Manžel Kupové přitom před lety stál u zrodu tradice udělování tohoto ocenění. „Rozhodla jsem se tak z úcty k mému muži. Cena měla být prestižní. V Dělnickém domě je škola a příležitostně se tam prodávají ponožky. To má být výstavní stánek kultury v Blansku? Vadí mi, jak se kultura v Blansku dělá," řekla Blanenskému deníku Rovnost Kupová.

Dosud soška ležela v trezoru Kulturního střediska města Blanska, které bylo garantem slavnostního ceremoniálu. „Sošku nám město daruje. Zařadíme ji do depozitáře. Máme tam už i plastiku z předchozích ročníků od Valéra Kováče a seznam oceněných osobností," uvedla ředitelka muzea Pavlína Komínková.

Dodala, že před časem dostala i nabídku od bývalého zaměstnance kulturního střediska Lubomíra Reka, který měl výrobu sošek na starosti a podle zástupců města nechal vyrobit neplánovaně jednu navíc. Za sošku mu město naúčtovalo asi jedenáct tisíc korun. Za stejnou částku ji chtěl prodat na sociální síti a později i do muzea.

Právě tento bizarní příběh před časem spustil lavinu kritiky a vrhl špatné světlo i na slavnostní udílení cen. Podle mnohých tím jejich hodnota značně utrpěla. „Strašně mě to vytočilo. Teď je z toho fraška," uvedl tehdy jeden z oceněných, který si přál zůstat v anonymitě. Redakce jeho jméno zná.

V minulosti přitom podle místních šlo o prestižní akci. Nyní mnozí tvrdí, že jde o nedůstojnou záležitost s mizivou propagací a malým zájmem veřejnosti. Cenu města Blanska za kulturu zástupci města udělují od roku 1993 jednou za tři roky. Poslední dvě plastiky předali loni v prosinci. A možná opravdu poslední. „Zaznamenali jsme kritické ohlasy. Zejména po posledním udílení cen. Prostě to chce nový impuls, změnu," řekl blanenský starosta Ivo Polák. Dodal, že Blanenští se možná v budoucnu inspirují Letovicemi. Cenu za kulturu by tak mohla nahradit Cena města. V jakékoliv oblasti. „Letovičtí udělují Cenu města jednou za rok. Může to být za jakýkoliv významný počin. Z oblasti sportu, kultury nebo třeba za záchranu života. Cítíme, že cena za kulturu ztrácí glanc. Chceme k tomu otevřít diskuzi a probrat to," doplnil Polák.

Podle vedoucí Galerie města Blanska Olgy Fryčové Hořavové je škoda udělování Ceny města Blanska za kulturu zrušit úplně. „S Blanskem je spojena spousta talentovaných a kulturních lidí, kteří mají úspěchy i za hranicemi regionu. Jen se o nich prostě neví. Například akordeonistka, skladatelka a performerka Lucie Vítková, která, ač je mladá, získává ceny a jejíž skladby se hrají ve světě. Chápu, že kultura je pro dost lidí okrajovou záležitostí a nesledují ji, na druhou stranu je toto téma o vzájemné diskuzi a výběru nominací. Je škoda, že se přípravě udílení cen a okruhu vybraných kandidátů nevěnuje větší pozornost a publicita ze strany města," dodala Fryčová Hořavová.

V podobném světle to vidí i vedoucí Divadla Kolárka Eva Petrželová. „Výběr laureátů by měl mít mnohem větší záběr. Jenže ve stylu a s přístupem, jakým se to dělá nyní, je to dávno ve slepé uličce. Hledá se, komu jsme tu cenu ještě nedali, rychle to nějak uděláme. Nic proti oceněným lidem nemám, ale měl by se dát prostor i mladým a hlavně aktivně vyhledávat informace o lidech z této oblasti," poznamenala.

Osobnosti navrhovali sami Blanenští a tři laureáty poté vybrala odborná komise, které šéfoval ředitel kulturního střediska Jaroslav Jeřábek. Ta mohla nominace doplnit. „Kritizovat po akci umí každý. Pokud se oceněné osobnosti někomu nelíbí, mohl navrhnout jiné, zapojit se do práce odborné komise nebo přijít s nějakým nápadem. Uznávám ale, že po minulém ročníku to chce změnu. S vedením města to probereme," řekl Jeřábek.