“ dodává Kovář.