Ještě loni měli Blanenští za vytápění a ohřev vody jednu z nejnižších cen v republice, 518 korun za GJ. To už ale neplatí, před časem zastupitelstvo schválilo předběžnou částku pro letošní rok na 778 korun. Kolik ale skutečně lidé ve finále zaplatí, není zatím v tuto chvíli jasné.

„Rozumím tomu, že šly ceny vstupních energií raketově nahoru a teplo se musí zdražit. Zálohy nám ZT energy zvedla už několikrát. Vadí mi ale, že z informací co mám, tak město a také bytové jednotky neměly od provozovatele kotelen potřebná data o tom, zda je koncová cena pro zákazníka odpovídající. Přitom to bylo podáváno tak, že má město nad cenou tepla nějakou kontrolu. Nevidím do toho, ale přijde mi, že je to podobné jako s předraženým benzínem, kde se chce také někdo napakovat,“ říká na blanenském sídlišti Sever jeden z místních Martin Fořtík.

Emil Pernica.
ANKETA: Jak by mělo Blansko postupovat v otázce centrálního zásobování teplem?

Podle řady lidí, které Deník Rovnost v ulicích Blanska oslovil, má město soustavu kotelen provozovat samo. Tak jako před několika lety, byť nakrátko. „Nechápu, proč město investovalo do obnovy rozvodů a kotelen v minulosti tak šíleně vysoké částky, aby to vše ve finále pronajala soukromníkovi. Rozumím, že jsou na to potřeba odborní pracovníci a zázemí, které město nemá, ale i tak mi to nedává smysl. Za mě je to špatně,“ přidává se muž ze sídliště Písečná, který si přeje zůstat v anonymitě.

Podívejte se, kdo chce být starostou v Blansku. Klikněte ZDE.

Některé náležitosti uzavřených smluv nyní město řeší s právníky. Od předčasného vypovězení kontraktu nakonec ustoupilo. Obrátilo se na Energetický regulační úřad. Navrhovalo zahájení sporného řízení a také vydání předběžného opatření, které by zafixovalo původní cenu tepla do doby, než úřad zmíněný postup provozovatele kotelen prověří. Ani k jednomu však nedošlo, protože ZT energy se zahájením řízení nesouhlasila.

Zdroj: Deník/Jan Charvát

„Pokud by byl navrhovatelem spotřebitel, souhlas protistrany potřeba není. A není vyžadován ani ve všech případech, kdy je navrhovatelem právnická osoba. U sporu ohledně plnění povinností ze smlouvy, pokud navrhuje zahájení právnická osoba, ale protistrana musí s touto formou řešení souhlasit,“ vysvětluje mluvčí úřadu Michal Kebort.

POHLED DO HISTORIE
První písemná zmínka o Blansku je v Letopise kanovníka Vyšehradského z roku 1136. Od konce 14. století se objevují zprávy o manském dvoře na levém břehu Svitavy. Kolem tohoto dvora, stojícího zhruba v místech dnešního zámku, postupně vyrůstala osada Nové Blansko. Obě části se správně a ekonomicky vyvíjely samostatně až do roku 1526.

V poslední třetině 16. století se dostalo Blansko do držení rodu Žalkovských ze Žalkovic. Matyáš Žalkovský je povýšil na městys a jeho syn Jan nechal na přelomu 16. a 17. století přestavět původní gotickou tvrz na renesanční zámek. Od konce 17. století vlastnil blanenské panství slezský rod hrabat Gellhornů, který zde také založil železářskou výrobu. V této tradici pokračoval rod Salm-Reifferscheidt, který získal blanenské panství v roce 1766. První polovina 19. století byla obdobím rozkvětu blanenského železářství a rozmachu výroby umělecké litiny. Salmům, kteří později prodali železárny pražské firmě Breitfeld-Daněk, patřilo blanenské panství do roku 1945.

Zásadní význam pro rozvoj Blanska měla výstavba železniční trati Brno – Česká Třebová – Praha, kterou v členitém terénu mezi Brnem a Blanskem stavěla v letech 1843–1849. Přelomovým datem v dějinách Blanska pak bylo jeho povýšení na město v roce 1905 dekretem císaře Františka Josefa I. Druhá světová válka sice rozvoj města násilně přerušila, již brzy po jejím skončení se ale Blansko z následků okupace vzpamatovalo a v roce 1949 se stalo okresním městem. Zůstalo jím i po reformě územního členění státu v roce 1960. Doba 60.–80. let 20. století je vůbec obdobím rychlého růstu města, včetně rozvoje průmyslových podniků ČKD, ADAST a Metra, které své výrobky vyváží do mnoha zemí světa. Rok 1989 přinesl do Blanska nejen zásadní společenské změny, ale také rozpad velkých podniků a dočasný útlum zdejší průmyslové výroby. V současnosti žije v Blansku necelých 21 tisíc obyvatel.

Zdroj: cs.wikipedia.org

Podle jednatele ZT energy Svatopluka Nezvala bylo loňské zvýšení ceny na místě, a to v souvislosti s krachem dodavatele plynu a jeho několikanásobným zdražením. Dodává, že město si nárokuje práva, která mu podle uzavřených smluv nenáleží.

„Zejména právo určovat cenu tepla v soustavě centrálního zásobování teplem. A právo schvalovat navýšení ceny tepla a výše záloh v případě navýšení ceny plynu. O tom, že taková práva nemá, se může každý přesvědčit v registru smluv přístupném na internetu,“ tvrdí Nezval.

Kompletní informace o volbách na Blanensku najdete ZDE.

Má za to, že město Blansko může jednostranně ukončit svůj odběr ze sítě kotelen. Z jeho pohledu by to ale nemělo žádný vliv na to, že společnost ZT energy by nadále provozovala soustavu centrálního zásobování teplem v Blansku. A dodávala z ní teplo všem ostatním odběratelům.

Blanenští nedávno založili energetický výbor, který zastupitelstvu doporučil vypsat výběrové řízení na nového provozovatele sítě blanenských kotelen. Ten je může převzít nejdříve od 1. ledna 2024. „Ceny elektřiny a plynu na trhu, které raketově rostou, jako vstupů do centrálního zásobování teplem, ovlivnit neumíme. Připouštím, že jednání se současným provozovatelem je v mnoha ohledech obtížné. Vím, že řada kritiků poukazuje na to, že kotelny má provozovat město. Mají ale spočítáno, kolik by stál případně provoz nového odboru a kvalifikovaní pracovníci?" dodává druhý blanenský místostarosta Ivo Polák.

Předvolební reportáž Deníku: Proč právě Blansko?
Jan CharvátJan CharvátZdroj: Deník / Redakce
Centrální zásobování teplem. Toto slovní spojení působí v Blansku už několik měsíců jako rozbuška. Část místních spílá radnici, že před časem pronajala síť kotelen soukromé firmě. Dokud jí nezkrachoval klíčový dodavatel, ohřívaly si blanenské domácnosti byty a vodu za jednu z nejpříznivějších cen v republice. Po skokovém nárůstu cen energií je ale vše jinak. Na město se lidé zlobí hlavně kvůli tomu, že slibovalo kontrolu nad cenou koncovým zákazníkům. Napadají mizerně nastavené smlouvy a nákladnou poradenskou firmu. Nejvíce to vše rezonuje na sociálních sítích. Ale to není řešení. Pokud chtějí lidé změnu, musejí být slyšet naživo. Třeba na zastupitelstvech nebo v konstruktivním dialogu s radnicí. A také případně přijít k volbám a dát svůj nesouhlas se stávajícím stavem jasně najevo.

Jan Charvát, redaktor Blanenského Deníku