V Boskovicích se jedná o letitý problém. Veřejnost za něj tamní úředníky tvrdě kritizuje a jsou také terčem řady vtipů. V této části druhého největšího města na Blanensku nechalo město nedávno postavit plachtovou halu, která slouží jako provizorní garáž dobrovolných hasičů z jednotky Boskovice II Mazurie. „Já už myslel, že je to konečně ta víceúčelová sportovní hala,“ stojí v jednom z komentářů na sociální síti.

ANKETA: Jak postupovat, aby se jí sportovci V Boskovicích už dočkali haly?

Michaela Žejšková.
ANKETA: Jak postupovat, aby se sportovci v Boskovicích už dočkali haly?

Další obyvatelé, které Deník na místě oslovil, přípravy výstavby haly vnímají jako jihoamerickou telenovelu. Poukazují na patnáct let intenzivních příprav, referendum, nekonečné debaty, spory, politiku, různé projekty a několik vybraných lokalit. Město má vykoupené pozemky za desítky milionů, další miliony utratilo za přípravu a hala stále nestojí. „Za mě je průšvih to, že se hala papírově léta přesouvala na různá místa. Nakonec skončila tam, kde měla, v Července. S tím jsem spokojený. Současná podoba projektu je ale podle mě vzhledem k cenám nereálná. Myslím si, že se do voleb nový projektant nevybere a po nich už to může být všechno zase jinak,“ říká současný opoziční zastupitel Vladimír Farský.

Podívejte se, kdo chce být starostou v Boskovicích. Klikněte ZDE.

Ze současného stavu jsou nejvíce pochopitelně nešťastní sami sportovci. Boskovice totiž byly po několik generací baštou míčových sportů. Basketbalu a volejbalu. To už je dávno pryč. Na sportovní halu už léta čekají také například boskovičtí florbalisté. Podobně jako volejbalisté trénují po tělocvičnách a na zápasy jezdí do sportovní haly v sousední Svitávce. „Na halu čekáme asi dvacet let. Když to přeženu, tak je nám v tuto chvíli jedno, kde bude stát a jak vypadat. Hlavně aby už byla. Sportu v Boskovicích by to hodně pomohlo. Trénovat v improvizovaných podmínkách můžeme, ale soutěžní utkání nemáme kde hrát,“ říká jeden z tamních florbalových trenérů Ladislav Oujeský.

Zdroj: Deník/Jan Charvát

Podobu nové haly před časem navrhl uznávaný mexický architekt Alberto Kalach. V tandemu s městských architektem Zdeňkem Fránkem. Zástupci města ale nakonec v závěru loňského roku radikálně otočili směr příprav. „Zmíněná studie po dopracování totiž výrazně překročila stanovený rámec města na výstavbu haly za 150 milionů korun. O více než sto milionů,“ vysvětluje boskovická místostarostka Michaela Žejšková.

Kompletní informace o volbách na Blanensku najdete ZDE.

Proti této variantě hovořilo také kvůli navrhované velikosti sportoviště problematické umístění na městské pozemky. Navíc se přidaly komplikace s vlastníky okolních ploch. Kritické hlasy se ozývaly také ohledně zpracování generelu celého území ohledně umístnění dalších plánovaných sportovišť v této lokalitě. Město od této varianty odstoupilo a přiklonilo se k dopracování studie, kterou před několika lety vypracovala studentka Tereza Jílková. Dokončení se ujal AV Atelier.

POHLED DO HISTORIE

Založení původní trhové osady v místě dnešního druhého největšího města na Blanensku je datováno do 13. století. Archeologické nálezy však dokládají starší osídlení této lokality. První zmínka o názvu Boskovice je z roku 1222, kdy Jimram z Boskovic byl svědkem vydání listiny Přemyslem Otakarem I. První zmínka o Boskovické hradu pochází z roku 1313. V roce 1463 v Praze povoluje král Jiří z Poděbrad Boskovicím pořádat jarmark výroční trhy na den svatého Víta. Prvními majiteli města i hradu byli páni z Boskovic. Později je vystřídali páni z Kunštátu a rod Ederů ze Šťavnice. Poté převzali panství Morkovští ze Zástřizl. Na konci 17. století získal Boskovice rod Ditrichštejnů. Posledním majiteli byl rod Mensdorff-Pouily. V roce 1759 bylo prvně v boskovických listinách použito názvu „město Boskovice“. K povýšení na město tedy pravděpodobně došlo někdy za vlády Marie Terezie. Do roku 1792 Boskovice patřily do olomouckého kraje. Poté byly přesunuty do kraje brněnského. V roce 1848 byl nově zřízen podkraj Boskovický, později okres Boskovice. Ten byl zrušen k 1. lednu 1960 Boskovice přešly pod okres Blansko. Ve městě je řada památek včetně historické židovské čtvrti a hřbitova. V současnosti tu žije necelých 12 tisíc obyvatel.

Zdroj: cs.wikipedia.org

Výběrové řízení na nového projektanta sportovní haly vypsali Boskovičtí letos už podruhé. Naposledy v červenci, nabídky měli zájemci podat zhruba do poloviny srpna. Nyní přišlo na řadu jejich vyhodnocování. Projektant má na dokumentaci pracovat zhruba rok. To se ale překrývá s podzimními komunálními volbami. Po nich a případné změně ve vedení města může být vše zase úplně jinak. Hodně do toho může promluvit raketový nárůst cen energií, materiálů a služeb. Zásadní bude získání dotace. Stavět halu jen z vlastních zdrojů je pro město podle místostarostky v tuto chvíli nereálné. „Výběrové řízení ještě není uzavřené. S největší pravděpodobností se to do zářijových komunálních voleb nestihne. Ty jsou samozřejmě klíčové. Pokud se současná opozice dostane do vedení města, tak zřejmě současný projekt stopne a půjde cestou architektonické soutěže, jak dlouhodobě deklaruje,“ dodává Žejšková.

Předvolební reportáž Deníku: Proč právě Boskovice?

Téma sportovní haly v Boskovicích se táhne několika volebními obdobími. Vždy se objeví před volbami v programech kandidátů i v programových prohlášeních. Místním už to zní jako ohraná písnička z nejrozvrzanějšího flašinetu. Sliby, nekonečné debaty, halda projektů, různé varianty, různá místa. Utracené miliony, patnáct let v trapu a hala stále nestojí. Nejen sportovci jsou z toho už otrávení. Je to přitom obrovská škoda. Když už se podařilo vykoupit pozemky v Červené zahradě za nemalé prostředky, měla by se najít společná řeč napříč vedením města, opozicí, odborníky i sportovci, jak tento unikátní prostor využít. A to nejen pro sportovní halu, na kterou čeká už několikátá generace basketbalistů, volejbalistů nebo florbalistů. Červenka má unikátní potenciál. Krásné přírodní kulisy, dostupnost i velký prostor pro další sporty. Třeba atletiku. Pravda, současná ekonomická situace podobným projektům krutě nepřeje a možná je potřeba myslet na jiné priority. Ale jak se říká, ve zdravém těle zdravý duch! Nová sportoviště jsou potřeba. Je to investice nejen do zdraví a pohybu dětí, ale i dospělých.

Jan Charvát, reportér Blanenského deníku