Jeskyně bude mimořádně zpřístupněna první tři květnové víkendy. Příchozím přednesou archeologové o Wankelových objevech i osudu nalezené lebky tajemné princezny.

„Lebka je jeden mnoha z nálezů pohřebiště datovaného do starší doby železné. Podle legendy byl tehdy v jeskyni pohřben velmož se čtyřiceti lidskými oběťmi,“ přiblížil archeolog, který se zasadil o vrácení památky zpátky do Býčí skály, Martin Golec.

Wankelovy objevy

Jindřich Wankel nalezl v druhé polovině devatenáctého století v Býčí skále tisíce cenných historických předmětů. Kromě koster mezi nimi byla i soška býčka. Všechny tyto věci prodal badatel v roce 1883 přírodovědnému muzeu ve Vídni. Nechal si pouze dva, které pro něj byly nejcennější. Prvním je dutý železný prsten. Archeologové dříve předpokládali, že je to první slévárenský výrobek na světě, což se ale nakonec nepotvrdilo. A druhým nálezem, který si Wankel nechal, byla právě lebka princezny.

„Proč odmítl prodat lebku mladé ženy, se nepodařilo zjistit. Podle odhadů zemřela asi ve třiceti letech a princezna se jí říká kvůli tomu, že měla na hlavě zlatou korunku,“ dodal Golec.

Kopie zlaté koruny bude lebku zdobit i nyní. Vytvořil ji Vladimír Šebeček. Ten pro Býčí skálu už v minulosti vyrobil podle zachovalých nákresů a popisů kopii bronzového býčka, různých ozdob i zbraní. Tím však práce v jeskyni neskončí. Archeologové a nadšenci se snaží v posledních letech upravit vstupní část Býčí skály tak, aby připomínala původní pohřebiště.

Záhadná jeskyně

Tajemné prostory jeskyně v minulosti přitahovaly mnoho lidí. Na jednom ze svých obrazů jej zachytil i malíř Zdeněk Burian, který zobrazil zesnulého halštatského velekněze v podzemí na jeho pohřebním voze uprostřed mnoha mrtvých. Podle nejnovějších teorií se však rituální pohřeb v Býčí skále nekonal. Vědci dospěli k závěru, že jeskyně byla spíše významným obřadním místem pohřbů a četných obětních obřadů.

ČTK
VLADĚNA ŠEBELOVÁ